Strhující pátrání po vlastní minulosti

Hitlerovy ukradené děti
Obálka knihy, Zdroj: grada.cz

V létě roku 1942 museli rodiče v nacisty okupované Jugoslávií podrobit své děti zdravotním kontrolám určeným k posouzení jejich rasové čistoty. Jedním z těchhle dětí byla i devítiměsíční Erika Matková. O ní nacističtí lékaři prohlásili, že je vhodná k poněmčení, a tak byla převezena do Německa, kde byla umístněná v jednom z domovů organizace Lebensborn.

Později byla umístněná k politicky prověreným pěstounům a stala se z ní Ingrid von Oelhafen. O několik desetiletí později se Ingrid rozhodla, že odhalí tajemství své identity. Ano, věděla, že je adoptovaná, ale jinak o své minulosti neměla žádné informace. K přesvědčení, že byla součástí nacistického projektu Lebensborn, ji přivedly dokumenty, které našla u své adoptivní matky. Ingrid se rozhodla sledovat tuhle stopu, a tak nakonec nejenže zjistila pravdu o tom, kým skutečně je, ale potkala i spoustu dalších lidí se stejným osudem.

Kniha je spojením Ingridina vyprávění a literatury faktu. Ingrid nejdřív popisuje své dětství, vzpomíná na své adoptivní rodiče i na ten zlomový moment, kdy se dozvěděla, že byla součástí projektu Lebensborn. Dokud nezačala hledat své skutečné rodiče, neměla ani tušení, že něco takového existovalo. Popisuje i problémy, kterým musela čelit, když se snažila získat nějaké informace z archivů. Trvalo několik let, dokud zjistila alespoň něco a dokázala najít další lidi, kteří si prošli tím samým, co ona. Zajímavé je hlavně její vyprávění o muži, který zasvětil svůj život snaze pomoct ukradeným dětem Lebensbornu najít své skutečné rodiny.

Ingridin příběh doplňují úryvky z různých oficiálních dokumentů a svědectví lidí, kteří pro Lebensborn pracovali, i těch, kteří po válce vraceli deti do jejich skutečných rodin. Dobře popsaná je i situace v okupované Jugoslávií a samotné fungování Lebensbornu. Kromě toho svého vypráví Ingrid i příběhy dětí, které potkala později. A není to veselé čtení. Kniha je tak hlavně připomínkou a varováním – a to, že děti Lebensbornu doposud žijí a vypráví své příběhy, je důkazem, že hrůzy, které nacismus přinesl, nejsou žádná dávná historie, nýbrž se staly teprve nedávno.

Hitlerovy ukradené děti
Obálka knihy, Zdroj: grada.cz

Více z LaCultury...

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis