Umět vzdát hold minulosti a porozumět předkům i přírodě

Já teda ne. Moje první představa knihy ve mně vyvolala obraz sbírky citací, působivě rozepsaných, čímž by svazečku naskočil uvedený počet 1184 stran. Že by nakladatelství Academia zabrousilo do nových vod? O to překvapivější bylo vybalení publikace. V poštovním balíčku čekala objemná brožovaná kniha, které uvedené sbírky citací nesahají po kotníky. Dýchalo z ní vyjádření člověka, pro kterého je její obsah nanejvýš zajímavý (ačkoli nikomu nic nenutí) a důležitý, který se v dané tematice pohybuje jako ryba ve vodě a zná otázku na každou čtenářovu potencionální odpověď – dýchalo z ní životní dílo.

Taky mě to mohlo napadnout. Zdeněk Vašků je autorem knihy Velký pranostikon (3000 pranostik z oblasti lidové duchovní kultury s komentáři), učebního textu Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (pozn. red. autor externě přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze), Umění pojmenovat, aneb, Hádání myšlenek a společně s Václavem Cílkem a Jiřím Svobodou napsal Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české. Není proto divu, že tento nový pranostikon poučí čtenáře o tom, jak se pranostiky zrodily, v čem spočíval jejích význam, poukazuje také na jejich variace v nejrůznějších regionech a i v dnešní modernizované době má přínos pro zemědělce. I když spíše pro ty drobné.

Jak už napovídá samotný název Hold slunci, dešti, půdě a pluhu, kniha se zabývá vztahem člověka k přírodě, k obdělávání půdy a obecně rolnictví i zemědělství. Čerpá přitom ze zkušeností našich předků i současných vypozorovaných meteorologických a klimatických faktů a zkoumá jejich vztahy. Laicky řečeno, jste-li blázni do tajemství koloběhu počasí či fanoušci obnovy životního stylu svých prarodičů bude vám kniha výborným průvodcem, který vás uvede do obrazu. Jste-li sběratelé lidových moudrostí, překvapí vás rozmanitost, ke které se dokázal autor propracovat. Z každého odstavce dýchá profesionalita a zkušenost propojená se zápalem pro bádání v oblasti pranostik a láskou i úctou k půdě.

Když se nad tím zamyslíme, je půda zajímavým tématem. Ačkoli o ní běžně nepřemýšlíme, neustále narážíme na zprávy, které se jí týkají. Mění se ceny potravin (související s obděláváním půdy), firmy skupují pozemky (kauzy ohledně zastavování polí technickými budovami) nemluvě o tom, kolikrát cestou z domova čekáme na semaforech kvůli práci na silnici (o vlivu dopravy na životní prostředí už bylo řečeno mnohé a mnohé). Snad i proto se někteří lidé touží zastavit ve světě, který se pro ně otáčí příliš rychle. Trochu zvolnit a změnit stravu. Všimněte si kolik publikací nebo článků se dnes věnuje zdravému životnímu stylu. Na jeho počátku je také půda. Svět, ve kterém žijeme, je jen jeden. Tak proč ho trochu nehýčkat a neužít si ho? Tak jako dřív.

Více z LaCultury...

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.