Jan Arbter na Čaji o páté

Jan Arbter je člověk, který potřebuje neustále vytvářet nějakou činnost. Pokud neplánuje nějaký projekt nebo netvoří cokoliv, co by ho bavilo, upadá lehce do takové zvláštní deprese. Možná právě proto je tolik věcí, které v životě zkouší a dělá a doufá, že se ten seznam ještě rozroste. Na Čaji o páté se rozpovídal o své literární tvorbě.

Jak ses dostal k psaní?

K psaní jsem se dostal díky stolní hře na hrdiny “Dračí doupě”, které jsem obětoval celé své mládí. Jako vypravěč jednoho dlouhého fantasy příběhu jsem strávil neuvěřitelných dvanáct let. Když se pak parta po škole rozpadla, musel jsem někde ventilovat všechny myšlenky a nápady z  mého vymyšleného světa plného elfů a kouzel.

Vydal jsi už dvě knihy. Jak vznikaly, co tě při jejich tvorbě inspirovalo?

Obě první knihy byly tedy inspirovány právě touto stolní hrou. Vznikaly celkem dlouho, protože chuť na psaní přicházela ve vlnách a byly i takové časy, kdy jsem na ně nesáhl i několik měsíců. Možná bych to býval i vzdal, ale vždycky, když jsem rozepsal nějaké dílo, nechal jsem si nakreslit za nemalé peníze obálku, aby mě to motivovalo.

Na střední škole mi navíc hrozně moc pomohla paní učitelka Gajdošíková, která se ve svém volném čase a nad rámec povinností rozhodla, že mi věnuje soukromé hodiny stylistiky. Společně jsme tak po vyučování procházeli moje, tenkrát samonákladem vydané, příběhy a upravovali to do nějaké rozumnější verze.

Dneska, když se s odstupem času na svá díla podívám, bych si nejraději nafackoval, změnil si jméno a začal zase od začátku, ale bylo mi patnáct, tak to snad lidé pochopí.

Na čem momentálně pracuješ?

Elfy a trpaslíky jsem odložil stranou a to hned z několika důvodů. Zaprvé jsem zjistil, že už mě tento žánr, jakožto dospělého člověka (za třináct roků čtyřicet :) ) nenaplňuje a za druhé vím, že spousta lidí v mé blízkosti je čte pouze proto, aby mi udělali radost a fantasy je ani trochu nebaví. Proto jsem si dal za cíl napsat něco, co by mohlo zaujmout třeba i mého tátu, který zatím nevydržel u žádné z mojich knížek déle, než deset stran.

Rozepsal jsem tedy “Bývalý salón bývalé republiky”. Jedná se o válečný příběh z Hradce Králové, kde zuří třetí světová válka a obyčejný kluk v mojich letech se snaží jednoduše proplést tak, aby pokud možno, přežil. Žádná kouzla, sci-fi technika ani přehnané akce, jen obyčejné osudy obyčejných lidí.

V tuto chvíli má budoucí knížka 210 stran a dva moc šikovné beta čtenáře, kteří mi cupují každou druhou větu na kusy. Někdy mám pocit, že bych jim udělal největší radost, kdybych se na to vykašlal a dal se třeba na malování, protože mi dávají hodně zabrat a přepisuji kvůli nim i celé kapitoly. Mám ale konečně z toho díla opravdu dobrý pocit a věřím, že výsledná kvalita bude úplně někde jinde, než u předešlých dvou knížek.

Jaké jsou tvé spisovatelské plány do budoucna?

Spisovatelské plány do budoucna? Byl bych rád, kdyby mě to pořád bavilo. Je to pro mě takový pěkný únik ve chvílích, kdy si potřebuju vyčistit hlavu a uvolnit se. Samozřejmě to chci dělat dobře a posouvat se v tom, třeba poznat nové lidi a vyměňovat si poznatky a klábosit o našem společném koníčku. Jen nerad bych měl z psaní povinnost.

Kterou knihu by si podle tebe měl pročíst každý člověk?

Existuje spousta dobrých knih, které bych přátelům doporučil. Joe Abercrombie a jeho příběhy o Devitiprsťákovi mě úplně pohltily, stejně tak jsem si skvěle užil Harryho Pottera či klasiku, jako jsou Rychlé Šípy a Hoši od Bobří řeky. Co si ale myslím, že by si měl přečíst úplně každý, je “Noční klub” od Jiřího Kulhánka. Tu knihu jsem četl ještě na střední a dodnes jí mám v hlavě, jakoby to bylo včera. Pan Tobiáš je můj životní vzor.

Čemu se – kromě psaní – věnuješ ve volném čase?

Tady je to trochu divočejší.  Pokud nepracuji na nějakém projektu či nedělám něco smysluplného, dostávám se do depresí. Proto jsem za svůj život zkusil kde co.

Jsem členem žonglérské skupiny Ascarya, kde děláme ohnivá vystoupení a žonglujeme s dětmi na táborech, azylových centrech, dětských domovech a jiných akcích pro města a obce.

Stejně tak se aktivně věnuji hraní na kytaru a ukulele, dříve jsem dokonce skládal písničky a měl skvělou kapelu, se kterou jsme je hráli.

K tomu všemu fungovaly ještě moje dva youtubové kanály “Šetříme s Yettim” a “Ostravský drak”, kde jsem se zase věnoval natáčení, střihu, efektům a herectví. První show se věnovala vaření, ovšem zábavným způsobem, spíše směřováno do parodie a druhá vyprávění příběhů do Dračího doupěte.

To šlo bohužel bokem, protože v roce 2015 jsme si se dvěma kamarády otevřeli restauraci se zaměřením (nejen) na vegetariány, vegany a hlavně dobrou zábavu. Pořádáme koncerty, přednášky, workshopy a vlastně jakékoliv akce, co nás napadnou. Zažili jsme tady spousty věcí, které se v restauracích prostě nevídají a jsem za tenhle projekt rád. Bohužel ostatní aktivity musely na druhou kolej.

Co by jsi odkázal lidem, kteří se chtějí věnovat psaní?

Pokud chcete psát fantasy či SCI-FI příběhy, připravte se psychicky na to, že peníze z toho nejen nedostanete, ale nejspíš ještě ztratíte. :) Psaní má být radost. Výsada. Kdo chce vydělávat, ať jde do práce.

Webstránka autora: janyettiarbter.webnode.cz

 

Více z LaCultury...

  • Bývalý salón bývalé republiky – ukázka z připravované knihy Jana Arbtera24. Září, 2017 Bývalý salón bývalé republiky – ukázka z připravované knihy Jana Arbtera "Do všech koulí!" zaklel Turek. "Začíná chcát!" "Kurva!" přidal jsem se do debaty. "Zasraně!" pokračoval. Takhle jsme se ještě chvíli překřikovali, ale brzo nám došly nadávky. Rychleji, […]
  • Yvona Bednarová na Čaji o páté10. Červenec, 2019 Yvona Bednarová na Čaji o páté Yvona Bednarová je nadějná česká spisovatelka, která se věnuje psaní dětských knih. Co ji přivedlo ke psaní, na jakých příbězích pracuje a zkoušela psát i něco jiného než četbu pro […]
  • Václav Dvořák na Čaji o páté22. Únor, 2019 Václav Dvořák na Čaji o páté Václav Dvořák napsal knihu a našel pro ni vydavatele. Smlouva, kterou dostal, se mu však nelíbíla, a když si chtěl vyjednat změny, dostal "vyhazov." Nevzdal se a knihu vydal samonákladem. […]
  • Milan Paprčka: Ručně malovaným mapám se věnujeme již 15 let15. Únor, 2019 Milan Paprčka: Ručně malovaným mapám se věnujeme již 15 let MILAN PAPRČKA, narozený v roce 1979 je pilotem a dobrodruhem. Začal podnikat již v 18 letech a zanedlouho nato založil vydavatelství CBS, které již druhé desetiletí přináší společnostem a […]
  • Dominik Landsman na Čaji o páté1. Únor, 2019 Dominik Landsman na Čaji o páté Znáte ho jako moderního fotra. Není však jen mužem, který se svým synem Čenkěm (ne)dobrovolně absolvoval mateřskou dovolenou, věnuje se i psaní pohádek a politické satiry a právě dokončuje […]
  • Meik Wiking na Čaji o páté22. Červen, 2018 Meik Wiking na Čaji o páté Meik Wiking je ředitelem Institutu pro výzkum štěstí, výzkumným partnerem Světové databáze štěstí a zakládajícím členem Latinskoamerické sítě pro politiku pohody a kvality života. V Česku […]
  • Sabine Dittrich na Čaji o páté1. Červen, 2018 Sabine Dittrich na Čaji o páté I když je Sabine Dittrich německá spisovatelka, má velmi ráda Česko a taky má spoustu českých přátel. Minulý rok vyšla v Mladé frontě její kniha Potomci mlčení a tenhle rok byla Sabine […]
  • Sabina Zelená na Čaji o páté2. Březen, 2018 Sabina Zelená na Čaji o páté Sabina Zelená začala o spisovatelské kariéře snít snad už v době, kdy si poprvé uvědomila, že knihy, předtím než se objeví na pultech knihkupectví, musí někdo napsat. Nedávno jí vyšel […]
  • Pavel Mondschein na Čaji o páté23. Únor, 2018 Pavel Mondschein na Čaji o páté Pavel Modschein nedávno vydal nádhernou dětskou knížku Bordeří povídačky. Jak se dostal k psaní, co ho inspiruje, na čem pracuje a zda plánuje další díl Bordeřích povídaček - to všechno […]
  • Lucie Vlachopulosová na Čaji o páté9. Únor, 2018 Lucie Vlachopulosová na Čaji o páté Lucie Vlachopulosová se specializuje na telepatickou komunikaci a komunikaci pomocí intuitivních obrázků a pomáhá ostatním, aby porozuměli nejen dětem, ale především sami sobě. Kromě toho […]
  • Tereza Barvíková na Čaji o páté12. Leden, 2018 Tereza Barvíková na Čaji o páté Tereza Barvíková je začínající spisovatelka, která má na svém kontě již dvě vydané knihy - Něco si přej! a Přej si znovu!. Momentálně pracuje na svém třetím románu s názvem Svět […]
  • Marek Veverka na Čaji o páté20. Říjen, 2017 Marek Veverka na Čaji o páté Marek Veverka se poslední dva roky věnuje tématice creepypast (strašidelných příběhů), hororu a nadpřirozenu na YouTube kanálu Bamuel Seckett, v jehož rámci se ve spolupráci s dalšími […]

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis

1 Komentář

  1. Moc hezky napsáný článek. Zmiňované knihy jsem četla a opravdu stojí za to. Všem doporučuji.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*