LITERATURA A SOUČASNOST 2: TRADICE A LITERATURA

Festival pořádá

u příležitosti stejnojmenné dílny překladu z a do francouzštiny

Filozofická fakulta OU

v rámci projektu CZ.1.07/2.3.00/35.0053 Svět vědy – záhadný i zábavný

 

ve spolupráci s Velvyslanectvím Francie, Francouzským institutem v Praze,

Filozofickou fakultou UK, Alliance française Ostrava, asociací vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica, antikvariátem a klubem Fiducia a Minikinem kavárna

 

 

1. PETR KRÁL

Poesie a překlad

přednáška s ukázkami z francouzské filmové klasiky

Filozofická fakulta OU (místnost E304), středa 26. června v 17h30

 

Petr Král je básník, esejista, překladatel; píše v češtině a ve francouzštině. Podílel se na činnosti surrealistické skupiny v Praze a v Paříži, kam roku 1968 emigroval; od surrealismu přešel k vlastní poetice „pěší metafysiky”.  Kromě řady básnických sbírek je rovněž autorem próz (poslední s názvem Medové kuželky) a esejů o literatuře, malířství, filmu či fotografii. Francouzsky rovněž publikoval několik antologií české poezie. P. Král promluví o poezii, která nenabízí „řešení problémů a zpracování témat“, ale je „svébytným dobrodružstvím”; o překladu poezie a o filmu jako prostoru pro ni.

 

2. BERTRAND SCHMITT

Surrealismus, hledání mezi revoltou a tradicí

přednáška

Fiducia, čtvrtek 27. června v 17h

ve francouzštině, simultánně tlumočeno do češtiny

 

Surrealistické hnutí se zrodilo jako revolta a vůle radikálně měnit. Přitom však po celou dobu své existence ukazovalo, jak jsou pro ně důležité některé hodnoty velmi dávné, ať už zájmem o rozličné rysy romantismu a symbolismu, anebo – což je ještě podstatnější – o některé myšlenky z esoterické tradice, o některé z mýtů, umění a kultur přírodních národů. Jeho cílem bylo « přeměnit svět » a « změnit život », ale stejně tak učinil všechno proto, aby udržel a oživil některé z pradávných či tradičních sil, čímž se liší od většiny « avantgard » 20. století, a zaujímá tak v dějinách modernosti paradoxní místo.

Cílem přednášky je představit některé rysy této dvojí orientace, kterou má surrealistické hledání, a ukázat, v čem je napětí mezi revoltou a tradicí pro surrealistickou tvorbu zásadní.

Bertrand Schmitt je dokumentarista, režisér, scénárista, básník. V roce 1991 se stává členem pařížské surrealistické skupiny a publikuje v jejích časopisech. Od roku 1991 je ve spojení s českými a slovenskými surrealisty, píše pro časopis Analogon a od roku 1999 je členem jeho redakční rady. V roce 1996 přijíždí do Prahy, kde natáčí dokument o Janu a Evě Švankmajerových, Les Chimères des Švankmajer (dokument vysílala francouzská televize v roce 2000)

Z jeho básnických sbírek u nás vyšla Dynamika křiku (2006). Některé ze svých básní, esejů a dalších textů uveřejnil v časopisech jako Pandora, Welles, Umění, A2 aj. Je autorem a spoluautorem několika monografií a katalogů k výstavám pořádaným ve Francii a v ČR (Jan a Eva Švankmajerovi, Alena Nádvorníková, sochař Jan Křížek, francouzský a český surrealismus, art brut, Vysoká hra…). Společně s Františkem Dryjem napsal první monografii věnovanou celému dílu Jana Švankmajera (Jan Švankmajer. Možností dialogu, Arbor Vitae, 2013). V letech 2005-2012 natočil s P.-A. Sauvageotem dokumentární film Vzdor básníků, o Janu Vladislavovi a Prokopu Voskovci.

3. Petr Christov

Proč (ne)překládat pro divadlo

přednáška

Fiducia, čtvrtek 27. června v 19h

 

Dramatické texty tvoří již více než dvě tisíciletí nedílnou součást divadelního umění. Vznikaly a vznikají v různých jazykových kulturách, zpravidla však vždy v úzkém vztahu s dobovými divadelními a uměleckými konvencemi či naopak v protikladu k nim. Většinou byly navíc psány s cílem, aby byly uvedeny na scéně, aby byly hrány. Nicméně od Aristotelových dob víme, že se dají poměrně úspěšně i (pouze) číst. Z mnohých divadelních her se v průběhu času staly texty, které jsme si zvykli řadit do kategorie „klasických děl“. Kde vůbec končí klasika a začíná současnost?

Taková díla zpravidla známe (podle názvů), učíme se o nich (na různých stupních škol), jejich znalost se hodí (v rozličných textech, kvízech či zkouškách). Tu a tam se některé z těchto textů pro divadlo objeví na jevištích současných divadel, některé dokonce čas od času vyjdou. Někteří odvážlivci je možná dokonce i četli, většina se však spokojila pouze s rámcovou znalostí jejich podoby.

Nabízí se však otázka: co si čeští čtenáři mohou ve své mateřštině z francouzské dramatiky přečíst? Mají vůbec překlady, které by je ke čtení lákaly? Překládají se francouzští klasikové podobně jako se například v tuzemsku znovu a znovu opracovává odkaz Shakespearův? Co takový Molière? A jak se česká překladatelská tradice vypořádává s převody dramatických děl? A proč se vůbec cizojazyčné texty pro divadlo překládají? Kdo to dělá? Pro koho? A za jakým účelem? Odpovědi přitom možná nebudou vůbec tak snadné, jak by se mohlo zdát…

Petr Christov je překladatel, divadelní kritik a teatrolog. Přednáší na Filozofické fakultě UK, kde působí jako vedoucí Katedry divadelní vědy. Věnuje se zejména dějinám francouzského divadla, divadelní kritice a teorii divadla a dramatu. Z francouzštiny překládá divadelní hry (mj. Xavier Durringer, Didier-Georges Gabily, Maurice Maeterlinck, Michel Vinaver), povídky, romány (Muriel Barbery, Nina Bouraoui, Olivier Cadiot, Virginie Despentes aj.).

 

4. Josef Fulka

Filosofie a Marcel Proust

přednáška

Fiducia, pátek 28. června v 17h

 

„Proustovo dílo je natolik komplexní a mnohovrstevnaté, že zůstává pro čtenáře tajemstvím: můžeme je číst opakovaně, ale nikdy mu nelze beze zbytku porozumět a proniknout do jeho vnitřní architektoniky natolik, abychom mohli říci, že nám nic nového už nemůže dát.“

Josef Fulka je filosof, překladatel a společně s Jiřím Pecharem jeden z našich předních znalců díla Marcela Prousta. Působí jako odborný asistent na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Akademii věd. Zabývá se francouzským myšlením 18. a 20. století, teorií psychoanalýzy a literární vědou. Je autorem publikací Zmeškané setkání: Denis Diderot a myšlení 20. století (Herrmann a synové 2004), Psychoanalýza a francouzské myšlení (Herrmann a synové 2008) a spoluautorem knihy Michel Foucault − politika a estetika (společně s Pavlem Baršou; Dokořán 2005); překládá mj. Michela Foucaulta, Julii Kristevu, Rolanda Barthese, Louise Althussera a Renauda Barbarase. V roce 2009 mu Akademie věd ČR udělila Prémii Otto Wichterleho za mimořádný vědecký výkon pro badatele do 35 let. Z pera Josefa Fulky je také obsáhlá závěrečná studie k Hledání ztraceného času Marcela Prousta, jehož revidovaný český překlad vydalo na konci loňského roku nakladatelství Rybka Publishers.

lit

5. IVAN STABLE a AUDE BRUNEL

Tradice, literatura a světový komiks v Čechách

debata, moderuje Libor Magdoň

Fiducia, pátek 28. června v 19h

 

Nakladatelství Mot založili v prosinci 2000 v Praze Ivan Stable a Jakub Němeček, od roku 2005 je majitelem Ivan Stable. Aude Brunel, překladatelka a vyučující na Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK, je jeho asistentkou. Ediční záměr Motu je od počátku velmi jednoduchý: vybírat ze světové komiksové produkce nadprůměrné tituly (nadprůměrné zejména v porovnání s tím, zač je komiks obvykle považován). Cílem je prezentovat komiks jako médium rovnocenné ostatním, dokázat, že i v této oblasti existují díla, která patří do pomyslné škatulky „krásná literatura“ nebo „výtvarné umění“.

Mot vydává komiksy evropských a světových autorů- Maxe Anderssona, Davida B., Thomase Otta, Joanna Sfara, Lewise Trondheima, ale také díla naší současné komiksové scény: například Inseminátor, první celobarevný sborník českých autorů nastupující generace anebo Kontraband, kde komiksovou podobu dostávají texty známé hudební skupiny Traband.

Debata se zaměří mimo jiné na specifika překladu komiksových děl a jejich vydávání.

 

6. Místa a čas znovu nalezené: z povrchu dovnitř, z centra periferií ven…

putování-happening se čtením Marcela Prousta, ostravskými umělci a současnými a budoucími překladateli

moderuje Martin Strakoš

sobota 29. června od 15h30 (předpokládaný návrat: cca 18h30)

začátek: Prokešovo náměstí

 

„Náhle jsem se zastavil, nebyl jsem schopen pohybu, jak se stává, když nějaký obraz nepromluví jen k našemu zraku, ale požaduje hlubší vnímání a zmocní se celé naší bytosti.“

Ostrava se dostala na stránky literatury v mezinárodním měřítku několikrát. Bylo by zbytečné snažit se účastníkům procházky vsugerovat, že o tomto městě psal Marcel Proust. Přitom má ale vycházka za cíl to, co je právě pro Prousta, který byl mimo jiné bystrým a jemným pozorovatelem krajiny, hluboce příznačné: najít. A jeden ze spisovatelů, známý všem, napsal v románu Žert apoteózu našeho města, začínající těmito slovy: „Nasedl jsem na lokálku, starou tramvaj jezdící po úzkých kolejích a spojující vzdálené ostravské čtvrtě, a nechal se jí unášet. Nazdařbůh jsem pak z tramvaje vystoupil a nazdařbůh zase nasedl na tramvaj jiné tratě; celá ta nekončící ostravská periferie, v níž se v prapodivném skladu mísí fabrika s přírodou, pole se smetišti, lesíky s haldami, činžáky s venkovskými staveními, mne zvláštním způsobem přitahovala a rozrušovala…”

Z Prokešova náměstí, nazvaného po důležité postavě ostravských dějin  – starostovi Janu Prokešovi, se vydáme vilovou čtvrtí a parkem na  prohlídku ostravské periferie, ústředního motivu všech moderních  velkoměst, zvláště těch průmyslových. Náměstí vévodí téměř 86 metrů vysoká  radniční věž, která se tyčí i nad vilkami v sousedství. Je to snad jediná radnice tak velkého města, sousedící s vilovou zástavbou. A právě  protiklady představují základní skladebný princip Ostravy. Na cestě  projdeme idylickým světem vilové čtvrti a městského parku, mineme sídliště bezdomovců v chátrajícím areálu garáží, podejdeme haldu dolu František, zvanou též Vítězný únor, a okrajovou čtvrtí zamíříme do Petřkovic. Tam nad vodami řeky Odry tábořili lovci mamutů, začalo se těžit uhlí, právě tam se ještě i dnes lze ztratit v temném lese. Je to čtvrť, kde vítr čechrá vlasy starousedlíkům v malých hornických domcích, zbohatlým přištěhovalcům v luxusních vilách, sportovním nadšencům na kurtech nacházejících se v místech bývalé skládky dřeva a uhlí a turistům ztraceným mezi budovami bývalého dolu Anselm…

 

7. Poesie a film

projekce dokumentu Vzdor básníků (Bertrand Schmitt, Pierre-André Sauvageot, 2012)

ve francouzštině s českými titulky

s úvodním slovem B. Schmitta (bude tlumočeno do češtiny)

Fiducia, sobota 29. června v 19h30

Film je poctou nedávno zesnulým básníkům a výjimečným osobnostem české kulturní scény Janu Vladislavovi a Prokopu Voskovci. Ti se v rozhovorech s francouzskými dokumentaristy vracejí k tomu, jak osobně prožívali historické milníky bývalého Československa : poválečné období, příchod komunistů k moci, tísnivá 50. léta, Pražské jaro, Chartu 77 a nucený exil do Francie. Jejich pohled na disent a samizdat nám dává nahlédnout realitu zároveň příšernou a absurdní- realitu každodennosti v totalitním režimu. Rozhovory doprovázejí archivní záběry, propojené s autorskými, snově působícími scénami.

Více z LaCultury...

  • Knihy všech zemí, spojte se!8. Květen, 2015 Knihy všech zemí, spojte se! Rok se s rokem sešel a období knihám vstřícné konečně nastalo. Po jarních akcích, kdy bylo možné například kupovat knihy se slevou či příchozivší noc literatury v pražských ulicích uvítáme […]
  • Když vám v hlavě klíčí příběhy… 16. Únor, 2014 Když vám v hlavě klíčí příběhy… A když se chcete stát spisovatelem, neuškodí zavítat na kurz tvůrčího psaní. Že jde spíš o americkou záležitost? Nevídáno, pokrok tušící, že i sloh a styl jsou záležitostí pilování […]
  • Nejpopulárnější americká klasika? Velký Gatsby 8. Únor, 2014 Nejpopulárnější americká klasika? Velký Gatsby Chcete prožít tu největší párty v dějinách a zároveň příběh skutečné lásky? Velký Gatsby vám nabídne úplně všechno. Co se ve skutečnosti skrývá pod hávem naškrobenosti a luxusu? Kdo je […]
  • Něžnost 21. Září, 2013 Něžnost Knížka Něžnost mě na první pohled zaujala zejména díky mé oblíbené francouzské herečce Audrey Tatou, která – jak jsem se později dozvěděla – hrála roli ústřední hrdinky ve filmu, jenž byl […]
  • Nová herní konzole OUYA, videokonference s americkými  spisovateli a 17 kostýmů Star Wars na festivalu her a fantastiky31. Leden, 2013 Nová herní konzole OUYA, videokonference s americkými spisovateli a 17 kostýmů Star Wars na festivalu her a fantastiky Ve čtvrtek 31. 1. začíná v Modré škole na Hájích v Praze jeden z největších festivalů her a fantastiky v ČR. Přivítá fanoušky videoher Minecraft, League of Legends a dalších, fanoušky […]
  • Literární přednášky pro čtenáře od 3 do 100 let 17. Červen, 2012 Literární přednášky pro čtenáře od 3 do 100 let Přemýšlíte o zajímavém dárku nebo sháníte novou knížku, ale nemůžete si vybrat? Pak zkuste navštívit jednu z červnových veřejných přednášek v pražském Klementinu. Zatímco první z nich se […]
  • Zn. Hledám společníky na večer18. Září, 2011 Zn. Hledám společníky na večer Nechcete trávit další večer sami doma v obývacím pokoji? Pak se vydejte do Divadla ABC, nechte se obklopit rodinou Buendíů a jejich přáteli a prožijte s nimi za jediný večer jejich Sto […]
  • „Česká republika byla dobrá volba,“ říká lektorka angličtiny Kristen Albertsen11. Březen, 2011 „Česká republika byla dobrá volba,“ říká lektorka angličtiny Kristen Albertsen Kristen Emily Albertsen je mladá Američanka, která vystudovala literaturu a pak se vydala do Evropy. Přes Skotsko a Francii se dostala až k nám. Učí svůj rodný jazyk na VŠE v Praze. Ve […]
  • L´UNDERGROUND: Ostrava vs. New York7. Červen, 2010 L´UNDERGROUND: Ostrava vs. New York Pravidelná rubrika L´Underground Vás zve do skrytých zákoutí a undergroundového labyrintu kultury z celého světa. Co se v současné době děje zajímavého a co nás ještě čeká? Ruda z Ostravy […]
  • Dokonalá Černá labuť (Black Swan)3. Únor, 2011 Dokonalá Černá labuť (Black Swan) Bezprostředně po dokoukání filmu, pár minut po závěrečných titulcích sedím a zírám před sebe. Nejsem si stoprocentně jistá, co si mám vůbec myslet, a následující řádky píšu v jakémsi […]
  • Colours of Ostrava: Full Moon Stage je kompletní19. Květen, 2017 Colours of Ostrava: Full Moon Stage je kompletní Stejně jako tomu bylo v předchozích letech, tak i letos na Colours of Ostrava nebude chybět Full Moon Stage. Scéna vyhrazená pro nezávislé interprety je společným dílem organizačního týmu […]
  • Noc švýcarských hvězd 21. Březen, 2013 Noc švýcarských hvězd Konec zimy a začátek jara je letos v České republice ve znamení helvétského kříže. V roce 1993 uznalo Švýcarsko Českou republiku jako samostatný stát, a tak bylo dvacáté výročí dobrým […]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*