„Trénink je nenahraditelný a upřímnost je nepostradatelná,“připomíná začínajícím autorům Stephen King

Memoáry o řemesle. To je podtitul knihy O psaní, jejímž autorem je Stephen King. Jeho jméno už jste za ta léta jeho úspěšné kariéry amerického autora hororu jistě několikrát slyšeli. Věděli jste ale také, že byl učitelem?

Známé úsloví „Kdo umí – umí; kdo neumí – učí“, zde jistě není na místě. Dámy a pánové, čtenáři, kteří se toužíte sami stát stvořiteli nových světů a snovači příběhů – rady o tom, co se při psaní spisovateli vyplatí a čemu by se měl naopak vyhnout vám poskytne sám jeden z nejslavnějších mistrů řemesla.

Na počátku knihy se nachází dvě předmluvy, které (jak už tomu bývá) není dobré přeskakovat, a přesto to jistě mnozí čtenáři učiní.

Dále se kniha dělí na dvě části: na Kingovy životní vzpomínky, provázané s tím, co „formovalo jednoho amerického spisovatele“ a druhou část tvoří jeho spisovatelské postřehy a rady.

Tady se přiznám, že zatímco životopis klidně prolouskáte po cestě do práce, na druhou část, už si vyhraďte čas, kdy budete mít klid a nebude vás nic rušit. Jinak se ovoce nedočkáte.

Jednotlivé kapitoly zahrnují i cvičení a odhalují neustále zapomínanou pravdu: trénink dělá mistra. Žádná dokonalá práce nevznikne na první pokus. Věděli jste, že jeho první povídku odmítla celá řada časopisů a trvalo několik let než jeho práci otiskli?

„Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky jen o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy – možná až příliš velká – se zabývá tím, jak jsem se to naučil dělat. Hodně z ní je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Zbytek – a možná to nejlepší – je povolení: smíte, měli byste a pokud máte dost odvahy do začátku, pak to dokážete.“ úryvek z knihy, s. 209.

Fanoušky Kingovy práce dozajista potěší, že kniha je protkaná zajímavostmi o jeho knihách, dozvídáme se, kde napsal Carrie nebo kolik činil jeho první honorář a mnohé další zajímavé útržky, umně přimíchané na pozadí odvíjející se linky.

Povzbudivé je cvičení, kde nás provází formováním příběhu. Je stvořena a zformulována myšlenka, která se následně upravuje a zjednodušuje a nejlépe tak vystoupí všechny projednávané rady – na praktickém příkladu, ukazujícím, že ani nejslavnější americký autor, který píše od r. 1974 nevyšvihne kapitolu na první dobrou, ale je za tím mravenčí práce.

Nicméně musím říct, že to není žádné letní čtení na deku. Knihu proto rozhodně doporučuji číst jedině s čistou hlavou.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.