Sto a víc let Himmlerovy kuchařky

Rozhodla jsem se, že sepíšu paměti, a šla jsem si koupit čtyři sešity s kroužkovou vazbou do knihkupectví-papírnictví paní Mandonatové.„Co s tím hodláš dělat?“„To je mi otázka, přece knihu.“„No dobře, ale jakého žánru?“„Všechny žánry dohromady. Už mám vymyšlený titul: Mých sto let a víc.“(ukázka z knihy)

Giesbert je autor ve Francii více než známý, neboť se věnuje zejména politické žurnalistice a působil v denících Le Figaro či Le Point, vydal ale i několik beletristických knih. Postavu stařeny, která prožila celé století, měl v hlavě už dlouho. Když vzal do rukou pero, byla to najednou sama Róza, která ho po papíru vedla. Giesbertovy knihy píšou jeho postavy, jak sám prohlašuje. A Róza do svého příběhu vměstnala opravdu vše.

Kdo by však čekal zpověď staré kuchařky, která by vyprávěla, jak celý život stála v umaštěné zástěře u plotny, hluboce by se mýlil. Róza své čtenáře bere na procházku 20. stoletím a nebojí se peprně komentovat to, co se okolo ní děje. Právě díky její prosté upřímnosti a nadhledu si ihned získává čtenářovy sympatie, a ten si ji jednoduše musí zamilovat. Róze se zpočátku moc vzpomínat nechce, nemá ve zvyku ohlížet se zpět, čtenářova pozornost se ji nicméně zalíbí, a příběh se tak rozbíhá jako po másle.

Tedy, alespoň Rózina vypravěčská linka. Všechny ostatní postavy knihy jsou epizodní, včetně Himmlera, který je tolik propagován už v samotném názvu (marketing?). Jejich účelem je sice rozbít Rózin monolog, nicméně zejména ke konci knihy se to moc nedaří. Převážně pasáže, které se odehrávají v Číně, jsou víceméně nudné – suché a těžkopádné. Kdyby se na konci neuzavíral rámec, malá detektivní zápletka nastíněná v úvodu, kniha by vyšuměla jen tak do ticha.

Titul příběhu je druhá věc, která mi vrtala hlavou. Čekala jsem, že do rukou dostanu knihu, která mi přiblíží život Heinricha Himmlera z pohledu člověka, který mu podstrojoval. Místo toho se o Himmlerovi velmi sporadicky dočítám jen v několika kapitolách, a on tak ustupuje do stínu spousty další protagonistů, které Róza během svého dlouhého života potkala a které zde zmiňuje. Prvotní očekávání je tedy po několika stránkách naprosto zničeno a nezbývá, než se rozhodnout, jak s knihou vlastně naložit.

Toho si však Róza nehledí a vypráví a vypráví, hrůzné okamžiky takřka zvesela, příjemné zážitky hodnotí naopak kriticky. Hořká tragikomičnost, kritika a vyostřená ironie je knize vlastní. Upřímnost a určitá lidská jednoduchost taktéž. Naturalismus a fyzická stránka života. Sexuální touha. Vášeň a chtíč. Žádné stařecké lamentování, naopak elán a odhodlání do života. Vůle ještě něco zažít. Vidina toho, že budoucnost bude lepší.

Dějiny jsou svinstvo. Mně sebraly všechno. Moje děti. Moje rodiče. Moji velikánskou lásku. Moje kočky. Nechápu, proč lidský rod dějiny tak pitomě uctívá. Jsem velmi spokojená, že jsou pryč, už tak napáchaly dost škody. Ale dobře vím, že brzy budou zase zpátky, cítím to podle elektřiny ve vzduchu a ze zlostných lidských pohledů.“(ukázka z knihy)

Jedná se tedy o román ludický, který oslavuje život a dělá dlouhý nos na stáří?

FOG: Opakuji, že Róza je já, a jako já je přes všechny zármutky, zvraty a plynoucí čas stále plná života, radosti a hédonismu. A jestli se čtenář při čtení téhle knihy odehrávající se během hrůz ohavného 20. století nezasměje, pak se mi to, co jsem si předsevzal, nepovedlo.

Více z LaCultury...

  • Jménem úspěchu budiž Jméno větru23. ledna, 2016 Jménem úspěchu budiž Jméno větru Svět začíná být přesycen. Přesycen vším, informacemi, elektronikou, uměním, a to včetně literatury. Dnes narazíte na brak v každém rohu a pečlivě si vybrat, s čím strávit svůj drahocenný […]
  • 26. října, 2014 Osudný polibek nese smrt Na první polibek se nezapomíná, ať byl jakýkoliv, pamatujeme si ho po celý život. Ale co když nám je osudem první polibek odepřen? Své o tom ví šestnáctiletá Lila, která dostala do vínku […]
  • 27. září, 2014 Roky pod psa Markus Zusak je slavný australský spisovatel, jehož většina čtenářů zná hlavně díky jeho Zlodějce knih, která se dočkala i filmového zpracování. Tentokrát se ovšem vracíme až na úplný […]
  • „Tour de France“ s vidličkou, nožem a vývrtkou 26. července, 2014 „Tour de France“ s vidličkou, nožem a vývrtkou Pokud máte rádi dobré jídlo a pití, cestování a suchý anglický humor, je tato kniha stvořena přímo pro vás. Peter Mayle je Angličan žijící ve Francii a mimo jiné napsal knihu Dobrý ročník, […]
  • 26. dubna, 2014 Kam kráčíš, Jene Huse? Jako rodák z Tábora jsem trochu lépe obeznámen s dobou pozdního středověku, kdy naše české království hrálo prim celé Evropě. Rebelující husité, vrahové a vypalovači kostelů, apostaté, […]
  • Veselé Velikonoce s Burtonem19. dubna, 2014 Veselé Velikonoce s Burtonem Právě letos, u příležitosti dvacetiletého výročí, vychází v novém zpracování dnes už legendární příběh kostlivce, který se rozhodl, že by si pro jednou místo halloweenského strašení střihl […]
  • 15. března, 2014 Když vás pohltí americky laskavý smysl pro humor Nakladatelství Argo představuje českým čtenářům druhou z knih oblíbeného amerického humoristy, Davida Sedarise. Jedná se o sbírku povídek Když Vás pohltí plameny a procházet se zde můžete […]
  • Bratři Sesterové – V žáru bratrské lásky1. června, 2013 Bratři Sesterové – V žáru bratrské lásky Bratři Sesterové jsou zábavnou knihou plnou dobových rekvizit a krasořečných obratů protkaných sarkastickou nitkou. Frivolní stránku příběhu vyjadřuje i samotná grafická podoba vydání, jíž […]
  • Tatra – Odkaz Hanse Ledwinky3. října, 2020 Tatra – Odkaz Hanse Ledwinky Jako malý jsem obdivoval sousedovou Tatru T700, osmiválec s nádherným zvukem motoru. Vypadala jako zjevení v zástupu Škodovek 105 ,120, favoritů a formanů. Prostě to byl nádherný nadčasový […]
  • Johnny Cash: Slova pro věčnost2. října, 2020 Johnny Cash: Slova pro věčnost Můj táta Johnnyho Cashe miloval.  Často si pouštěl magnetofonové kazety s jeho písničkami. Měl jich na pár desítek, a přece neměl celou jeho diskografii. Johnnyho  hlas se nesl celým […]
  • Tisíc dolarů na měsíc20. srpna, 2020 Tisíc dolarů na měsíc Představa, že každý obyvatel daného státu dostane pravidelnou nepodmíněnou finanční dávku, není nová. V různých obměnách se objevuje celé dvacáté století, nicméně nyní, v době robotizace, […]
  • Smyčka Medúzy a jiné příběhy6. července, 2020 Smyčka Medúzy a jiné příběhy Lidi se rádi bojí, ale ideálně v bezpečí domova, kde se nic nemůže stát. Není nic lepšího, než být usazen na kanapi s popkornem v ruce a nechat se děsit a strašit béčkovým hororovým filmem […]

„Čtení knih je nejhezčí způsob zabití času.“ Knížky dřív nebo později zlákají každého, k čemuž může přispět právě i knižní rubrika LaCultury.