Nahá těla a baroko

Seasoning je side-specific projekt, jež vznikl přímo pro sedmnáctou Divadelní Floru. Produkce Divadla na cucky přizvala nizozemský soubor United-C a společně vytvořili taneční vystoupení zakomponované do konkrétního prostoru. V barokním prostoru starého domu mají diváci možnost shlédnout inscenaci plnou performance, hudby, tance a projekcí. Představení funguje jako neustálý proud uměleckých zážitků, jež diváka nutí k osobitému vnímání a pohledu z různých úhlů.

Nizozemská United-C je platforma zabývající se živým uměním a zaměřující se na tvorbu interdisciplinárních performancí. Ve svých představeních kladou autoři důraz především na člověka v samém centru scény a fyzického jazyka, v jehož centru stojí sám performer. United-C zobrazují pravdivost člověka, jeho fyzickou čistotu a schopnost vytvářet zcela novou realitu.

Divadlo na cucky se skládá jak a profesionálních, tak také z amatérských herců a působí v Olomouci. Dramaturgicky se soustředí na vlastní autorské projekty anebo objevnou dramaturgii, u nás nepříliš známých textů.

Unikátní prostory bývalé kanovnické rezidence vystavěné na počátku osmnáctého století byly společně s diváky svědky nevídané podívané plné nahých těl a tance doprovázených živou hudbou.

Seasoning - United-C, zdroj: www.facebook.com/divadelniflora
Seasoning – United-C, zdroj: www.facebook.com/divadelniflora

Diváky hned u vstupu do kanovnické rezidence ohromil barokní dům jako takový, kterému dominuje po celé délce vyřezávaný dřevěný ochoz. Kapela, která stála na pódiu obklopená oranžovými reflektory, začala hrát a na balkóně se odehrával první z osmi obrazů.

Červené kalhotky

První obraz byl stvořen dvěma tanečníky, ženou a mužem. Žena byla oblečená v bílé noční košili a díky prudkým pohybům a skokům na partnera, uvítalo její červené kalhotky postávající publikum. Scéna na ochozu byla osvětlena přes velké balkónové okno, které dodávalo celému obrazu na intimnosti. Než diváky začalo bolet za krkem, na pár minut jsme byli svědky vášnivého tance plného odcházení, setkávaní, objímání a skoků.

Volvo a calvados

Druhý obraz doprovázela rytmická a agresivní hudba. Hlavním dějištěm bylo auto osvětlené bodovým reflektorem. Ještě než se diváci přesunuli na druhý konec nádvoří, kde se scéna odehrávala, vystoupil z auta muž, který v zápětí začal zběsile po autě skákat a válet se po něm. Náhle se objevil jeho parťák a podával mu láhev s pálenkou, kterou tanečník pil a rozléval po autě. Vůně calvadosu se rozplynula po celém nádvoří a nejeden z diváků v temné a chladivé noci polknul.

Dupání a křik

Hudba přestala hrát a hned se z verandy u hlavního vchodu začal ozývat křik a dupání. Světlo se rozsvítilo a my viděli tři ženy v baletních špičkách, jak dupou po drobných mušlích a hystericky křičí. Pořadatelé nás vedli kolem těchto žen až do prvního patra do hlavního sálu, kde jsme se usadili, a hlavní program večera byl započat.

Endoskop

Čtvrtý, nejdelší a jediný obraz, odehrávající se uvnitř rezidence asi nejvíc šokoval a zároveň fascinoval přihlížející diváky. Uprostřed místnosti na každé straně stály dvě nahé ženy obrácené zády k nám. Před sebou na stěně měly promítací okénko, které poutalo divákovu pozornost. V ruce ženy držely endoskop s malým světýlkem, začala hrát klidná hudba a show mohla začít. Mladé ženy zkoumaly endoskopem své obočí, pokračovaly řasami, duhovkou, koutkem oka, nosem a nosními dírkami. Viděli jsme každý pór jejich pleti, vrásky na rtech, ústní dutinu a zuby. Oblast obličeje byla opuštěna a dech přítomných mužů se zrychlil. Sledovali jsme detail bradavky, pupíku a endoskop pokračoval i níž do rozkroku. Pohled, který se většinou naskytne jen gynekologovi, však nebyl díky své krátké délce tak šokující a také ho odlehčila následná podívaná na prsty u nohou. Po tomto výstupu většina diváků v sále užasle seděla a jen nerada se zvedala. Zábavné bylo pozorovat mužské osazenstvo, které se při odchodu před dívčinami zastavovali a prohlíželi si je zepředu.

Třepání

Přesunuli jsme se k oknům, nasměrovaným na protější zeď s ochozem. Na něm se do hudby pohybovali čtyři tanečníci. Házeli hlavami, třepali rameny a otáčeli se o devadesát stupňů. Obraz, který sloužil k oddechnutí a vstřebání z nově nabytých anatomických poznatků.

Skleničky

Přemístili jsme se na ochoz, ze kterého jsme měli skvělý pohled na nahou dívku ležící s nohama roztaženýma na podložce vedle asi stovky skleniček. Když začala hrát živá hudba, žena namazaná olejem klouzala po podložce, v leže tančila mezi sklenicemi a přesouvala je pomocí těla do různých obrazců. Krčila se do klubíčka a natahovala se, skleničky cinkaly. Pohled, v němž se nahé ženské tělo stalo postupem času bezpohlavním zdrojem umění.

Tanec a rock

Předposlední obraz již naštěstí neposkytoval žádná nahá těla. Čtyři tanečníci tančili do rytmu hudby, která se stupňovala z romantické do tvrdého rocku. Velmi mě potěšila kombinace rocku a moderního baletu, choreografie byla promyšlená, tanečnice předváděla gymnastické kousky a celkově to bylo velice pěkné zpestření.

Krev

Na poslední scénu jsme se znovu přesunuli do prostředku nádvoří a sledovali jsme dění na ochozu. Světlo ozařovalo celé přední křídlo společně s osmi nahými lidmi. Ti si za zvuku hudby malovali na svá těla, pomocí lahviček s červenou barvou, červené (jakoby krvavé) čáry. Hudba se zrychlovala a i herci se pomazávali hustěji. Vtipné byly zvuky vyprazdňujících se láhví, které dodávaly na autentičnosti. Nakonec herci vyměnili láhve s barvou za láhve s vodou, pili a plivali vodu nejdříve po svém těle a následně začali prskat i do prostoru a na své kolegy. Červená barva se tak postupně smývala. Hudba naráz přestala hrát a světla zhasla, což znamenalo konec představení.

Diváci byli při závěrečném potlesku nadšení. Houkali a pískali a plamenný potlesk naznačoval, že inscenace měla veliký úspěch. U mě se střídaly pocity zaujetí a nudy. Jelikož bylo poměrně dost diváků, některé scény jsem neviděla zřetelně. Také organizační prostředky, kdy se na nás volalo, kam se máme přesunout a kam nemáme jít, nebyly úplně ideální. Mám pocit, že když autoři neví, jak diváka zaujmout a chtějí vsadit na jistotu, vezmou nahá těla a zakomponují je do prostoru. Tato inscenace byla opravdu něco jiného, než se běžně vídá. Nádherný a skvěle nasvícený barokní dům přitáhl diváka pevně do svých osidel. Perfektní živá hudba v podání dánské kapely Mindpark, která souzněla s choreografií. Avšak něco mi na tomto představení nesedí. Možná je to spojení dlouhých proluk mezi obrazy, kdy jsme se museli přesouvat, nebo jen spojení scén, které mezi sebou nějak nesouvisely a nevytvářely jasný příběh. Zůstal ve mně pouze estetický zážitek bez hlubších souvislostí. Bohužel.

 

Více z LaCultury...

  • Noc plná smíchu 23. května, 2013 Noc plná smíchu Pozdní úterní večer byl v olomouckém šapitó v režii autorského divadla Vosto5. Čtyři herci bavili publikum necelou hodinu poloimprovizačním vystoupením, ve kterém střídali role, oblečení a […]
  • Divadelní Flora 2013 – Navigation Song DB303 21. května, 2013 Divadelní Flora 2013 – Navigation Song DB303 Padesátiminutová taneční inscenace plná emocí, zmatených pohybů, depresivní hudby a potu. Tak by se dala do několika slov shrnout hra Navigation song DB303.
  • Divadelní Flora se blíží 6. května, 2013 Divadelní Flora se blíží Divadelní Flora v Olomouci se koná od 9. do 20. května. Těšit se můžete nejen na činoherní představení, ale také na taneční vystoupení či performance. Vstupenky si můžete objednat již nyní […]
  • 26. října, 2013 Nejzajímavější česká science fiction? Vkročte se mnou do domu o tisíci patrech! Česká literární scéna zaměřená na sci-fi rozhodně není tak bohatá jako ta americká, ovšem najdou se v ní klenoty, které předčí kdejakého zahraničního autora. Dům o tisíci patrech je jedním […]
  • Rock for People přiveze spoustu zahraničních hvězd13. června, 2017 Rock for People přiveze spoustu zahraničních hvězd Festival s dlouhou tradicí a zvučnými jmény ve svém lineupu. I letos se bude konat na tradičním místě, tedy v Hradci Králové, ve Festival parku, jinými slovy na letišti. Na […]
  • Jak polka vyprodala rockový klub aneb návrat The Dreadnoughts30. ledna, 2014 Jak polka vyprodala rockový klub aneb návrat The Dreadnoughts V úterý 14. ledna znovu do České republiky po třech letech v rámci krátkého evropského turné zavítala vancouverská polka-punková sebranka The Dreadnoughts, která je jinak oficiálně již na […]
  • Robbie Williams se vrátil do Take That!19. července, 2010 Robbie Williams se vrátil do Take That! To, o čem se spekulovalo již několik měsíců a na co čekaly milióny fanoušků Take That po celém světě, se konečně stalo skutečností. Robbie Williams ohlásil návrat do své domovské […]
  • Festival SCULPTURE LINE od června povede sochařskou linku napříč českými městy24. května, 2020 Festival SCULPTURE LINE od června povede sochařskou linku napříč českými městy Jeden z mála festivalů, který se letos může konat bez omezení, je Sculpture Line. Sochařský projekt pravidelně proměňuje veřejný prostor v netradiční galerii pod širým nebem v řadě měst po […]
  • Bytosti odjinud2. dubna, 2009 Bytosti odjinud 26. III. představila Moravská galerie v Brně asi napolovic zeštíhlenou expozici, kterou pražský návštěvník mohl vloni na podzim shlédnout v Městské knihovně. Podtitul zvící: "Akademická […]
  • Fantasy, proč zrovna Ty?26. září, 2015 Fantasy, proč zrovna Ty? Proč se schovávat do neskutečna a věřit ve výmysly, když právě nyní nám svět poháněný 3D tiskárnou nabízí vše, na co jen můžeme pomyslet? Nespočetněkrát se mě mé okolí ptalo, proč co […]
  • Autogramiáda knihy „Na křídlech za lva“ – pocta hrdinům, na které se nesmí zapomenout10. března, 2016 Autogramiáda knihy „Na křídlech za lva“ – pocta hrdinům, na které se nesmí zapomenout Naskytla se mi možnost navštívit autogramiádu knihy „Na křídlech za lva“. Jak název knihy napovídá, má kniha pojednávat o létání a naší české historii. Podíval jsem se na přiloženou […]
  • „Byl jsem popravdě trochu skeptik,“ říká již úspěšný ředitel Moravskoslezské Sinfonietty Jan Soukup12. února, 2013 „Byl jsem popravdě trochu skeptik,“ říká již úspěšný ředitel Moravskoslezské Sinfonietty Jan Soukup Každý člověk má nějaké své sny a touhy, které by si chtěl jednou splnit. Neustálá vytrvalost, píle, každodenní dřina, to je recept na splněné přání. Ne každému je však dopřáno realizovat […]