Doteky básnických -ismů

Nová básnická sbírka Lydie Romanské Sirka Henriho Bremonda dává svou anotací tušit, že půjde o přelomový titul autorčiny tvorby. Romanská již názvem sbírky „manifestuje svůj příklon k čisté poezii“ a verše tak hodlá zbavit slovního balastu. Proto lehce překvapí, že kniha nemá žádný teoretický úvod ani doslov, kde by recenzent či přímo autorka blíže osvětlili inspirační zdroje veršů. Čtenář je tak hned po otevření knížky vhozen do hluboké tůně barvitých veršů.

Co se zprvu mohlo zdát jako nedostatek, se během četby vyjeví jako pozitivum. Čtenář objevuje záměr Lydie Romanské postupně, v praxi, na základě jednotlivých veršů, jako kdyby odkrýval karty na stole. Přitom slovní balast u Romanské zcela jistě nenajdete. Milovníci lyrických jambů a hexametrů přes celou stránku nechť raději sáhnou po jiné knize.

Můžeme tedy Sirku Henriho Bremonta považovat za jakýsi předěl v autorčině tvorbě? Dle mého názoru zcela jistě nikoliv. Je to opět stará dobrá Lydie Romanská, jejíž typická poetika nám evokuje vzpomínky na verše z předchozích sbírek. Lydie Romanská, která kašle na aktuální trendy české poezie a svou autenticitu si zachovává i s vědomím, že bude některými mladšími básníky považována za patetickou. Lydie Romanská, která ve své tvorbě ctí určitou stylovou kontinuitu i tradiční motivické okruhy (příroda, láska, erotika…).

Určitý posun každopádně zaznamenat můžeme, a to ve dvou ohledech. V prvé řadě jde o hravou experimentálnost, s níž se autorka stylizuje do velkých básnických -ismů dvacátého století. Můžeme si tedy povšimnout prvků civilismu (Higgsův boson) projevujících se ve fascinaci moderním světem či poetismu (Mé mapy, Kočka z Terstu), kde cítíme tajemnou vůni dálek. Některé básně (Zpráva z kolizní dráhy) jsou doslova básní-pásmem, a tak můžeme v souvislosti se sbírkou hovořit i o surrealistických vlivech. Druhým ohledem je jasně viditelná odlehčenost básní. Romanská ubírá na vážnosti a přidává do veršů skrytý humor; s čtenářem místy laškuje. Řada básní se rovněž naklání spíše do epické roviny, přestože lyrika je pro Romanskou tradičním tvůrčím backgroundem. Lze tedy říci, že Sirka Henriho Bremonta si bere to nejlepší z tradic české poezie.

Více z LaCultury...

  • Úzkost vzešlá z popela Slezska18. března, 2020 Úzkost vzešlá z popela Slezska Šenkyplova sbírka Černý vesmírný popel je souhrnem autorovy zhruba desetileté básnické tvorby. Je to znát. Kvalita básní osciluje mezi tematicky sevřenými trojveršími či zdařilými epickými […]
  • Kniha haiku13. ledna, 2020 Kniha haiku Jak Kerouac nepsal jen romány. Hluboce se zajímal i o haiku. Přibližně od poloviny padesátých let 20. století až do své smrti v roce 1969 si tyhle trojverší zapisoval do deníků a […]
  • Sv. Outdoor je patronem putujících…10. října, 2019 Sv. Outdoor je patronem putujících… Teď můžeš vstát a jít, kam tě vede tvé srdce a tvá duše. To jsou slova Svatého Outoora. Toho, co je patronem těch, kteří si myslí, že je lepší být „venku“ než „uvnitř“, zjevuje těm, kteří […]
  • Nejlepší české básně 201819. ledna, 2019 Nejlepší české básně 2018 Zdá se, že v poezii se většinu času nic moc neděje. A kdyby se i dělo, všiml by si toho někdo? Těžko říct. Sborník nejlepších českých básní, která každoročně vydává nakladatelství Host, […]
  • Jakub Křelina – Poezie1. října, 2017 Jakub Křelina – Poezie Ukázka z díla pražského autora, básníka, ale i sběratele starých tisků a grafik  Jakuba Křeliny. Poezie Některým lidem nevysvětlíš, proč múza jim do číše lije, […]
  • Jan Hachran na Čaji o páté1. září, 2017 Jan Hachran na Čaji o páté Dnešní Čaj o páte bude trochu netradiční. Pozvání totiž nepřijal spisovatel, ale malíř a výtvarník Jan Hachran, který přednedávnem ilustroval sbírku poezie svého kamaráta. O jeho […]
  • O životě a životě po životě – báseň Karla Mazánka20. srpna, 2017 O životě a životě po životě – báseň Karla Mazánka laň je kousek něhy, vidíš ty její běhy? ladně si skáče a má milá doma pláče. co jsem zas proved nevím já, ve mě se nikdo nevyzná. slůvko jsem upustil, jí jsem na svobodu […]
  • Jana Topinková – Básně13. srpna, 2017 Jana Topinková – Básně Ukázky z básnické tvorby Jany Topinkové, autorky z pátečního čaje o páté. Brouzdat se jen rosou ranní, vstávat ještě za svítání. To by bylo krásné přece, chodit travou, mýt […]
  • Muslimové ani básnici nám diktovat nebudou!3. června, 2017 Muslimové ani básnici nám diktovat nebudou! Nová sbírka hukvaldského punkera je návratem ke klasické neklanovštině. Sbírka Mezi námi zvířaty, kterou Neklan vydal v roce 2016, byla pro mnohé zklamáním. Vysoko nastavená laťka […]
  • Bari Kin – Jen volnost7. května, 2017 Bari Kin – Jen volnost Jen volnost Sedím, padá na mne prach, kéž by hvězdný byl! Na obzoru unaveně svítá.   Paprsek přistihl motýla, co právě mávl křídly.   Spoutaný v křišťálu vzpíná se […]
  • Autocenzurovaná naléhavost23. dubna, 2017 Autocenzurovaná naléhavost „Ano, je to závažné společenské téma, ale jako básník jej potřebuju pozorovat s odstupem,“ vysvětlil mi kamarád důvody, proč svou přítomností nepodpoří protestní shromáždění proti […]
  • Kultura nezahyne, přežije v kanálech28. srpna, 2016 Kultura nezahyne, přežije v kanálech Sborník rozhovorů se spisovateli, který autor Miroslav Balaštík nazval Literatura v čase lovců dával tušit, že ve výběru autorů některá jména nezazní. Když pak čtenář z knihy zjistí, že […]

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)