V propasti fyzikálních rovnic

1. července, 2019 Filip Šimeček kniha, Knižní tip, LaCultura, Recenze, Tipy 0

Obálka knihy, zdroj: grada.cz

 

Podat myšlenky Alberta Einsteina běžnému čtenáři, nadto vtipnou, čtivou a poučnou formou, není jednoduchý úkol. Poslední takový pokus učinilo nakladatelství Grada a výsledek je přinejmenším rozpačitý.

Překlad německého originálu od kosmologa Ruedigera Vaase nahlíží na Einsteina hned z několika úhlů pohledu. Vzhledem k tomu, že jeho dílo je nesmírně komplexní a propojené, jednotlivé teorie jsou vysvětlovány v kontextu teorií dřívějších, které Einstein poupravoval či
kritizoval. Vedle klasické einsteinovské rovnice E = mc 2 autor vysvětluje Einsteinovygeometrické objevy, modelování vesmíru či stručný úvod do kvantové fyziky. I přesto, že je kniha bohatě ilustrovaná, po pár kapitolách se čtenář začíná ztrácet. Vaas si sice často pomáhá barvitými metaforami, ty ale paradoxně složité myšlenky geniálního vědce ještě více znepřehlední. V kombinaci s těžkopádným Vaasovým vědeckým jazykem jde o smrtelnou kombinaci.

Napsat, že energie a klidová hmotnost jsou „svázány jen za pomocí kvadrátu rychlosti světla“ je sice estetickým básnickým popisem, ale nefyzik prostě neví, co je kvadrát rychlosti. Pokud chce větu pochopit, musí definice jednotlivých pojmů dohledávat v další literatuře.
Nebo jiný příklad: Z formálního pohledu má lambda rozměr křivosti, tedy je vyjádřena v jednotce vzdálenosti na méně druhou. Lze takto vysvětlit kosmologickou konstantu člověku, který se s fyzikou naposledy rozloučil v deváté třídě na základní škole? Otázkou je, jak to udělat jinak a lépe. Lze vůbec obecnou a speciální teorii relativity zjednodušit tak, že autor zcela vynechá složitý jazyk fyzikálních a matematických pojmů a nahradí ho běžně užívanými synonymy? Anebo je pro pochopení knížky nutné si prolistovat gymnaziální fyziku?

Řešení možná netkví v hledání těch správných synonym a názorných ukázek, ale v zaměření se na to, co Einstein přinesl lidstvu jako celku. Vaas toto v knize zmiňuje (díky Einsteinovi máme třeba družice na oběžné dráze), ale teoretická fyzika převažuje. Koneckonců zajímavá může být i polemika nad jednou z nejúžasnějších kosmologických otázek – jak je možné, že vesmír má určitý rozměr, ale zároveň se rozpíná? Kam se rozpíná? Co je za jeho hranicí? Jiný časoprostor? A lze na něj aplikovat Einsteinovy výpočty?

Více z LaCultury...

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)