Kultura nezahyne, přežije v kanálech

Sborník rozhovorů se spisovateli, který autor Miroslav Balaštík nazval Literatura v čase lovců dával tušit, že ve výběru autorů některá jména nezazní. Když pak čtenář z knihy zjistí, že jde o výběr textů z literárního časopisu Host, je mu jasné, že jména jako Lydie Romanská, Daniela Kovářová, Miroslav Stoniš či další členové ideově trochu jinak zaměrené Obce spisovatelů se zde neobjeví. Nakladatelství Host tak vydalo sbírku rozhovorů s převážně vlastními spisovateli a opět potvrdilo dlouhodobou tendenci v českém literárním ghettu, v němž spřátelené kolektivy spisovatelů vydávají samy sebe navzájem. Tomu odpovídá i obsah rozhovorů, zatímco povrchní interview s Michalem Vieweghem působí, jako by si Balaštík povídal s hlupáčkem, neformální povídání s Petrem Hruškou zabíhá do až absurdní pseudofilozofie, jejímž vyvrcholením je informace, že „Hruška má v kuchyni trubky“.

Přesto nelze říci, že by paleta osobností, témat a informací nebyla pestrá; právě naopak. Balaštík vyzpovídal spisovatele i básníky napříč žánry i napříč generacemi.  Irena Dousková podává velmi zajímavé svědectví o životě Židovky v normalizačním Československu, u textu Jana Balabána pochopíte, co obnáší žít v Ostravě a Jiří Hájíček zase osvětlí venkovsko-realistickou prózu v kontextu současnosti. Jako zjevení pak působí rozhovor s Jiřím Kuběnou, který zcela upřímně brojí proti odluce církve a státu a demokratickým principům, které navrhuje nahradit monarchií. Monarchistický fetiš byl ostatně v literárním undergroundu oblíbenou provokací obecně.

Na škodu je snad jen ten dvacetiletý rozestup mezi prvním rozhovorem  (Jiřina Hauková) a rozhovorem posledním (Petra Soukupová). V dialozích tím pádem chybí postihnutí dobových fenoménů z různých úhlů pohledu, ať už jím je literární boom v 90. letech či morální krize současnosti. I tak lze ale vysledovat témata či myšlenky, které jsou současným básníkům a spisovatelům za posledních dvacet let vlastní.

Nevyřešenou otázkou zůstává již od devadesátek určitá krize poezie, o které si autor knihy povídá s Petrem Borkovcem, Petrem Hruškou či Vítem Slívou. V souladu s aktuální literární kritikou dochází k závěru, že s úpadkem poezie, ale i literatury jako takové souvisí postmoderní hodnotový chaos, generační diskontinuita, ale i jistý druh autismu, kdy básníci vydávají sbírky sami sobě. Jak poznamenává Borkovec, svůj díl viny nese bezesporu i nepříliš příkladný postoj kulturních redaktorů celostátních deníků, kteří autory básní pohrdají: „Není pak divu, že páni šéfredaktoři a jejich zástupci mají z poezie fóbii a většina národa má báseň za hieroglyf, k němuž schází klíč, a autorské čtení za jakousi černou mši.“

 Co se v rozhovorech vyskytuje velmi často, je srovnání současného a minulého režimu. Ač z Balaštíkových dotazů vyznívá tendence dobrat se k jednoznačnému odsudku předlistopadových poměrů, spisovatelé velmi často připouští, že doba před listopadem byla v mnoha ohledech svobodnější, protože režim měl spoustu skulin, kam bylo možno se uchýlit. Tato dobová svědectví lze vysledovat zejména v rozhovoru s J.H. Krchovským a Petrem Placákem, předními postavami třetí generace undergroundu. Spisovatelé si také všímají i nebezpečně shodných rysů mezi bolševickým bezprávím a současným kapitalismem. Jak trefně poznamenává Placák, například typické firemní školení „je opravdu jako ze žurnálu padesátých let – tak idiotsky rozjásaní lidé, stejné oblečení, stejně uvažující a stejně na povel se smějící, to je opravdu k zblití.“

Přitom téma  určité kapitalistické neonormalizace a krize literatury spolu bezesporu úzce souvisí. Jednoho dne musí zákonitě přijít chvíle, kdy lidé přestanou být uspokojeni lacinou kulturní produkcí a začnou požadovat kvalitu. A ta vždy bude kdesi na okraji existovat. Pomohu si Placákem: „Kultura nezahyne, přežije v kanálech.“

Více z LaCultury...

  • Sv. Outdoor je patronem putujících…10. října, 2019 Sv. Outdoor je patronem putujících… Teď můžeš vstát a jít, kam tě vede tvé srdce a tvá duše. To jsou slova Svatého Outoora. Toho, co je patronem těch, kteří si myslí, že je lepší být „venku“ než „uvnitř“, zjevuje těm, kteří […]
  • Nejlepší české básně 201819. ledna, 2019 Nejlepší české básně 2018 Zdá se, že v poezii se většinu času nic moc neděje. A kdyby se i dělo, všiml by si toho někdo? Těžko říct. Sborník nejlepších českých básní, která každoročně vydává nakladatelství Host, […]
  • Soukupová21. prosince, 2020 Soukupová Česká spisovatelka Petra Soukupová se ve svých knihách zaměřuje na mezilidské vztahy. Dokáže bravurně vykreslit atmosféru všedního dne, ono křehké minové pole žabomyších válek, a poutavě […]
  • Kristen Ghodsee: „Preferuji svět, v němž jsou muži lidmi, ne bankomaty“7. prosince, 2020 Kristen Ghodsee: „Preferuji svět, v němž jsou muži lidmi, ne bankomaty“ Exkluzivní rozhovor s americkou etnografkou a profesorkou východoevropských studií Kristen Ghodsee, nejen o její knize Proč mají ženy za socialismu lepší sex?, kterou v českém překladu […]
  • Kulturní vetřelec aneb sympaticky „servírované“ dějiny čtení4. prosince, 2020 Kulturní vetřelec aneb sympaticky „servírované“ dějiny čtení Při studiu andragogiky jsem dostala doporučení na publikace Jiřího Trávníčka a během hledání jsem narazila na jeho nejnovější publikaci Kulturní vetřelec, kterou v letošním roce vydalo […]
  • Cloudy, konspirace a optické kabely22. listopadu, 2020 Cloudy, konspirace a optické kabely Temné zítřky Jamese Bridla jsou dalším střípkem do mozaiky futurologické literatury, s níž se s příchodem Harariho Homo Deus doslova roztrhl pytel. Jako umělec si však Bridle nemusí dělat […]
  • Protijed jako kritické myšlení14. září, 2020 Protijed jako kritické myšlení Rozhovor s hukvaldským básníkem Neklanem, který v srpnu pokřtil svou novou knihu. Nová sbírka Protijed má na obálce lahev Božkova. Co považuješ za Protijed Ty osobně? Spíše chlast, nebo […]
  • Stárnutí všedního dne2. září, 2020 Stárnutí všedního dne Nová sbírka Kateřiny Bolechové tematicky rezonuje bolestivou všednodenností. Blíže nespecifikovaná Marie (snad maminka, babička, kamarádka?) je zde básnickým objektem, k němuž se vztahuje […]
  • Převorství u pomerančovníku7. května, 2020 Převorství u pomerančovníku V říši Inysu Ead, cvičená pro boj s draky, musí čelit dvorním intrikám a ochránit královnu. Na opačné straně světa Tané dělá všechno pro to, aby se stala dračí jezdkyní. Niclays je […]
  • Sbírka Rozhraní vrací čtenáře k lyrice11. dubna, 2020 Sbírka Rozhraní vrací čtenáře k lyrice David Bátor je ve svých sbírkách autentický. S výjimkou Zbuje, kterého oblékl do prajzkého nářečí, je Bátorův rukopis i po letech pevně čitelný – bolestně niterná lyrika s neustále se […]
  • Ozvěna věcí budoucích3. dubna, 2020 Ozvěna věcí budoucích Po ničivém útoku byla pro všechny Augury - lidi vládnoucí zakázanými schopnostmi - vyhlášená amnestie, a tak vyšli z úkrytu a rozhodli se postavit temným silám hrozícím celé Andaře. Mladý […]
  • Polibek praktické sociologie23. března, 2020 Polibek praktické sociologie Daniel Prokop se pustil do v dnešní době odvážného kroku. V době, kdy veřejnému diskurzu vládne Václav Klaus mladší, Tomio Okamura a Andrej Babiš je kniha o populismu a demokratických […]

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)