Tisíc dolarů na měsíc

Zdroj Twitter ebooky argo
Zdroj: Twitter (@ebooky_argo)

Představa, že každý obyvatel daného státu dostane pravidelnou nepodmíněnou finanční dávku, není nová. V různých obměnách se objevuje celé dvacáté století, nicméně nyní, v době robotizace, rostoucí nezaměstnanosti a ekonomických krizí, se stává ekonomickým tématem číslo jedna. Dejte lidem peníze je první ucelená publikace, která se fenoménem nepodmíněného základního příjmu (UBI) zevrubně zabývá. Přináší nové informace, které se ve veřejné debatě ještě neobjevily?

Ekonomka Annie Lowreyová se v knize zabývá zejména praktickými příklady, na nichž demonstruje klady i zápory systému, v němž se i ti nejchudší mohou spolehnout na záchrannou síť. V úvodu knihy varuje před neudržitelností současného systému a předznamenává nástup robotické éry. I tak se ale – na rozdíl třeba od Harariho a jeho Homo Deus – drží hodně při zemi a nepřipouští, že by roboti ovládli např. politické rozhodování, přestože algoritmus dokáže mnohem lépe z dostupných dat vypočítat zájmy voličů, než selektivní paměť jedinců.

Jako do jisté míry případová studie slouží Indie a Keňa, kde byl UBI aplikován v podmínkách extrémní chudoby. V případu Afriky UBI dokázal dobře řešit dosavadní neadresnost humanitární pomoci, zatímco v Indii projekt naopak selhával vinou obecně rozšířené korupce a technických obtíží při obsluze bankomatů. Ve všech případech se ale ukázalo, že chudí peníze spíše investují, než aby se rozhodli pro okamžitou spotřebu ve formě jídla, alkoholu, či dokonce drog. Sjednocujícím motivem řady kapitol jsou pak individuální příběhy amerických pracujících, které tamní systém dostal do začarovaného kruhu chudoby.

Otázkou praktické aplikace UBI se žel v knize zabývá jen jedna kapitola, a to velmi okrajově. Kritici UBI chtějí v prvé řadě slyšet, kde na to stát bude brát peníze. Lowreyová vypočítává, že biliony dolarů lze ušetřit prostým zrušením sociálních dávek, které by UBI nahradil. Stovky miliard dolarů lze také získat zdaněním spekulací. Skutečně revoluční myšlenka, totiž zdanění robotů, je však v textu jen letmo načrtnuta. Přitom politicky nejde o nic nelegitimního. Robot – na rozdíl od zaměstnance – nepotřebuje dovolenou, mateřskou ani nemocenskou, v pátek odpoledne nepoleví v pracovním výkonu a není třeba jej posílat na školení. Zaměstnavatel tak na nákladech ušetři tolik, že se mu vyplatí zaměstnat roboty i za cenu vyššího zdanění jejich práce.

Co však v knize chybí zcela, je politická průchodnost UBI. Autorka zmiňuje, že představa stejné sociální dávky pro všechny bez ohledu na majetek může být pro řadu Američanů ideologicky nepřijatelná, nenabízí ale žádné řešení. Přiznává, že UBI by posílilo postavení pracujících a zbavilo je nejistoty. Jak tedy o UBI přesvědčit zaměstnavatele a politiky, jejichž moc by se oslabila? Jít na to revoluční cestou? Nebo si uvědomit, že nepokoje a nestabilita způsobena extrémní nerovností může být pro vyšší třídy v konečném důsledku mnohem víc ohrožující? Pokud by se jedno procento nejbohatších vzdalo byť jen nepatrné části svých příjmů, otázka, zda zdanit to či ono, by postrádala smysl.

Negativem knihy je rovněž jistá nepřenositelnost americké zkušenosti do evropského prostředí. Autorka rozebírá tamní sociální systém a tvrdí, že podle statistik je například úroveň americké mateřské dovolené srovnatelná s Guineou. To ostře kontrastuje s východní Evropou, kde je péče o rodinu brána ze strany státu s větší prioritou a zdejší občané nejsou zvyklí na privatizované školství či zdravotnictví. Problémy, které by v USA UBI mohl vyřešit, tím pádem v Evropském kontextu vůbec nemusí být na pořadu dne a je možné, že zdánlivě revoluční projekt by Američany pouze posunul k standardnímu sociálnímu státu skandinávského typu.

Ukázka:
Před desítkami let, v době konání první konference o základním příjmu, platil pojem UBI za cosi nadmíru obskurního. Nixonův flirt s touto myšlenkou padl v zapomnění, projekty s finančními dávkami v rozvojovém světě se ještě nerozjely a z internetu se teprve stával komerční produkt. Van Parijs byl očividně poněkud ohromen z toho, jak velké pozornosti se jeho idea v posledních letech těší. Když svolal první konferenci, sešlo se na ní několik mladých, socialisticky orientovaných studentů filozofie s plnovousy. Zahajovací řeč nesla titul „Kapitalistická cesta ke komunismu“. Takže skutečnost, že své si k ní chtějí říct kapitalisté, socialisté i neokonzervativci, Bill Gates, Elon Musk, i Hillary Clintonová, ho dost šokovala.

Annie Lowreyová Dejte lidem peníze Argo
Obálka knihy, Zdroj: argo.cz

Více z LaCultury...

  • Divoká symfonie19. prosince, 2020 Divoká symfonie Jaká by měla být knížka pro děti? Za mě hlavně obrázková a hravá. Měla by je nenápadně něco naučit. Měla by umět vykouzlit úsměv na jejich tváři. Spisovatel Dan Brown a ilustrátorka Susan […]
  • Tatra – Odkaz Hanse Ledwinky3. října, 2020 Tatra – Odkaz Hanse Ledwinky Jako malý jsem obdivoval sousedovou Tatru T700, osmiválec s nádherným zvukem motoru. Vypadala jako zjevení v zástupu Škodovek 105 ,120, favoritů a formanů. Prostě to byl nádherný nadčasový […]
  • Johnny Cash: Slova pro věčnost2. října, 2020 Johnny Cash: Slova pro věčnost Můj táta Johnnyho Cashe miloval.  Často si pouštěl magnetofonové kazety s jeho písničkami. Měl jich na pár desítek, a přece neměl celou jeho diskografii. Johnnyho  hlas se nesl celým […]
  • Smyčka Medúzy a jiné příběhy6. července, 2020 Smyčka Medúzy a jiné příběhy Lidi se rádi bojí, ale ideálně v bezpečí domova, kde se nic nemůže stát. Není nic lepšího, než být usazen na kanapi s popkornem v ruce a nechat se děsit a strašit béčkovým hororovým filmem […]
  • Papež Ukrutný4. července, 2020 Papež Ukrutný "Papež Alexandr z rodu Borgia je mrtvý!" nese se ulicemi věčného města. S prvními slunečními paprsky nového dne začne přísný smutek a to na dlouhých deset dní. Těch pár hodin je nutné […]
  • Literatura ze sedmi tisíc ostrovů6. května, 2020 Literatura ze sedmi tisíc ostrovů Kdo z vás někdy četl román či povídku od filipínského autora či autorky? No, les zvednutých rukou to nebude, ani hájek. Na českém knižním trhu totiž doposud nic uceleného nevyšlo. Argo si […]
  • Kniha haiku13. ledna, 2020 Kniha haiku Jak Kerouac nepsal jen romány. Hluboce se zajímal i o haiku. Přibližně od poloviny padesátých let 20. století až do své smrti v roce 1969 si tyhle trojverší zapisoval do deníků a […]
  • Nové příběhy lady Mechaniky2. ledna, 2020 Nové příběhy lady Mechaniky Lady Mechanika, nejslavnější komiksová steampunková hrdinka světa, je zpět - a to hned se dvěma novými příběhy, které ve své komiksové edici vydává nakladatelství Argo. Mechanika, žena, […]
  • Mořská panna a paní Hancocková30. prosince, 2019 Mořská panna a paní Hancocková Pan Hancock je skromný obchodník, který se kromě svého obchodování a své neteře, o kterou se stará, o nic nezajímá. Když se stane majitelem mořské panny, jeho život se změní od základů. […]
  • Ze života uprchlíka30. října, 2019 Ze života uprchlíka Kniha Kluk odnikud je pokusem o zachycení autenticky lidského příběhu syrských uprchlíků, kteří jsou za běžných okolností líčeni jako anonymní masa. Příběh, částečně inspirovaný […]
  • Historie targaryenských králů1. září, 2019 Historie targaryenských králů Několik staletí předtím, než se odehrály události známé ze ságy Píseň ledu a ohně, jejíž seriálová adaptace dobyla svět, se rod Targaryenů usídlil na Dračím kameni. Byl to jediný rod […]
  • Když…20. srpna, 2019 Když… Když se Felix, malý židovský kluk, ukrýval v jámě ve stáji, zaslechl jednoho dne podivné zvuky a lekl se, že si pro něj a jeho ochránce Gabrieka přišli Němci. Protože nemohl dopustit, aby […]

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)