Místnost 101

Byla–li Farma zvířat snad pro někoho zábavnou alegorií, po přečtení 1984 pochopí, v jaký omyl to byl uveden. Tento román není zábavný. Tento román není příjemný. Tento román není barevný.

Nakladatelství ARGO nás poctilo svým znovuvydáním klasiky. Klasiky, jež se snaží varovat před pomýlenými představami o socialistickém blahobytu. Obal knihy zobrazuje soukolí, ze kterého se snaží jednotlivec vymanit, ale to není možné. Takový se naskýtá úvod do příručky Nenávisti.

Svět zde popsaný je šedivý, špinavý, plný zla a nenávisti. Za vše může veřejný nepřítel, proti němuž hrdě bojuje statečná Strana. Oči tajné policie nenápadně sledují vaše kroky kdekoliv a kdykoliv. Války, propaganda, popravy, všeobecný teror zahalený v hávu úžasné socialistické společnosti – takový je svět Anglie roku 1984. Ten, kdo tuší skrytou nepravdu a rozhodne se potají bojovat vůči krutovládě, se nevrátí.

Orwell býval sice socialistou, avšak tvrdě se vymezoval vůči stalinismu a jeho praktikám. Své názory uváděl v mnoha novinových článcích a politických dílech. Z nich nejznámější jest patrně Farma zvířat, kterou jsme si představili minule. Nyní máme co do činění s propracovaným dystopickým světem, v němž lidé nejsou nic víc než právě ona soukolí, která musí být poslušná, jinak jsou eliminována.

Za své dobrovolné vojenské služby v čase občanské války ve Španělsku, těsně před vypuknutím druhé světové války, se Orwell seznámil s praktikami tvrdého komunismu. Přijel, aby mohl bojovat za demokracii proti fašismu, byl však spojenci, španělskými komunisty, sám označen za fašistu a špióna. Rudý vlak nabral na rychlosti a semlel vše, co se mu v zemi zmítané válkou dostalo pod kola.

Jestliže byl Orwell do té doby smířlivým, nyní se rozhodl nenávidět nenávist (a následkem mu bylo pronásledování a útěk ze socialistického Španělska). Vzal si za úkol informovat lidstvo o nebezpečenství, kterému čelí, leč cesta pravdy není nikdy jednoduchá. Jeho díla nabyla na popularitě příliš pozdě, jak to tak bývá až potom, kdy už se něco takového událo. První musel udeřit právě stalinisticko-komunistický Sovětský svaz.

Dílo je psáno s neuvěřitelnou pečlivostí, přitom se však nezaobírá nesrozumitelnými detaily. Proto je čtivé, i laik bez vyšší znalosti problematiky může být tímto dílem poučen, pokud k tomu poskytne možnost. Jako velmi důmyslný hodnotím i jazyk, který si pro zhoubný režim Orwell vymyslel – technokratický, myšlenky ničící newspeak (či neolekt, chcete-li), jehož fiktivní historii také sám popsal. V originální angličtině musel znít výjimečně, o to více si vážím překladu do češtiny, který se snaží zachovat jeho (ne)zvučnost a význam.

Příběh se motá kolem Winstona Smithe, člena Vněstrany, pěšáka, jenž tráví svůj život tvorbou propagandy. Sám neví, zdali jsou kolem něj jenom ortodoxní členové Strany, či zda to jenom hrají, avšak on sám má s předstíráním poslušnosti problémy. Brzy začne uvažovat způsobem hodným systémové eliminace, tedy začíná přemýšlet. A když se začne rozhlížet, vidí i ostatní, co se rozhlížejí. Nezačíná tak svůj odboj sám… Ale on nikdy nebyl sám.

„Jeden z klasických autorů, jehož díla bys měl znát,“ říkali mi ve škole. Tenkrát jsem mu nevěnoval pozornost, avšak nyní chápu. Pokud člověk nechce býti jen hloupou ovcí v tomto soukolí režimů a demagogie, je třeba přemýšlet. Je třeba uvažovat. Je třeba se informovat k učinění rozumných rozhodnutí. Požehnána budiž utopická budoucnost, ve které by se to snad někdy podařilo.

Nyní však cesty vedou do Místnosti 101.

„Jednou ses mě ptal,“ začal O‚Brien, „co je v místnosti číslo 101. Já ti odpověděl, že odpověď znáš. Zná ji každý. V místnosti číslo 101 je to nejhorší na světě.“

… „To nejhorší na světě,“ vykládal O‚Brien, „je pro každého něco jiného. Může to být pohřbení zaživa, upálení, utopení, naražení na kůl nebo padesát dalších způsobů usmrcení. V některých případech to bývá něco úplně banálního, ani ne smrtícího.“

1984 (2014)

Orwell George

Nakladatelství ARGO

316 stran, brožovaná

Doporučená cena: 298 Kč

Václav Rejlek

Student 3. lékařské fakulty a zpěvák kapely Thenemis, ve volném čase (jehož je málo, tak málo) literatuře se věnující.