A bohové bohy přestali býti

Dnes z trochu jiného těsta. Chtěl bych vás totiž upozornit na dílo z roku 2012, které se, ač nepřímo, týká snad každého z nás. Zdraví máme jenom jedno a jeho udržení je pro nás doslova otázkou života a smrti. A aby si jej lidé udrželi, budou nuceni dříve či později polykat nějaké ty pilulky. Spoléháte na to, že doktoři vědí, co vám předepisují? A mohou přesné informace vůbec získat? Co je jejich zdrojem? Kontroverzním otázkám poodhrneme závoj s Benem Goldacrem a jeho Zkorumpovanou farmacií.

Tu knihu jsem četl již před nějakou dobou. Text mi připadal vhodný nejen pro všechny přemýšlivé spotřebitele zdravotní péče, ale především pro lékaře a farmaceuty. Oni jsou totiž těmi poskytovateli. Tajemství, která však leží ukrytá ve stínech zdravotnictví, mohou být životu nebezpečná. Jsou to informace, na nichž závisí osudy miliónů současných i budoucích pacientů. Po přečtení se dozvíte, že vlastně nevíte čemu a komu věřit – množství výzkumů je tragicky neobjektivních, testované látky v lécích nemusí být vůbec prospěšné, mezinárodní publikace nedodržují své standarty a samotní doktoři nemají přístup k ověřeným informacím. Poplašná zpráva, nebo kniha o pravdě?

Zkorumpovaná farmacie se snaží rozšířit obzory společnosti o černých praktikách farmaceutického trhu. V každé z nich nastiňuje problémy, ale též konstruktivní možnosti řešení. Právě tím se odlišuje od agresivního pamfletu. Neboť Goldacre, coby objektivně smýšlející lékař, nahlíží na tyto nemalé problémy mnohdy pouhým selským lékařským rozumem, který je zaměřený na blaho pacientů. Ne na zisk, jak káže rozum většiny farmaceutických společností.

Léky jsou pro mnohé z nás nezbytným každodenním chlebem. Možná vám ranní pilulka proti cholesterolu značně zhořkne, když si představíte, kolik peněz zdravotnictví vyhazuje za některé léky v důsledku patentové ochrany. Pokud to s vámi zacloumá, pocítíte úlevu pro předepsané antidepresivum. Je totiž hodnoceno s pozitivním výsledkem v renomovaném medicínském časopise. Už se ale nikdy nedozvíte, že se někam ztratilo dalších šest negativních zkoušek, které publikovány nebyly.

Co se tedy dá v té knížce najít? Různé kapitoly nám nastíní problematiku různých témat: ztracených dat mnoha výzkumů, postupu při výzkumu nových léků, jejich regulaci, problematiku nekorektních výzkumů, temných marketingových strategií a potencionálních řešení těchto nejednoduchých záležitostí.

„Podívejme se na omeprazol, náš lék na pálení žáhy. Jak se blížil konec roku 2002, AstraZeneca věděla, že zanedlouho přijde o 5 miliard dolarů ročně, třetinu svého zisku, což by byla katastrofa pro její výdělky i pro cenu jejich akcií. V roce 2001 však společnost uvedla na trh esomeprazol, který měl ohromný úspěch…

…Má to však jeden háček: esomeprazol, levoruká verze (tzv. optický izomer – zrcadlová verze původní molekuly, pozn. red.) molekuly namísto směsi obou forem, ve skutečnosti není o nic lepší než stará směs v tabletách omeprazolu…“

Jde o byznys miliard, a mocný je ten, kdo jej drží v rukou. Proto mají farmaceutické firmy své lidi v regulačních orgánech, které by měly nekalé praktiky kontrolovat. Proto platí akademiky, aby se podepsali svým jménem pod článek napsaný rukou firem na vlastní léky (tzv. ghostwriting). Proto platí lékařům „vzdělávací kongresy v zahraničí“ a infiltrují lékařské fakulty, či nosí peníze přímo do čekáren. Nekalé praktiky jsou nám všude na očích, stačí si jich jenom všímat.

Kniha je výborně zpracována. Je čtivá, zároveň obsahuje množství důkazního materiálu, grafů, tabulek, a samozřejmě odkazy na všechna sporná tvrzení. To nutkání se ve vás bude vrtět také, jelikož nebudete schopni uvěřit. Mnoho z těch věcí vypadá naprosto šíleně a je jenom na společnosti, především té odborné, jak dlouho bude ještě zavírat oči.

Ač je Zkorumpovaná farmacie psána tónem bez servítek (je zde opravdu poznat, jak to britského lékaře vytáčí), Ben Goldacre není z těch, kteří by nevěděli o čem píší. Už jeho předešlý titul Prolhaná věda zaznamenal nebývalý úspěch, hovoříc o temných zákoutích oboru považovaném za hybatele dějin. Nezbývá než si povzdechnout: Není všechno zlato, co se třpytí.

Hodnocení 10/10

Václav Rejlek

Student 3. lékařské fakulty a zpěvák kapely Thenemis, ve volném čase (jehož je málo, tak málo) literatuře se věnující.