Být eko je in, ale ne jen to

Moderní doba nás vede ke spěchu. Máme dálnice, po kterých spěcháme z místa A do místa B. Díky elektřině a moderní komunikační technologii máme internetová média, sociální sítě, e-maily a telefony. Spěcháme, abychom si od života vzali, co nejvíce. Občas se ale někteří z nás rozhodnou zastavit. Nespěchat tolik, rozhlédnout se kolem sebe a zamyslet se, jestli na naše pohodlí někdo nedoplácí.

Můžete je s přezíravým úsměvem nazývat grínpísáky, zelenými nebo ekoaktivisty. Někdy jsou to opravdu profesionální ekologové a ochranáři životního prostředí, jindy jde prostě jen o člověka, jehož záliba spočívá v náklonosti k přírodě, zvířatům i rostlinám. O zdravém životním stylu (ať už tím myslíme o stravování, sportu nebo obecně o životním prostředí a budoucnosti planety) se mluví čím dál více. Čím dál více lidí zajímá, v jakém prostředí budou vyrůstat jejich děti, v jakých podmínkách žijí a zdravý životní styl, stejně jako ekologie se tak stává globálně populárním fenoménem.

I proto se dnes budeme bavit o projektu Čiřikání, který se zabývá ochranou koroptve a polního ptactva v ČR.  Představí nám jej Mgr. Petr Rejzek, který je profesí stavebním ekologem, ale jinak se dlouhodobě zabývá podporou biodiverzity, a je jedním ze čtyř členů odborného týmu tohoto projektu.

Logo ČIŘIKÁNÍ, zdroj: http://www.koroptvicky.estranky.cz/

Na webu se lze dočíst, že počátky zvýšeného zájmu ohledně osudu českých koroptviček jsou spojeny s rokem 2000. Jak to vlastně všechno začalo?

Ornitologická sezóna 2000, tak na tu rád vzpomínám, protože jsem začal vést systematické záznamy o pozorováních koroptve polní a zároveň jsem jako student oboru ochrana a tvorba životního prostředí o tomto druhu zpracoval referát. Tím se můj hluboký zájem o koroptev a krajinu, kterou obývá, započal.

Česká fauna je poměrně bohatá a většina organizací, které znám se zaměřují spíše na „populárnější zvěř“ jako jsou například šelmy. Nabízí se otázka, proč jste si vybrali právě koroptve?

Za to může prostředí, kde to celé vzniklo, tedy zemědělská krajina na Tršické pahorkatině nedaleko od Olomouce. Zatímco většina lidí má přírodu spojenou se zoologickými zahradami, sbíráním hříbků po lesích nebo pobytem na horách, já a mí kamarádi (ochránci přírody a myslivci), jsme žili přírodou v polích. Na jaře vám tu dělá radost štěbetání skřivanů pod oblohou, v létě potěší kvetoucí plevele na okrajích polí, z podzimní mlhy se vynořují siluety alejí a v zimě na zasněžených pláních pobíhají zajíci. Tato dlouhodobě přehlížená příroda v polích mě fascinuje. A na to, jak se k ní chováme, nejvíce doplatila právě koroptev. Z údajů víme, že za pouhých 70 let její počty spadly na kritických 1,3 % původní populace, přičemž v některých oblastech již zcela vyhynula. Stala se proto naším vlajkovým druhem pro záchranu přírody v polích.

Čiřikání se kromě koroptve věnuje i dalším druhům polních ptáků. Mohl by si nám říci, kteří to jsou? 

Abychom účinněji pomáhali koroptvi, musíme pochopit a sledovat ekologické zákonitosti v celém polním ekosystému. Proto v rámci výzkumu agroekosystémů sledujeme celkem 16 vybraných ptačích druhů, kteří jsou na polní krajině existenčně závislí. To znamená, že ji potřebují nejen jako místo pro sběr potravy, ale i pro rozmnožování. Kromě koroptve se jedná o dva druhy bramborníčků, čejku a chocholouše, dva druhy konipasů, konopku, křepelku, samozřejmě se jedná také o skřivana a stehlíka, ale i o dva druhy strnadů, dva druhy ťuhýků a o vrabce polního. Při výzkumech mám radost ze všech zjištěných polních ptáků, ale koroptev je přece jenom srdcovka.

 

Koroptev polní, zdroj- Ivan Mikšík http://www.natureblink.com/

Mezi podporovatele a členy projektu patří odborníci i zástupci laické veřejnosti, dá se říci, kolik vás je? 

Protože jsme nedávno sepisovali výroční zprávu, mám čerstvá data. Náš spolek NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA má 10 řádných členů a v realizačním týmu působí 4 odborníci, z nich jsou dva ekologové a dva krajinní inženýři, a důležitou oporou je i naše ekonomka a externí účetní. To je výkonné jádro, které má zodpovědnost za celý Projekt ČIŘIKÁNÍ. Protože tento náš dlouhodobý celostátní projekt již nabyl velkého rozsahu a významu, je nám odbornou nezávislou oporou také poradní sbor s 26 členy. Celá naše činnost je pak především závislá na dobrovolnících, kteří v terénu monitorují výskyt koroptve polní nebo jsou jako zkušenější ornitolové zapojeni do výzkumu agroekosystémů. Těch je v současnosti 203. Právě jejich zapojení si velmi cením, protože s námi sdílejí velký zájem o přírodu v polích a chtějí jí svou aktivní účastí pomoci. Ostatně jejich výsledky průběžně zpracováváme a uveřejňujeme na webovkách Koroptvicky.cz. Pak jsou tu stovky fanoušků na sociálních sítích, tisíce čtenářů našich internetových článků, ale i diváci dokumentárních filmů, které vznikly ve spolupráci s Českou televizí. A rozhodně nesmím zapomenout na štědré dárce, kteří neváhají pomoci našemu neziskovému projektu finančně. Všichni tito lidé pomáhají zachránit koroptev pro českou krajinu.

Partnery projektu jsou Českomoravská myslivecká jednota, WPA CZ-SK, Myslivecký spolek Purkratice a nově máte i mediálního partnera. Kterým je měsíčník Svět myslivosti. Máte spolupráci s nějakou jinou dobrovolnickou organizací či projektem na podporu ochrany přírody?

Naším strategickým spojencem jsou především myslivci, protože koroptev je ohrožený druh zvěře, který se tedy pro své nízké počty ani nesmí lovit. Některé místní spolky ČMMJ se věnují zlepšování zemědělské krajiny, péči o drobnou zvěř a vypouštění koroptví do přírody. S těmito spolupracujeme. Z jiných organizací bych jmenoval třeba FOREST, přestože nebo právě proto, že se nevěnují ochraně přírody v polích, ale naopak v nejcennějších přírodních územích Česka.

Před dvěma lety byla spuštěna kampaň Adoptuj koroptev. Jak to funguje? 

Kampaň Adoptuj koroptev je praktickým vyústěním naší dlouholeté činnosti. Je to nástroj, který funguje tak, že nám dárci posílají dary na symbolické adoptování koroptví a my je pak dáváme zájemcům jako finanční příspěvek na vypouštění koroptví odchovaných přírodě blízkým způsobem, nebo na obnovu krajiny třeba zakládáním keřových remízků v polích. Kampaň má za cíl informovat širokou veřejnost o ohrožené přírodě v polích, získat nové dárce a oslovit aktivní lidi, kteří pomáhají koroptvi i krajině, kterou obývá. Ty chceme finančním darem podpořit a na jejich příkladu inspirovat také ostatní k pomoci přírodě.

Mohou se lidé do projektu zapojit i jinak než adopcí koroptve? 

Určitě, každý nám může pomoci především tak, že informuje své okolí o Projektu ČIŘIKÁNÍ. Ceníme si také nových čtenářů a fanoušků na stránkách Koroptvicky.cz. Kdo má to štěstí, že potká koroptve ve volné přírodě, ten by měl co nejdříve vyplnit náš on-line formulář na webu a obohatit tak náš monitoring o další cenná data. Obyvatelé venkova pak přírodě pomůžou tak, že nechají část vysoké trávy na pozdější sečení, budou hojně vysazovat původní či ovocné keře, nebo se vyhnou používání chemie na zahradách a v okolí svých domů. Radujme se také z ptáků, kteří nám zahnízdí v těsné blízkosti, a promiňme jim to malé znečištění. Vždyť i oni se chtějí jen postarat o svou rodinu. Odmění se nám lovením škodlivého a obtížného hmyzu, ale i krásným zpěvem.

Mohl by si nám přiblížit akce pro veřejnost, které jsou s Koroptvičkami spojené? 

Jako doplňkovou činnost nabízíme školám přednášky o ochraně a podpoře biodiverzity v Česku, ale i zajímavé exkurze do Hranického krasu, kde se nachází nejhlubší zatopená jeskyně na světě. Exkurzí se mohou zúčastnit také kolektivy dospělých. Podrobněji o tom píšeme na stránkách Koroptvicky.cz.

Co konkrétně tebe během projektu nejvíce potěšilo?

Mám ohromnou radost, že osud koroptviček není české veřejnosti cizí a stále více dobrovolníků i dárců se zapojuje do naší činnosti. Těší mě také vážnost, jakou má Projekt ČIŘIKÁNÍ v odborných kruzích, ale i dobrá spolupráce s myslivci. Být pak při vypouštění koroptví v místě, které je dobře připraveno jako jejich nový domov, to je pak velkým zadostiučiněním za všechno, co projektu obětujeme ve svém volném čase. Ostatně jsme hrdí na to, že pomáháme chránit přírodní bohatství České republiky.

 

 zdroj úvodního obrázku: archiv Petra Rejzka

Více z LaCultury...

  • Festival španělských filmů La Película rozhýbe diváky několika měst argentinským tangem14. ledna, 2013 Festival španělských filmů La Película rozhýbe diváky několika měst argentinským tangem Nejaktuálnější španělsky mluvené filmy napříč žánry nabídne v druhé polovině února festival La Película. Diváci se mohou opět těšit na atraktivní snímky ověnčené cenami filmových […]
  • Za sny26. února, 2019 Za sny Audiotéka.cz vydává audioknihu Za sny, kterou načetl Richard Krajčo společně se svou manželkou – autorkou knihy, režisérkou a scénáristkou - Karin Krajčo Babinskou. Čtyř […]
  • Tip do kina – Skleněný pokoj20. května, 2019 Tip do kina – Skleněný pokoj Byla jednou jedna silná žena - zpráva, se kterou se v posledních pár letech ve filmovém průmyslu roztrhl pytel, je dost podstatnou součástí i tohoto díla. Ale narozdíl od těchto […]
  • Je život skládankou?19. března, 2017 Je život skládankou? Může vám origami ptáček zachránit život? Tluče papírové srdce stejně rychle jako to skutečné? Dokáže řetěz z papíru a víry ochránit, to nejcennější, co máte? To prozradí Američanka Ch. N. […]
  • Death Note – zápisník smrti31. srpna, 2011 Death Note – zápisník smrti Když se do našeho světa dostane tajemný zápisník, který přináší možnost vzít spravedlnost do vlastních rukou, jen málokdo odolá. Bezpráví, vraždy, žhářství - obvyklá chvilka znechucení při […]
  • Se zvířátky od ledna do prosince15. dubna, 2018 Se zvířátky od ledna do prosince Málokdy se stává, že se dětská obrázková knížka velmi rychle vyšvihne na čelní příčky knižních žebříčků. Publikaci Rok v lese se to však díky její originalitě povedlo. V čem je […]
  • Jak chutná pomsta za studena?9. března, 2013 Jak chutná pomsta za studena? Vydavatelství BB/Art před nedávnem vydalo v pořadí již jedenáctou knihu z linie detektivních thrillerů, v níž hraje prim tajemný a po všech stránkách výjimečný agent FBI Aloysius […]
  • Dokonalý smysl7. března, 2016 Dokonalý smysl Existují tři příznaky této nevyléčitelné nemoci: absolutní ztráta chuti, absolutní ohluchnutí a absolutní slepota. Vítejte v dramatickém, napínavém světě, kde se lidé snaží žít a přežít i […]
  • ČESKÝ KRAS – Ráj jeskyňářů 23. listopadu, 2014 ČESKÝ KRAS – Ráj jeskyňářů Patříte mezi fanoušky speleologie? Pak neztrácejte čas četbou této recenze, zvedněte se a upalujte do nejbližšího knihkupectví. Knihu Český kras od nakladatelství Academia budete […]
  • Jak to bylo doopravdy Juan a Evita II.24. června, 2009 Jak to bylo doopravdy Juan a Evita II. Pokračování pravdivých životních osudů muzikálově známé Evity.
  • Pochmurný tanec Milosrdných Sester přijíždí do ČR4. května, 2011 Pochmurný tanec Milosrdných Sester přijíždí do ČR Léto se pomalými krůčky přibližuje a ruku v ruce s ním i první festivaly. Iron Maiden, Misfits, In Flames, Kreator - to jsou jména, která zazní na Sonisphere festivalu v Milovicíh. Kromě […]
  • A nyní na Orwellovské téma14. června, 2015 A nyní na Orwellovské téma Témata, ze kterých nás mrazí v zádech; myšlenky, které nás nutí se v posteli převalovat. A přesto jsou nějakým tím způsobem povědomé, jako by to nebyla jenom dobře promyšlená fikce. Ano, […]

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.