Obskurní svět knih II.

Processed with VSCOcam with c1 preset

Je to snad přirozenost našeho národa. Prostě to udělej, nějak, odbudeš si svou povinnost, a potom po nás potopa. Na budoucnost se neohlížej. Politici či řemeslníci, učitelé či lékaři, lidé každého povolání. Jistě, existují zde ty vzácné výjimky, které nám připomenou, co to znamená žít tím, co děláme. Poté se cítíme, jako by sám život k nám promlouval a my naslouchali. A naše další cesta už bude vždy ovlivněna myšlenkami, které jsme vyslechli.

Pozastavme se u učitelů. Za antických časů jedna z nejváženější části společnosti. Dnes se učitelů zeptejte, jak si myslí, že jsou vnímáni. A přesto si neuvědomují, jak obrovskou moc třímají. Jejich entusiasmus v sobě nese sílu, která se promítá přes jejich žáky na jejich potomky, další generace žáků, a tak do nekonečna. Slovo může ovlivnit celá pokolení. Jistě si pamatujete na nejméně jednoho učitele, který ve vás zanechal za mladých let hlad po nějakém vědění. Který vás vyburcoval tak, že jste dychtili po jeho moudrosti. Vzpomenete si však na ty ostatní, kteří jen přišli a odbyli svou práci? Prázdné místo.

Chuť učit se vytrácí. Chuť dělat svou práci pořádně také. Tento systém je bohužel všudypřítomný, obzvlášť v naší malé zemi. Už skrze osnovy ministerstva školství se určuje, co se který žák má či nemá učit. Nikdo se neptá, co ty děti baví. Lidé vymýšlející školní plány rozhodují, zda generace školáků zachovají lásku či nenávist ke školní látce. A dvojnásob to platí o povinné četbě. To všechno v našem perfekcionistickém, leč choulostivém, světě.

Skrze média k nám potom docházejí zprávy o dětech, které nečtou. No ještě aby ne! Jejich čas je tráven na počítačích, tabletech, sociálních médiích. Zvuky dětských hřišť utichají. A my, dospělí, si za televizí zanadáváme na ty lajdácké spratky, než opět upadneme do svého letargicko-pivního kómatu konzumenta.

„Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“

Karel Čapek

Národ, který nečte, je národem nevzdělaným. Národ, který je nevzdělaný, je nebezpečný. A to nejen národům kolem sebe, ale především sobě samému. To, že naše děti nečtou, můžeme vyčítat jen a pouze své vlastní nedbalosti. Kdo z rodičů dnes ještě sedává k postelím svých potomků, aby jim přečetl něco na dobrou noc? Kdo z nich ještě děti poučuje o světě, věnuje jim čas k výchově a diskuzi? To je přeci ta nejúžasnější škola na světě, a žádná instituce ji nemůže nahradit!

Internet nám dnes nabízí obrovskou studnici vědomostí. Jenomže je to dobrý sluha a zlý pán – jakmile nás opanuje, dáváme přednost plýtvání času, namísto obohacování sebe sama. Fenomény posledních dob, sociální sítě, tento efekt umocňují. Moudrý člověk ví, kdy je mu to ku prospěchu a kdy už je o čas okrádán. A čas je to nejcennější co máme.

„Ale vždyť ani tenkrát, když jsme měli knihy po ruce, nevyužívali jsme toho, co jsme z nich získávali. My jsme doslova uráželi mrtvé.“

451 stupňů Fahrenheita

Tyto myšlenkové procesy se ve mně nashromáždily v posledních letech. A tak zatímco ostatní vřele vítají veškeré technické vymoženosti, vychytávky, věci život usnadňující, já se rozhodl jít směrem opačným. A tím největším rebelstvím je kniha. Papírová či elektronická, prostá kniha.

Jakmile ji člověk poprvé otevře, je mu cizí. Jakmile přečte první kapitolu, odloží ji. Ale další den se k ní vrátí a přečte kapitolu druhou. A pak třetí. Opět ji odloží, avšak další den pokračuje. Po roce čtení a desítce knih za sebou si uvědomí, o kolik se obohatil jeho život. Začal si všímat chyb, které běžní lidé přehlížejí. Začíná si všímat lenosti jazyka, kterým mluví jeho vrstevníci. Chudost výrazů v běžné komunikaci mu nejde do hlavy, protože on chce víc, chce mluvit zajímavě. Slovní zásoba se urputně dere vzhůru, v konverzacích nad pivem postřehne, že je schopen o tématech mluvit sebevědomě a informovaně, protože on o nich četl.

Po prvních letech pochopí, že z knih vyzařuje moudrost. Vyklízí skříň plnou cetek a začíná tvořit svou první knihovnu. Má seznam knih, které si chce v budoucnu přečíst a již teď ví, že to za život nestihne, neboť mu každým dalším dnem přibývají. Je fascinován informacemi, které mu doteď byly skryty. Místo aby trapně mlčel a vytahoval svůj „chytrý“ telefon při rande s pohlednou dívkou, vypráví z vlastního vědomí a se zápalem. To je jeho úspěch. To je jeho vzdělanost.

Ale tohle se nestane. Ne, pokud se nevytrhne ze svého letargicko-pivního transu.

úvodní obrázek:blog.martinus.cz

Více z LaCultury...

  • Obskurní svět knih I.28. listopadu, 2015 Obskurní svět knih I. „Ty si jdeš číst? A jinak jsi v pořádku, jo?“ „Hmpffff…“. „Ty jako čteš beletrii? To máš na to čas?!“ „Tssss…“. „Já jsem za svůj život přečet' tak pět, možná deset knih.“ „Ahhhhhh…,“ a […]
  • Barevné šedi podzimu16. října, 2016 Barevné šedi podzimu „Čím více je svět propojen, tím méně jsou lidé spojeni. Čas utíká vpřed neúprosně. Ty ráno vstaneš, odejdeš do práce, zpět přicházíš večer polomrtev a ukládáš se ke spánku, abys mohl ráno […]
  • Všudypřítomní měřiči času10. února, 2014 Všudypřítomní měřiči času Někdo potřebuje pro orientaci v čase hodinky, někomu stačí časový údaj na mobilu. Ten má hodinky digitální, tamten zas ručičkové, podle toho, jaký styl mu více vyhovuje, nebo co je zrovna […]
  • Hry bez hranic a neverending story roku 20142. února, 2014 Hry bez hranic a neverending story roku 2014 V prosinci 2013 měl nastat konec světa. Vznikla samozřejmě velká veřejná a mediální bublina a třeba tn.cz uvedla na svých stránkách dvanáct znamení, podle kterých soudný den během pár dnů […]
  • Potřebují lidé k životu drogy?6. dubna, 2010 Potřebují lidé k životu drogy? Dnes je drogová problematika velice kontroverzním celosvětovým problémem, spojeným s kriminalitou, pokrytectvím, zneužívaním dopingu, obrovským byznysem a mnohdy také bohužel i se smrtí.
  • Vypsaná fixa: Nové album? Celé je to takové nedorozumění 10. listopadu, 2009 Vypsaná fixa: Nové album? Celé je to takové nedorozumění 20. října 2009 byl ostravský klub Garage narvaný k prasknutí. Mnozí fanoušci postávali před hlavním vchodem s téměř dvouhodinovým předstihem. První záchvěvy zimy, spolu s dlouhou chvílí […]
  • Reportáž z premiéry „Legenda o Kateřině z Redernu“23. ledna, 2015 Reportáž z premiéry „Legenda o Kateřině z Redernu“ zdroj obrázku  www.saldovo-divadlo.cz Koncem prosince jsem se chystala na svou první operu. A rovnou na operní premiéru, tudíž jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu, co mám od tohoto díla […]
  • Projekt Loser(s) se přesouvá do Komedie22. ledna, 2015 Projekt Loser(s) se přesouvá do Komedie  Ten, kdo představení v čele s Petrem Horníčkem nenavštívil v zimním šapitó na Výstavišti, kde byl projekt součástí Lední Letné, si může již nyní zakoupit lístky do Divadla Komedie. Lístky […]
  • STOPA  PLYNUTÍM  ČASU – Kniha, která nejvíce ovlivnila můj život8. srpna, 2013 STOPA PLYNUTÍM ČASU – Kniha, která nejvíce ovlivnila můj život KNIHA je z největších vynálezů a zároveň z největších zisků lidské kultury. Jsme tvůrci knihy; jsme zároveň i jejími čtenáři. Co nás dělí a vyčleňuje od okolního živého světa, je právě […]
  • 2.kolo Líheň Radegast 2013 v klubu Garage: Šeď a rockový koktejl4. března, 2013 2.kolo Líheň Radegast 2013 v klubu Garage: Šeď a rockový koktejl Přinášíme vám pravidelnou reportáž z naší partnerské akce Radegast Líheň 2013, která formou hudební show-off podporuje mladé a začínající kapely. LaCultura bude mapovat každé kolo a […]
  • 27. července, 2009 Festival Hrachovka po 16 letech končí Fiasko v návštěvnosti na letošním ročníku festivalu Hrachovka bude mít trvalé následky. Desetkrát nižší návštěvnost než organizátoři předpokládali vede k ukončení festivalu. "Bohužel vás […]
  • Útok titánů5. prosince, 2014 Útok titánů Stáli jste už někdy proti 50metrovém lidožravém titánovi, a přesto jste měli v hlavě jen jedinou myšlenku— zabít ho? Právě takový je Eren, hlavní hrdina manga komixu Útok titánů z umělecké […]

Student 3. lékařské fakulty a zpěvák kapely Thenemis, ve volném čase (jehož je málo, tak málo) literatuře se věnující.