COLOURS OF OSTRAVA: AJ ZÁBAVA, AJ NUDA.

Foto: Lukáš Kovačik

Tešil som sa na tieto dni, veď to bol festival po dlhej dobe, avšak celý festival bol poznačený čudnou, ťažko opísateľnou atmosférou. Po veľkom očakávaní prišla istá forma dezilúzie. Cítil som z návštevníkov vypätosť a nervozitu. Boli dosť často znudení, postávajúci navôkol alebo iba sa prechádzajúc a presúvajúc sa po celom areáli, ktorí hlavne jedli a pili.

No začneme poporiadku. Obrovský, roztiahnutý areál a priestory festivalu  starých ostravských Vítkovíc boli a sú doslova brutálne. Veľmi sa mi páčilo, ako sa organizátori pohrali s farebným svetlom celého areálu, a tak dali vyniknúť rôznym detailom starej industriálnej architektúry. Pripomínalo mi to gigantický železný „prales“, ktorý nás obklopoval. No tento betónový „prales“ je objekt pokrytý štrkom a prachom, ktorý bol občas nepríjemný, šťastie, že sa tam nachádzalo aspoň  malý kúsok trávnatej plochy, lenže sandáliky a ľahká obuv asi nepatria do tohto prostredia.

Foto: Lukáš Kovačik
Foto: Lukáš Kovačik

Hudobná stránka celého festivalu bola podivná. Som zvyknutý ísť na festival, kde nepoznáš veľa mien, veď je to možnosť poznať aj nových interpretov a novú hudbu. Lenže počas dňa, títo pre mňa noví hudobníci, ktorých hudba pri prechádzaní, hľadaní a „krúžení“ po stageoch vyvolávala vo mne pocit obyčajného folkového festivalu. Na každom kroku bolo počuť podobné melódie, gitary alebo balkánske rytmy. Pesničky, pesničky a pesničky. Nechcem to zovšeobecňovať alebo odsudzovať,  veď niektorým sa taká hudba páči, no nie je to moja šálka kávy. Bola to jednoducho nuda!  Zábavu a pohodu sme radšej trávili v Semtex ping-pong chill-out zone, kde sa vo veľkom hral pingpong a „rodinné turnaje“. Festivalový ľudia tu oddychovali  v gaučoch, pili drinky s pohodovou elektronickou hudbou. Takéto oddychové zóny boli veľmi užitočné a fajn, ako napríklad bazén či čajovňa.

Vráťme sa ale k hudbe a k večerným hlavným koncertom headlinerov, ktorí vlastne „zachránili“ festivalové dni. Spevák Damien Rice vystúpil sám s gitarou v piatok večer na hlavnom pódiu. Spieval síce krásne, ale jeho skladby v nás vyvolávali depresiu a smútok. Po ňom nasledovalo vystúpenie Bonobo, čo bolo jednoducho elektronicko-inštrumentálnym obohatením celého večera. Spevák Woodkid, ktorého koncert, opäť na hlavnom pódiu, mal tak silnú teatrálnu atmosféru, že všetci sa museli oddávať silným, tvrdým beatom bicích, bubnov a jeho mimoriadnemu hlasu. Konečne koncert, ktorý bol naozaj koncertom! V sobotu večer priamo pod vysokou pecou odohrala výborný koncert kapela Submotion Orchestra, ktorej hudba má neskutočné vibrácie, emócie vychádzajúce z obdivuhodného speváčkinho hlasu. Po nich nasledoval  veľmi očakávaný koncert The Knife, ktorý začal po dlhom vyburcovávaní publika bradatým severským chlapíkom v zlatých elasťákoch, mal svoje špecifikum im vlastné. Kto ich nepozná, mohol mať pocit, že svoj koncert nezvládli, ale verím tomu, že to bol ich zámer. Trochu ma mrzelo, že neodohrali celý koncert na svojich nástrojoch. Ich show a performance tvorili najmä tanečníci a tanec. Totálne nás dostali, tancovali sme o život. Veď bolo našim hudobným snom ich počuť live. Hneď nato hrali na vedľajšom pódiu skupina The XX, ktorých muzička po koncerte The Knife bola veľmi príjemná a oddychová. Koncert a hudba švajčiarskeho hudobníka Micha Gerbera v aule Gong bola celkom počúvateľná, no pri nečakanom nástupe speváčky s tuctovým hlasom sa zmenil opäť v nudu. Mimochodom, keď ste chceli zájsť na koncert do Gongu, tak ste si museli rezervovať lístok, čo je vlastne pochopiteľné, keďže aula má obmedzenú kapacitu, avšak problém bol ten, že ste si museli ešte k tomu priplatiť vstupné 50 korún, aj keď to bol koncert v rámci festivalu, za ktorý ste si už lístok predsa kúpili! Ešteže som si kúpil svoj vlastný plastový pohár (ktoré mimoriadne pomohli s problémom s obrovským neporiadkom v areáli) v tejto hodnote ako zálohu a bola to akási výmena za tento vstup. Lenže čo ak by som chcel ísť na všetky koncerty a program konajúci sa v Gongu? Zaplatil by som si ďalších 650 korún? Alebo si náhodne počkal pred predstavením, či nebude zadarmo nejaký ten lístok. Nepáčilo sa mi, že koniec festivalového večera skončil o druhej v noci. Zábava a party v oddychovej ping-pong zóne v plnom prúde a zrazu koniec. Všetci sme museli odísť, nasilu. Všetci sa museli odobrať buď spať alebo ísť do centra, kde vlastne žiadny program festivalu nepokračoval.  Ale čo už, ja som rád, že som festival tých pár dni strávil so správnymi ľuďmi.

Foto: Lukáš Kovačik
Foto: Lukáš Kovačik

Chápem, že organizátori nemajú ľahké skoordinovať tak veľký festival, skúšajú v podstate nový, trocha aj nebezpečný priestor starých ostravských Vítkovíc. Hľadajú nové možnosti tohto priestoru. Odstrániť ešte zbytočné maličkosti, ktoré sa nám stávali počas festivalu (napríklad anabáza s plastovými fľašami pri vstupe, kedy ste mohli mať pollitrovú fľašu, ale litrovú už nie!) a zamerať sa  viac na elektronicko-inštrumentálnu alternatívnu hudobnú scénu, môže festival byť zaujímavejší.

Více z LaCultury...

  • Rozměry energie indického umění 10. září, 2013 Rozměry energie indického umění Někteří umělci jsou jako časovaná nálož – nosí v sobě neskutečné množství energie, která se znenáhla uvolní a zachvátí vás v mocném okamžiku svou silou, která se do vás z díla vlévá a jako […]
  • CD za návštěvu koncertu? SUNSHINE křtí svou novou desku. Hned třikrát! 3. května, 2009 CD za návštěvu koncertu? SUNSHINE křtí svou novou desku. Hned třikrát! Líbí se vám kapela Sunshine? A už máte její nové album Mgkk Telepathy? Jestliže líbí a album nemáte, zabijete dvě mouchy jednou ranou, pokud se zúčastníte jednoho ze křtů této známé kapely […]
  • Loom Band kam se podíváš 12. prosince, 2014 Loom Band kam se podíváš Každá generace má svůj fenomén – ať už jsou to známky, céčka, bavlnkové náramky přátelství, tamagotchi, přívěsky upletené z bužírek nebo současný trend drobných barevných gumiček. […]
  • Katharina Grosse – Zázračný obraz14. února, 2019 Katharina Grosse – Zázračný obraz Až do konce března můžete obdivovat v pražském Veletržním paláci geniální velkorozměrnou malířskou instalaci současné německé malířky Kathariny Grosse (1961), která nese název Zázračný […]
  • Festival HOUKÁNÍ má kompletní line-up a startuje druhý předprodej!23. července, 2013 Festival HOUKÁNÍ má kompletní line-up a startuje druhý předprodej! Již za měsíc se ve Sportovním areálu ve Vrdech u Čáslavi uskuteční čtvrtý ročník festivalu HOUKÁNÍ. Pořadatelé se rozhodli odtajnit kompletní harmonogram vystupujících kapel a už nyní je […]
  • Symbolická Jízda za Světluškou z OSTRAVY do PRAHY29. října, 2011 Symbolická Jízda za Světluškou z OSTRAVY do PRAHY Jedinečné trojkolo, postavené speciálně pro Světlušku, slavnostně pokřtí 2. listopadu ve 12:30 na Jiráskově náměstí v Ostravě moderátor Aleš Juchelka, Martina Kaderková, ředitelka […]
  • Majáles si hýčká pivaře – spouští nevídanou akci23. dubna, 2009 Majáles si hýčká pivaře – spouští nevídanou akci Akce s názvem: "Co rok, to pivo" je další novinkou letošního Majálesu. Unikátní věrnostní program slibuje pravidelným návštěvníkům Majálesu pivo zdarma. Pokud návštěvník zavítá na Majáles […]
  • Akumulátor 1 v novém kabátu7. května, 2018 Akumulátor 1 v novém kabátu Film Jana Svěráka Akumulátor 1 byl v digitálně remasterované podobě předveden losangeleskému publiku během přehlídky českých filmů Czech That Film. Poprvé se však divákům tento film […]
  • Se „supporty“ nejen v garáži!7. prosince, 2009 Se „supporty“ nejen v garáži! Během naší zběsilé jízdy za rozhovory jsme se již mnohokrát zastavili na skvělých místech, se skvělými lidmi. Řekli jsme si tedy, že je na čase přibrzdit a odstavit náš rozjetý vůz na […]
  • „A na své černé klisně tryskem ujíždí noc a trousí po poli modravé klasy.“21. srpna, 2016 „A na své černé klisně tryskem ujíždí noc a trousí po poli modravé klasy.“ Tenhle nápis se svého času nevyjímal ve sbírce citátů, nýbrž na jedné zdi na Kampě. I šel kolem Jan Werich, a když ho spatřil povídá si: "Hergot, no řeci tady někde za rohem nebydlí lord […]
  • Učiti životem – historia est magistra vitae 20. srpna, 2014 Učiti životem – historia est magistra vitae Nemohl jsem si ani dovolit jinačí nadpis. Tato slova totiž vystihují vše, vše co potřebujeme o historicko-naučné literatuře vědět. Zní to trochu snobsky, ale jakmile překonáte prvotní […]
  • Z našeho šuplíku VIII: poezie21. dubna, 2013 Z našeho šuplíku VIII: poezie A máme tady další básně Z našeho šuplíku. Dnešní díla jsou z pera jediné autorky Lucie Kravěcové. Pokud i Vy byste rádi svá díla u nás publikovali, tak je pošlete na […]

som študent Fakulty umění Ostravské univerzity v ateliéru MalbaDvě pod vedením Františka Kowolowského.

1 komentář

  1. Nuda? Asi to chtělo si nejdřív na stránkách festivalu zjistit, kdo tam bude hrát a něco si o dotyčných vyhledat, nejlépe nějaké video. U hlavních jmen bývají i na stránkách Colours videa i kratší popisy. Pak už stačí jen trochu projít program a vymyslet kdy a kam na koho. Jinak je to jako nechat se vysadit v Paříži na nádraží a začít bez mapy hledat památky.

Komentáře jsou uzavřeny.