Benátská noc 2015 – sobota

Benátská pokračuje a máme tu sobotu. Lidí nepřibylo ani neubylo, jen někteří vypadají unavaněji po včerejší pařbě a pár kapel to dokonce přiznalo, že včerejšek byl „vydařenej“ (Wohnouti).

Začněme postupně. Při vstupu do backstage mě míjel milý stařík, ve kterém jsem poznal pana Vaška Neckáře. Rozdával úsměvy a vzápětí stál na pódiu. Netušil jsem uplně, co si o tomto člověku myslet, po tolika letech odmlky a zdravotních potížích, ale při pohledu na toho tahouna davů na pódiu s Bacily mi bylo jasné, že lidi ho milují a umí je ještě rozproudit. Při známých písních jako Stín katedrál se bavili hádám všichni a zpívali s ním.

Další skupina byla Wohnout. Baviči a šoumeni každým coulem. Bylo vidět, že to kapelu na Benátské baví a přenášeli to na dav, který burácel. Jejich odchod ze scény je něco, co si asi budu pamatovat dlouho. ;-)

Následující Meky Žbirko je sice výborný hudebník, ale nemohl jsem nejít na své miláčky Walda gang. Byl to zážitek tak jako pokaždé a žádnému z hudebníků, které jsem kdy na benátské zažil, se nedařilo tak dobře dostat ruce všech nahoru, když se řeklo: Ruce nahoru. Tolik lidí nezpívalo tak jako s nimi. Odvaz každým coulem, únava neúnava.

Aneta Langerová je interpret, ke kterému se ještě vrátíme s rozhovorem, ale koncert bych rád zhodnnotil už teď. Není takový bavič jako Walda gang, lidé neznají její písničky tak dobře jako od pana Neckáře, ale když na vás koukne těma zářícima očima, tak víte, že jste tu dobře a bavíte se s každou písní.

David Koller písničkami známými z jeho působení u Lucie diváky příjemně připravil na hvězdu večera – Helloween. Upřímně, bývám skeptický vůči nejprosazovanějším hvězdám Benátské, ale stejně jako loni, i letos byl Nightwish kulturní zážitek. Helloween se nechoval jako hvězdy – netykavky, ale jako lidi, které muzika baví a hýbou davem tak, že nikdo nemyslí na únavu. Hity jako „Are you metal?“, „I want out“ a další jsou prostě jako dělané na řádění na festivalech.

Hudební překvapení pro mě byla Vanessa. Frontman za celou dobu zkoušení popocházel po pódiu s rukama v kapsách a pouze párkrát zkusil mikrofon, ale po začátku koncertu otočil o 180° a energie z něj lítala do diváků. Vzhledem k textům a muzice Vanessy mu budiž odpuštěny 2 lahve šampaňského a krabička cigaret pouze za hodinu koncertu. :-D

Celý večer pak pro mě zakončil Škwor. Pódium opět ožilo jako při Helloween a tentokrát kapela bez potíží mohla vyzývat diváky ke zpěvu třeba i celých písniček. Při „Může se stát“, „Vyvolenej“, „Pohledy studený“ jsem spolu s ostatními zpíval jako o život a při „Sraž nás na kolena“ už začal vynechávat hlas. Inu, užil jsem si to a při pohledu do davu ne jen já. Škoda že internet vypovídal službu a nemohl jsem vás informovat už v sobotu. Snad příště.

Josef Sádecký