Přežil jsem kambodžskou genocidu

Vrazedna pole
Obálka knihy, Zdroj: jota.cz

Co se stane, když smícháte maoismus, vyhrocený rasismus a naprostou demenci? Pravděpodobně váš režim skončí velkou tragédií a miliony mrtvých. Tak, jako se to stalo v Kambodži za vlády Rudých Khmerů. Lékař Haing Ngor měl to štěstí, že tuto smutnou epizodu kambodžských dějin přežil, a může tak svědectví o hrůzách diktátora Pol Pota předat celému světu.

Kniha Vražedná pole je typickým příkladem, kdy kniha předčí stejnojmenný film. Nicméně v případě Hainga Ngora zde existuje jistá kuriozita. Film nebyl natočen na základě knižní předlohy, spíše naopak. Když se Ngor dostal v roce 1980 do USA, záhy si jej vytipovali filmaři a po dlouhém přemlouvání se domluvili na filmovém zpracování kambodžské genocidy. Snímek vstoupil do kin v roce 1984 a Ngor za něj získal Oscara. Kniha pak byla napsána až v roce 1987 a Jota se pustila do překladu vydání z roku 2003.

Pikantní ovšem je, že film není Ngorovou biografií (tak, jako v knize), ale rekonstruuje příběh tlumočníka Ditha Prana, jehož osud se v podstatných detailech lišil. A zatímco film vzbudil z důvodu špatných hereckých výkonů a nepovedeného scénáře rozporuplné reakce, kniha se čte jedním dechem. Sám Ngor scénář kritizoval, protože v něm chybí pasáže zachycující brutalitu Rudých Khmerů. Záměr nesklouznout k lacinému šokování však vyústil spíše v to, že film je rozvláčný, nezáživný a chybí v něm výrazné postavy, s nimiž by se divák identifikoval. Naopak postavy v knize jsou vykresleny neuvěřitelně plasticky.

Autor v úvodu předesílá, že „knihu napsal proto, aby svět lépe porozuměl komunismu i dalším režimům v Kambodži“. Je evidentní, že toto předsevzetí kniha splnila, jelikož autor krom osudů hlavních hrdinů trpělivě vysvětluje i politický kontext, v němž se celý příběh odehrál. Boří tím řadu zažitých představ, které o letech 1975 – 1979 v Kambodži máme. Hroutí se třeba obecně zažitá představa o tom, jak vzniká diktatura. Z dějin Evropy je známo, že musí vzniknout strana, která v době všeobecné krize nabídne politické východisko a prostřednictvím charismatických řečníků strhne veřejnost na svou stranu. Vůdce národa je od začátku známý.

Události v Kambodži se ale odehrávaly úplně jinak. Komunistická strana Kampučie fungovala v tak dokonalém utajení, že se mnohdy ani neznali její členové mezi sebou. Nikdo netušil, kdo je Pol Pot, ačkoli formálně řídil zemi. Jednotliví pěšáci při převratu poskytovali občanům pouze nejnutnější instrukce, sami netušili, jaká je organizační struktura tzv. Angky. Zejména ale Rudí Khmerové nedisponovali žádným vypracovaným programem, podle nějž by se přestavba země v agrární diktaturu řídila. Zfanatizovaní Rudí Khmerové pouze vyřvávali revoluční hesla o velké solidaritě a soběstačnosti, nic konkrétního z nich ale nebylo možno vyčíst. Nevycházely noviny, nefungoval rozhlas, neexistovaly televize. Odboj nemohl ani vzniknout, protože absolutně chyběla infrastruktura, podle které by se organizoval.

Další zažitou představou, kterou Ngor bortí, je invaze Vietnamu v roce 1975. Zatímco dnes chápeme Vietnamskou invazi čistě jako akt osvobození, ve skutečnosti šlo o dlouholetou okupaci, nastolení diktatury a drancování přírodního bohatství země. Pro mnohé Kambodžany tak v roce 1979 peklo neskončilo, pouze změnilo podobu.

Cenný je i závěr knihy, kdy Ngor popisuje emigraci do USA. Zcela bez jakékoli politické korektnosti odhaluje kulturní rozdíly mezi malým asijským státem a západní velmocí a analyzuje důvody, proč se mnoho asijských emigrantů nedokázalo začlenit do americké společnosti.

Ukázka:
Jestliže jsem si nedělal starosti s Rudými Khmery, bylo to proto, že jsem nevěřil, že by mohli být horší než Lon Nolův režim. Dokonce i Sam Kwil s tím souhlasil. Na každý příběh, který jsme slyšeli o zvěrstvech páchaných Rudými Khmery, existovalo několik podobných o Lon Nolově režimu – většinou o masakrech civilistů, etnických Vietnamců, které Lon Nolovi vojáci nenáviděli ještě víc než etnické Číňany. Každý den jsme slýchali historky o tom, jak vládní vojáci kradou na venkově civilistům slepice a dobytek nebo staví silniční zátarasy, aby mohli vybírat bonjour. Ale nikdy jsme neslyšeli, že by Rudí Khmerové něco ukradli, ani kus papíru či zrnko rýže.

Vrazedna pole
Obálka knihy, Zdroj: jota.cz
Rate this post

Více z LaCultury...

  • Vlaštovčí kopec17. listopadu, 2022 Vlaštovčí kopec Americká autorka Donna Everhartová napsala knihu s názvem Vlaštovčí kopec a přeneseme se v ní do Georgie v USA. Smolaření. Říká vám tento termín něco? Já věděla zhruba o co se jedná, […]
  • Richard Ramirez – Night Stalker13. listopadu, 2022 Richard Ramirez – Night Stalker Co se vám vybaví, když slyšíte jméno Richard Ramirez? Ano, sériový vrah, který byl obviněn z 13 vražd, 5 pokusů o vraždu, 11 znásilnění a 14 vloupání. Ano, docela vysoké číslo na jednoho […]
  • Emilka30. října, 2022 Emilka Letošní rok čtu tvorbu českých autorů a tentokrát se mi do rukou dostala kniha od Ivany Fajnorové s názvem Emilka. Autorka má ráda a zajímá se o lidské osudy a celkově o historii. Osudy […]
  • Pomerančový háj5. října, 2022 Pomerančový háj Dneska bych vám ráda představila knížku s názvem Pomerančový háj, kterou napsala Rosanna Ley. Mě zaujala hlavně svojí obálkou, protože ta je opravdu nádherná. Příběh v knize nám vypráví […]
  • Smrtící lék22. září, 2022 Smrtící lék „Jestliže je cílem lékařství lidem pomáhat a zmírňovat jejich utrpení, vyplývá z toho, že pokud neexistuje léčba ani šance na zlepšení, udržovat člověka při životě je špatné.“ – citace […]
  • Kde zpívají raci8. září, 2022 Kde zpívají raci „Zoufalý, osamocený a do kouta zahnaný člověk se vždy upírá k základním instinktům, jejichž hlavním cílem je přežít.“ – citace z kniha, str. 11 – Román „Kde zpívají raci“, který vydalo […]
  • Kompletní portrét nejbrutálnějšího sériového vraha Ameriky25. srpna, 2022 Kompletní portrét nejbrutálnějšího sériového vraha Ameriky Jak poznáte, komu věřit? Seznamte se s Tedem Bundym, nejbrutálnějším sériovým vrahem Ameriky! Jeho příběh knižně zpracovala Ann Rule, oblíbená americká spisovatelka žánru true crime. Ta […]
  • O životě mezi dvěma světy24. srpna, 2022 O životě mezi dvěma světy Suleika Jaouad měla celý život před sebou. Odpromovala a chystala se vstoupit do skutečného dospěláckého světa. Přestěhovala se do Paříže a snažila se splnit si svůj sen: stát se válečnou […]
  • Mezi dvěma světy20. srpna, 2022 Mezi dvěma světy „Utrpení z vás dělá sobce, začnete být krutí.“ – citace z knihy, str. 103 –  Těžká, přetěžká četba. Hlavně z toho důvodu, že touto nemocí prošla moje blízká kamarádka, která bojovala […]
  • Co kdybyste se mohli vidět očima druhých?16. srpna, 2022 Co kdybyste se mohli vidět očima druhých? Astra Brineová strávila své dětství ve venkovské komuně v odlehlé části Britské Kolumbie. Její otec byl apatický snílek, který jí nevěnoval téměř žádnou pozornost, její matka zemřela, když […]
  • Prázdniny – čas výletů22. července, 2022 Prázdniny – čas výletů Česká novinářka Eva Obůrková sepsala další z knih s podněty pro výlety v rámci domácí turistiky. Publikaci Výlety (nejen) s dětmi, představující 1600 tipů, kam vyrazit po Česku vydalo […]
  • Ted Bundy-vrah po mém boku7. července, 2022 Ted Bundy-vrah po mém boku Ann Rule byla americká spisovatelka, která se nejvíc proslavila knihou o psychopatickém zabijákovi Tedu Bundovi. Byl to její kolega z dob mládí a ona ho popisovala jako chytrého mladíka. […]

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)