Jsme snad digitálně dementní?

Digitální demenci jako novou civilizační chorobu 21. století pojmenovali lékaři v Jižní Koreji, když u mladých dospělých zaznamenali stále častěji se vyskytující poruchy paměti, pozornosti a soustředění, dále pak emociální i celkovou otupělost. Výsledky nazvaly jako syndrom digitální demence. Význam slova demence se dá téměř doslova přeložit jako duševní pokles, při kterém dochází k nižší duševní výkonnosti v podstatě proto, že nám odumírají nervové buňky.

Hned v úvodu své knihy Spitzer vysvětluje, jak vlastně funguje mozek člověka, jakým způsobem se jeho jednotlivé části v průběhu života vyvíjejí, jak můžeme my sami přispět lepšímu rozvoji a jak je to vlastně s těmi nervovými buňkami, které jsou tu tolikrát zmíněny. Ačkoliv se jedná o pasáž odbornější, je doplněna řadou obrázků a grafů, proto základní principy fungování lidského centra pochopí i laik. Otevře se mu tak cesta, do které v průběhu knihy budou zapadat další a další kamínky, až nakonec sestaví obraz příčin vzniku tohoto syndromu přesně tak, jak jej Spitzer v knize vykresluje.

V USA se dnes mladiství věnují digitálním médiím více času než spánku – klikáním a zíráním na obrazovku stráví až 7,5 hodiny denně. V Německu v obdobném průzkumu dospěli ke stejnému výsledku, ovšem bez započtení doby užívání mobilů a MP3 přehrávačů. Konzumem médií děti stráví více času jak ve škole. Všude proklamovaná myšlenka, že užíváním počítačů při výuce se přeci děti učí lépe, je taktéž mylná. Nikdo se nenaučí z obrazovky lépe. Barevní interaktivní panáčci dětskou pozornost sice upoutají, to je ale tak vše.

Rodiče dnes kupují dětem počítače domů v domnění, že tak zajišťují dětem lepší vzdělání, opak je však pravdou: počítač doma vede k horším výsledkům ve škole. Děti jsou rozptýlené, na počítači hrají převážně počítačové hry, o jejichž škodlivosti už bylo řečeno dost, nebo surfují na sociálních sítích a chatují. Ačkoliv opět mohou nabýt dojmu, že 200 přátel na Facebooku svědčí o společenské oblibě a o mnoha blízkých kontaktech, které tak spokojeně udržují, nedostatkem osobního kontaktu se dospívající izolují, nejsou schopni se v budoucnu adaptovat v lidském prostředí, neumějí komunikovat a být empatičtí. Přes obrazovku přeci ještě nikdo nikoho neobjal.

A protože se dnešní děti rodí do generace digital natives, tedy mezi takové, kteří počítače a média berou jako běžnou součást doby, vidí Spitzer potřebu věnovat se tomuto tématu právě s takovou důrazností, o jakou se ve svých studiích snaží. Zárodek digitální demence totiž tkví právě v nejmenších. Výsledky jeho výzkumů jsou alarmující, je tak potřeba zveřejňovat je a zabývat se jimi dnes a denně. Jako otec ostatně v knize několikrát zmiňuje, že by opravdu nechtěl, aby se ho vlastní děti po několika letech ptaly: „Tati, tys to všechno věděl?“

 „Digitální média způsobují závislost a okrádají nás o spánek. Poškozují paměť, berou nám duševní práci, a proto jsou pro potřeby učení v oblasti vzdělávání naprosto nevhodná. Ohledně našeho ducha a našich vzájemných styků nemají žádné pozitivní účinky, nýbrž spíše víceméně četné účinky vedlejší: na internetu se víc lže a podvádí než v reálném světě. Kdo si klikáním myší otevírá virtuální svět, dokáže o něm přemýšlet mnohem hůř (neboť výrazně pomaleji) než ti, kteří chápou (tedy uchopují) reálný svět. A kdo o naučených poznatcích diskutuje v reálné trojici lidí, počíná si lépe než ten, kdo se dvěma dalšími o poznatcích chatuje. Sociální sítě narušují sociální chování a podněcují úzkost a deprese. […] A užívání digitálních médií v mateřské školce nebo na nižším stupni základní školy je vzhledem k velké tvárnosti mozku v dětském věku v podstatě totéž jako navykání mladých lidí na návykovou drogu.“ (ukázka z knihy)

Možná nejvíce zarážející na celé věci je, že instituce, organizace a politici, kteří by měli v rukou moc užívání digitálních médií regulovat, strkají hlavu do písku. Například v Německu udělila porota, jmenovaná spolkovým sněmem, tento rok Computerovou cenu akční počítačové hře Crisis 2 plné násilí. Spitzer z tohoto jednání logicky vyvozuje, jak se má něco změnit, když prakticky nejvyšší místa tyto posuny trávení volného času odměňují?

Kniha Digitální demence je sice plná statistických údajů, faktů a suché teorie, Spitzer však vědecké výsledky dokáže zprostředkovat přijatelně zábavnou a názornou formou. Po přečtení vám v hlavě bude vyvstávat mnoho otázek, po hlubší úvaze nad realitou vám budou možná povstávat i vlasy na hlavě, jednu věc však uděláte okamžitě: vypnete počítač a další digitální rušiče.

… nebo jste už digitálně dementní?

Manfred Spitzer – Digitální demence

vydal Host, Brno 2014

343 stran

Více z LaCultury...

  • Jackaby – poněkud jiný Sherlock Holmes3. ledna, 2016 Jackaby – poněkud jiný Sherlock Holmes Máte rádi Sherlocka Holmese, především v jeho nové, seriálové, a mimochodem velmi povedené reinkarnaci? Nesedí vám současné severské detektivky plné deprese, násilí a brutálních scén? Jste […]
  • Ententýky, tři papriky; paleo, raw, ať jsem zdráv3. května, 2015 Ententýky, tři papriky; paleo, raw, ať jsem zdráv Jak pravil německý filosof Walter Benjamin: „Být šťastný znamená znát se a moc se sebe neděsit.“ V poslední době je knižní trh plný publikací, které mají člověku pomoci s osobním rozvojem, […]
  • Optimismem za lepší svět 27. prosince, 2014 Optimismem za lepší svět Jste pozitivně naladěni? Dnes budeme recenzovat listopadovou novinku nakladatelství Jan Melvil Publishing. Originál napsaný americkým profesorem psychologie Martinem Seligmanem s titulem […]
  • Jussi Adler-Olsen – Marco 18. října, 2014 Jussi Adler-Olsen – Marco Carl Mørck je zpět a s ním i další případ populární krimi série z oddělení Q. Fanoušci se tak po malé odbočce k politickému thrilleru (Washingtonský dekret) konečně dočkali pokračování své […]
  • Pozornost, prosím 11. října, 2014 Pozornost, prosím Zhruba před čtrnácti dny vyšla u Melvilů nová kniha, což je pro mne vždy radostná událost. Jak je již v tomto nakladatelství dobrým zvykem, opět se jedná o titul, který si klade za cíl […]
  • Chcete se konečně uzdravit? 31. května, 2014 Chcete se konečně uzdravit? Pěstujete zdravý životní styl, sportujete, nepijete a nekouříte, jíte zdravě a přesto je vaše tělo náchylné k nemocem? Máte pocit, že byste pro sebe a svoje tělo mohli udělat […]
  • Radosti a strasti rodičů i ratolestí 1. února, 2014 Radosti a strasti rodičů i ratolestí V mrazivých lednových dnech se mezi regály knihkupectví začíná potulovat více návštěvníků než obvykle. Ti můžou v oddělení novinek objevit také sbírku z edice brněnského nakladatelství […]
  • Co se stane, když se unesený kluk vrátí domů?17. července, 2021 Co se stane, když se unesený kluk vrátí domů? Když se jedenáctiletý Evan nevrátí ze školy, jeho matka tuší, že se stalo něco špatného. Její nejhorší obavy se velmi rychle potvrdí a ona a její manžel začnou prožívat děsivou noční můru. […]
  • Alchymie12. července, 2021 Alchymie Audiokniha Alchymie má neuvěřitelně dlouhý podtitul. Jen posuďte sami: "Kouzlo značky a podivuhodná věda úspěchu marketingových nápadů, které nedávají smysl". Proč by nestačilo Alchymie […]
  • Neobyvatelná Země: Život po oteplení5. července, 2021 Neobyvatelná Země: Život po oteplení Posluchač audioknihy Neobyvatelná Země: Život po oteplení od novináře Davide Wallace-Wellse musí být zcela šokován, jaký možný katastrofický scénář si lidstvo přichystalo do konce 21. […]
  • Příběh o Tokiu, jeho obyvatelích a jedné neobyčejné kočce19. června, 2021 Příběh o Tokiu, jeho obyvatelích a jedné neobyčejné kočce Tatér, který se jako jeden z mála věnuje tradiční technice, získá ohromující a inspirativní zakázku. Bezdomovec najde útočiště v opuštěném kapslovém hotelu. Taxikář oplakávající svou […]
  • Střípky událostí z roku 191311. května, 2021 Střípky událostí z roku 1913 Rok 1913 byl svým způsobem přelomový. Znamenal konec jedné epochy. Cítili to všichni, avšak nikdo nevěděl, co přijde pak. Když německý autor Florian Illies vydal knihu 1913: Léto […]

„Čtení knih je nejhezčí způsob zabití času.“ Knížky dřív nebo později zlákají každého, k čemuž může přispět právě i knižní rubrika LaCultury.