Tři kila štěstí…to člověk kolikrát ani neunese!

Julie Halpernová prostřednictví románu Mateřská,ale určitě ne dovolená s podtitulem Tři kila štěstí vypráví o šestatřicetileté Annie, která porodila dítě, ale jaksi postrádá onen elegnatní úsměv nad kolébkou svého robátka a nedokáže se zbavit otázky, jak to dělají ostatní matky? A právě tnehle tichounký červík hlodá v hlavě jejích čtenářek.

Americká autorka se sice dosud zaměřovala na odvetví dětské literatury (dosud vydala pět románů pro děti a jednu obrázkovou knihu), tentokrát se ale rozhodla zaměřit na jejich matky. Její první román pro dospělé s názvem Mateřská, ale určitě ne dovolená zobrazuje vývoj mateřství se všemi peripetiemi a záludnými překvápky, na které Annie nepřipravila žádná z odborných knih. Ani žádná z jejích kamarádek. Dokonce ani ta se čtyřmi dětmi.

V jednom se ale shodují. Těhoteství, porod a kojení jsou mučení a neúnosná zkouška, během níž žena povětšinou ztrácí nejen nárok na soukromý život, nýbrž i vlastní tělo. To se totiž naprosto změní, dělá si, co chce a navíc ho neustále okusuje ta malá uvřeštěná pijavice v níž všichni spatřují tatínka a se slzami v očích vás přesvědčují,abyste si užili každou minutu. Vždyť rostou tak rychle.

Annie je zatím z mateřství dost zmatená a nešťastná. Po celou první polovinu knihy s ní cloumá vztek a bezmocný žal, vtipný především ty, kteří podobným stavem prošly. Jakožto pouhá potenciální matka zvažuju, jestli je „ta hrdinka nějaká šváclá“ nebo podobný očistec čeká všechny prvorodičky.

Nutno podotknout, že Annie má obrovskou výhodu ve svém báječném manželovi. Pravda má chuť ho uškrtit, neboť to

  1. to byl ON, kdo ji oplodnil a NEMUSEL RODIT ani mít prsa rozkousaná od kojení
  2. to je ON, kdo se vrátil do práce,zatímco zůstala doma s podivným vřískajícím tvorem
  3. to je ON, kdo může spát zatímco ONA v noci vstává ke kojení
  4. ke všemu má ještě tu drzost, se jí ptát, jak se celý den měla a tu a tam na ni něco zkoušet

Co se ale týče povahy a dalších polehčujících okolností v soužití je k nezaplacení a Annie to moc dobře ví. O tom, že má svou rodinu ráda a dokáže být i normální milá holka, se ale přesvědčíte až v druhé polovině knihy.

Román bych tedy doporučila ženám, které už mají zkušenosti s porodem a celé jim to příjde nostalgické. Následně matkám, které se na mateřské rpávě nacházejí a kdesi v nejtemnějším koutku postele si (během těch pár minut co dítě spí) pod peřinou touží přečíst pár řádek o tom, že nejsou aspirantkou na titul NEJHORŠÍ MATKA NA SVĚTĚ, ABSOLUTNĚ NESCHOPNÁ HOSPODYŇKA či FRIGIDNÍ MANŽELKA ROKU. A na závěr bych ji svěřila do rukou i oněm potencionálním matkám, které koketují s myšlenkou na peřinku s mašlí a volánky, z níž by vykukovala růžovoučká uculující se tvářička zosobnění jejich životní lásky. Ono být matkou, totiž zdaleka není procházka růžovým sadem. Je to závazek na celý život. Ale krásný závazek. Nebo ne?

 

Více z LaCultury...

  • Radost ze života nemusíte hledat jen v zenové knize19. listopadu, 2018 Radost ze života nemusíte hledat jen v zenové knize Kniha Z kopce do kopce je milou sérií krátkých volně navazujících vyprávění o životě na venkově. Pokud jste se přistihli se skeptickým výrazem na tváři, zadržte. Tohle je oddechové čtení, […]
  • Mohli bychom na chvíli být jen dva lidé?7. srpna, 2016 Mohli bychom na chvíli být jen dva lidé? Člověk - samozvaný vládce nad životem a smrtí, bytost zmítaná svými emocemi i ambicemi, poháněna silou nejniternějších tužeb, ukovaná pestrou skladbou charakteru. Rodí se lidé dobří a lidé […]
  • Devadesátkové panoptikum18. března, 2020 Devadesátkové panoptikum Devadesátky patří mezi nevyčerpatelná témata současné české prózy. Dokonce by se dalo říci, že čím hlubší minulostí devadesátky jsou, tím je téma pro generaci husákovských autorů a […]
  • Mezi láskou a nenávistí12. března, 2020 Mezi láskou a nenávistí Mladý Johannes je nadšený a zanícený člen Hitlerovy mládeže. Žije ve Vídni v nádherném velkém domě, který jeho rodině patří už několik generací, spolu s rodiči a babičkou. Poté, co utrpí […]
  • Irské soukromé očko a píseň Metallicy jako jediné vodítko série brutálních vražd7. března, 2020 Irské soukromé očko a píseň Metallicy jako jediné vodítko série brutálních vražd Často se mi stane, že si knihy vybírám impulzivně, podle toho, nač zrovna "dostanu chuť". A tak jsem přišla i k románu Den, který nikdy nepřijde - dílu Craimha McDonnella, které je v […]
  • Agónie a extáze26. ledna, 2020 Agónie a extáze Michelangelo Buonarroti byl jedním z nejvýznamnějších renesančních umělců. Vytvořil sochu Davida, malby na stropě Sixtínské kaple, byl architektem chrámu Sv. Petra v Římě. Kromě toho […]
  • Křížová palba6. prosince, 2019 Křížová palba Klasický kriminální román vydaný nakladatelstvím Crew... to jako vážně?! Skandální!  Žádný obrázek, žádný scénář, žádný černobílá skica – prostě jen celé rozvité věty na 444 stránkách? […]
  • Zimní voják – milostný román nebo drsný příběh o válce?6. prosince, 2019 Zimní voják – milostný román nebo drsný příběh o válce? Vídeň 1941. Luciovi je dvaadvacet a studuje třetí ročník medicíny. Když propukne první světová válka, rozhodne se narukovat. Na univerzitě nemá žádnou možnost starat se o skutečné […]
  • Ze života uprchlíka30. října, 2019 Ze života uprchlíka Kniha Kluk odnikud je pokusem o zachycení autenticky lidského příběhu syrských uprchlíků, kteří jsou za běžných okolností líčeni jako anonymní masa. Příběh, částečně inspirovaný […]
  • Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi6. října, 2019 Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi Příběhy, které se odehrávají během druhé světové války, jsou dnes mimořádně úspěšné a oblíbené. Není tedy divu, že jich vychází tolik - vymyšlených i skutečných. Chlapec, který následoval […]
  • Mořská panna a její tajemství3. října, 2019 Mořská panna a její tajemství Jednoho dne chytil rybář do sítě mořskou pannu. Když viděl, jak moc se touží dostat na svobodu, slitoval se nad ní a pustil ji, i když se do ní na první pohled zamiloval. Ten samý cit se […]
  • Co všechno jsme my, lidé, už podělali?6. září, 2019 Co všechno jsme my, lidé, už podělali? Moderní člověk kráčí po tomto světě už sedmdesát tisíc let. Za ten čas ušel dlouhou cestu. Nebo ne? Ano, máme umění, vědu, kulturu i technologie. Ano, dostali jsme se na vrchol […]

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.