Jaké byly Colours of Ostrava 2014?

Foto: Colours.cz

Ani nevím, čím začít. Jsem toho plná ještě teď. Čeho? Zážitků, vjemů, vzpomínek… A na co že vlastně? Na nezapomenutelný čas strávený na legendárním festivalu – Colours of Ostrava. Kdo tam byl, neprohloupil. A také ví, o čem mluvím. Místo mě doslova učarovalo. Jakási zvláštní energie číšící z oněch mohutných Vítkovických železáren, všude se rozléhající hudba, nespočet sympatických tváří, obchůdků… Nevěděla jsem, co dřív. Zda jít na besedu, kde byly vždy zajímavé osobnosti, nebo jestli si užívat legraci na nějaké soutěži, jít si dát něco na zchlazení, nebo si jen tak lenošit v areálu za doprovodu rytmu nějaké zahraniční neznámé kapely. Zkrátka byl zde opravdu bohatý program, díky němuž se nenudil ani jeden účastník.

Jen co jsem dorazila na místo, dýchla na mě atmosféra celého festivalu. Díky ní jsem se od začátku až do konce cítila báječně. Nikdy předtím jsem v Ostravě nebyla. Musím se přiznat, že jsem měla vůči němu předsudky. Nyní se musím omluvit, mé předsudky byly neoprávněné. To město má prostě něco do sebe.

John Newman, Česká spořitelna stage
John Newman, Česká spořitelna stage

Ale teď k samotnému festivalu. První den jsem bohužel prošvihla, ale uklidnilo mě, že mi zbývají ještě další tři dny. Hned na začátku mé cesty mě čekalo příjemné překvapení – v podobě 50% slevy na jízdu od Českých drah. Vzhledem k tomu, že všichni mí kamarádi, kteří na Colours jeli, jeli už ve čtvrtek, nezbývalo mi než strávit čtyři hodiny ve vlaku sama. Děsila mě představa narvaného vlaku plného mladých lidí s bágly na zádech a flaškami v rukách. Nic takového se však nedělo. Vše probíhalo v naprostém poklidu, dokonce jsem ve vlaku ani nemusela stát. V Ostravě mě čekal přestup, z čehož jsem měla trochu obavy. Spolu se mnou vystupovala i kudrnatá blondýnka, kterou jsem tipla na to, že přestupuje také, snažila jsem se tedy řídit se podle ní. Po krátké době jsem zjistila, že se pokoušela o to samé, co já. Dívala se, kudy jdu. A tak jsem se jí zeptala: „Ahoj, nejedeš taky na Colours?“ Načež mi to potvrdila a začaly jsme hledat spolu. Za chvilku jsme našly ten správný vlak a vyrazily do cílové stanice – Ostravy středu. Když jsme vystoupily, orientovat se už bylo snadné. Stačilo jít s davem a za muzikou. U vchodu jsme se rozloučily a vydaly každá za svou partou.

Vzhledem k tomu, že už jsem nebyla asi dva roky na festivalu, byla jsem vším a všemi úplně ohromená, skoro až omámená. Tisíce stanů, desetitisíce lidí, úsměvů a dobré nálady. Nálady, která je opravdu hodně a rychle nakažlivá. Brzy ze mě spadlo všechno napětí a starosti se rozpustily do ztracena. Nadšená jsem se vydala s ostatními do areálu. Zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. Tolik stagí, na tak velké ploše… industriální stavby, tolik vůní z krámků a tolik věcí, na kterých mé oči spočinuly. Hned jsem si všimla, že je tu hodně lidí na vozíčku, to jsem nikdy předtím na žádném festivalu nezažila. Colours of Ostrava mají bezbariérový přístup. Nedělají totiž žádné rozdíly mezi lidmi, zde nehraje roli, kdo je bílý a kdo černý. Společný je všem zájem o hudbu a otevřenost různým kulturám.

Na Colours, podobně jako to už je na naprosté většině jiných festivalů, se chrání životní prostředí. Například tím, že si každý piják piva, Kofoly nebo cideru od Kingswoodu musí koupit plastový kelímek za 50 Kč, který mu vydrží po celý festival (teda jak komu, samozřejmě…), a na konci ho může odevzdat a dostat své peníze zpět. Já osobně jsem si ho odvezla na památku, měla jsem totiž to štěstí, že jsem dostala polepený srdíčkem s nápisem Colours of Ostrava, těch bylo totiž jen pár.

ZAZ, Česká spořitelna stage
ZAZ, Česká spořitelna stage

Co se týče koncertů, opravdu každý byl jedinečný. Mě osobně nejvíc potěšila francouzská zpěvačka ZAZ překypující energií, svým šarmem a krásně nakřáplým hlasem. Byla radost se na ni dívat, a ještě větší ji poslouchat. Velkým překvapením bylo, že si nachystala několik českých vět (četla je z papíru). Oznámila nám například: „Myslím, že abychom mohli odpustit sami sobě, musíme odpustit ostatním. To je začátek svobody.“ Anebo vykřikla: „Vypněte mozek, hýbejte se!“

Výbornou show měli i naši Monkey Business, kteří si opravdu dokáží získat publikum, a to i v takovém vedru. Rozjížděli to ve svých smaragdových oblečcích.

Několikrát se tu stalo, že interpreti věnovali písničku do nemocnice zraněnému Michalu Hrůzovi, který zde měl rovněž vystupovat, ale naneštěstí ho napadli několik dní předtím agresivní mladíci na Stodolní ulici a poranili mu hlavu.

Z domácích mě velmi zaujali Vees, které jsem předtím neznala. Ale snad ze všeho nejvíc jsem si užila koncert Mydy Rabycad, protože electro swing to je prostě moje. Ačkoliv je tato skupina složená z poměrně mladých lidí (ještě studentů), jde jim to velmi dobře. Ohnivá zpěvačka Žofie Dařbujánová to umí opravdu rozjet.

Nechyběly tu ani legendy celosvětového formátu. Jednou z nich byl Robert Plant, Angličan, který byl členem skupiny Led Zeppelin. Jeho písně byly procítěné, zpíval je mnohdy se zavřenýma očima. Krásně se poslouchal.

MØ, Arcelor Mittal stage
MØ, Arcelor Mittal stage

Dánská zpěvačka MØ pro mě byla asi tím největším objevem. Vůbec jsem netušila o koho jde, ale svým zjevem a výstupem mi doslova vyrazila dech. Copatá divoška, která umí udělat opravdu impozantní show. Své udělala i neobvyklá projekce psychedelických záběrů jí samotné. MØ je drsná, chlapská a opravdu hodně divoká.

Závěrečný koncert byl v režii Johna Newmana – mladého sebevědomého Angličana s krásným hlasem. I když byl na můj vkus trochu moc sebevědomý a chvilkami se naparoval jako páv, koncert se mi moc líbil. S přídavky si dal na čas, nechal nás čekat tak dlouho, že jsem si už myslela, že žádné nebudou. Bylo to asi kvůli tomu, že si chtěl dokouřit cigaretu, ale když přišel, zahrál i svůj největší singl – Love Me Again.

Nakonec mám pro vás skvělou zprávu – pořadatelé už oznámili termín příštího ročníku! Takže si vezměte diářky a zapište si do nich datum 16.–19. července 2015!

Více z LaCultury...

  • Zaz přinesla do Prahy kousek Paříže28. prosince, 2016 Zaz přinesla do Prahy kousek Paříže Francouzská zpěvačka Zaz, vlastním jménem Isabelle Geffroy, si koncertování v České republice očividně zamilovala. Jak jinak lze vysvětlit, že od roku 2012, kdy v Česku vystoupila poprvé, […]
  • Dánská zpěvačka MØ vystoupí na festivalu Fingers Up 201527. února, 2015 Dánská zpěvačka MØ vystoupí na festivalu Fingers Up 2015 Po loňském energickém vystoupení se Česko může znovu těšit na našlápnutou show mladé rebelky MØ. Úspěšná dánská zpěvačka vystoupí v rámci dvoudenního programu festivalu Fingers […]
  • Paříž podle Zaz16. února, 2015 Paříž podle Zaz Francouzský zázrak Zaz, zpěvačka přirovnávaná k novodobé Edit Piaf, vydala na konci minulého roku své třetí album. Tentokrát je celé věnované písním o Paříži: a jeho nádherná atmosféra vás […]
  • Za barvami a zvuky z celého světa na Colours of Ostrava25. února, 2014 Za barvami a zvuky z celého světa na Colours of Ostrava Tak jako každý rok, i letos se již potřinácté bude konat legendární ostravský festival Colours of Ostrava. Diváci se ho dočkají již koncem července, v termínu 17.–20. 7. 2014. A mají se na […]
  • Francouzská písničkářka ZAZ vydává 13. května 2013 nové album „Recto Verso“16. dubna, 2013 Francouzská písničkářka ZAZ vydává 13. května 2013 nové album „Recto Verso“ Francouzská zpěvačka a písničkářka ZAZ, jedna z mezinárodně nejúspěšnějších francouzských umělců roku 2011 a 2012, prodala více než 1,7 miliónů alb po celém světě. Její debutové album […]
  • Červený trpaslík se vrací domů28. listopadu, 2010 Červený trpaslík se vrací domů Pokud bychom měli nějakému seriálu udělit přídomek kultovní, o Červeném trpaslíkovi by nemohlo být sporu. Populární sitcom britské společnosti BBC spatřil světlo světa již v roce 1988, kdy […]
  • Zakončení sezóny Moravskoslezské Sinfonietty v rytmu filmové hudby 17. června, 2013 Zakončení sezóny Moravskoslezské Sinfonietty v rytmu filmové hudby V pořadí sedmý koncert symfonického orchestru Moravskoslezská Sinfonietta dovrší koncertní sezónu 2012/2013 těmi nejznámějšími melodiemi ze světových filmů. Do svých notýsků si […]
  • 30. ledna, 2013 Výstava k 135. výročí narození Prof. Veselého Již popáté dá Technické muzeum v Brně nahlédnout do svého archivu a připomene další významnou osobnost naší vědy – jednoho ze zakladatelů české organické chemie prof. Vítězslava Veselého. […]
  • JÓHANN JÓHANNSSON & HILDUR GUDNADÓTTIR26. listopadu, 2012 JÓHANN JÓHANNSSON & HILDUR GUDNADÓTTIR Islandský hudební mág Jóhann Jóhannsson se vrací do Prahy. V Paláci Akropolis však vystoupí poprvé a tentokrát i s přední čelistkou Hildur Guđnadóttir.
  • Argyle Goolsby vydává sólové album4. července, 2012 Argyle Goolsby vydává sólové album Není tomu snad ani rok, co Blitzkid oznámili, že končí. Všichni fanoušci horror punku zaplakali nad rozpadem jedné z nejžádanějších kapel tohoto stylu. Ovšem se začátkem léta se ukázalo, […]
  • Prohnilé město10. června, 2018 Prohnilé město S gangem Kaze Brekkera jsme se seznámili v románu Šest vran, který je prvním dílem série od autorky L. Bardugo. Na pultech knihkupectví se nedávno objevilo pokračování příběhu – Prohnilé […]
  • Nová herní konzole OUYA, videokonference s americkými  spisovateli a 17 kostýmů Star Wars na festivalu her a fantastiky31. ledna, 2013 Nová herní konzole OUYA, videokonference s americkými spisovateli a 17 kostýmů Star Wars na festivalu her a fantastiky Ve čtvrtek 31. 1. začíná v Modré škole na Hájích v Praze jeden z největších festivalů her a fantastiky v ČR. Přivítá fanoušky videoher Minecraft, League of Legends a dalších, fanoušky […]

6 komentářů

  1. Moc hezky napsané. Jenom drobnost: nejen John Newman, ale i Robert Plant je Angličan. A Monkey Bussiness se správně píšou Business. ;-)

  2. Colours of Ostrava mají bezbariérový přístup. Nedělají totiž žádné rozdíly mezi lidmi, zde nehraje roli, kdo je bílý a kdo černý.

    LOL…Jste si jistá, že víte, co znamená „bezbariérový přístup“?

  3. Dovolim si sem dat sve dojmy a hodnoceni Colours:

    +++ Robert Plant (krome veci z noveho alba jsem kupodivu poznal vse, nekdy i za dlouho, coz je dobre..:)
    +++ Seasick Steve (tri struny jsou akord, vsechny dalsi jsou pro blues zbytecne…)
    ++ Graveyard Train (temnota vsech temnot, pro me mile rozlouceni s festivalem)
    ++ Les Tambours Du Bronx (cista energie)
    ++ Charles Bradley (vynikajici zpev, kapela mohla pridat, registroval jsem jednoho kytaristu do poctu)
    ++ Trentemøller (videl jsem jen cast cestou z Belleruche)
    ++ Shaka Ponk (maximalni show, ale i docela slusna hudba)
    ++ OKA
    ++ Belleruche
    + Never Sol
    + Condurango (uz znam delsi dobu – hraje tam kamos – nezklamali)
    + Lili Marlene (pro mne mile prekvapeni)
    0 ZAZ (prislis velka show zabila atmosferu. nekde v klubu mozna OK)
    0 Bastille (me proste tenhle styl „OOOEEEEOOOO!!“ nebavi. Ale kluci jinak umej.)
    – Angélique Kidjo (Afro pop neni nic pro me. Sel jsem pak radsi na Never Sol.)

  4. Děkujeme za komentáře i sdílení a omlouváme se za nepřesnosti. Ihned je opravíme!

Komentáře jsou uzavřeny.