Přežil jsem kambodžskou genocidu

Vrazedna pole
Obálka knihy, Zdroj: jota.cz

Co se stane, když smícháte maoismus, vyhrocený rasismus a naprostou demenci? Pravděpodobně váš režim skončí velkou tragédií a miliony mrtvých. Tak, jako se to stalo v Kambodži za vlády Rudých Khmerů. Lékař Haing Ngor měl to štěstí, že tuto smutnou epizodu kambodžských dějin přežil, a může tak svědectví o hrůzách diktátora Pol Pota předat celému světu.

Kniha Vražedná pole je typickým příkladem, kdy kniha předčí stejnojmenný film. Nicméně v případě Hainga Ngora zde existuje jistá kuriozita. Film nebyl natočen na základě knižní předlohy, spíše naopak. Když se Ngor dostal v roce 1980 do USA, záhy si jej vytipovali filmaři a po dlouhém přemlouvání se domluvili na filmovém zpracování kambodžské genocidy. Snímek vstoupil do kin v roce 1984 a Ngor za něj získal Oscara. Kniha pak byla napsána až v roce 1987 a Jota se pustila do překladu vydání z roku 2003.

Pikantní ovšem je, že film není Ngorovou biografií (tak, jako v knize), ale rekonstruuje příběh tlumočníka Ditha Prana, jehož osud se v podstatných detailech lišil. A zatímco film vzbudil z důvodu špatných hereckých výkonů a nepovedeného scénáře rozporuplné reakce, kniha se čte jedním dechem. Sám Ngor scénář kritizoval, protože v něm chybí pasáže zachycující brutalitu Rudých Khmerů. Záměr nesklouznout k lacinému šokování však vyústil spíše v to, že film je rozvláčný, nezáživný a chybí v něm výrazné postavy, s nimiž by se divák identifikoval. Naopak postavy v knize jsou vykresleny neuvěřitelně plasticky.

Autor v úvodu předesílá, že „knihu napsal proto, aby svět lépe porozuměl komunismu i dalším režimům v Kambodži“. Je evidentní, že toto předsevzetí kniha splnila, jelikož autor krom osudů hlavních hrdinů trpělivě vysvětluje i politický kontext, v němž se celý příběh odehrál. Boří tím řadu zažitých představ, které o letech 1975 – 1979 v Kambodži máme. Hroutí se třeba obecně zažitá představa o tom, jak vzniká diktatura. Z dějin Evropy je známo, že musí vzniknout strana, která v době všeobecné krize nabídne politické východisko a prostřednictvím charismatických řečníků strhne veřejnost na svou stranu. Vůdce národa je od začátku známý.

Události v Kambodži se ale odehrávaly úplně jinak. Komunistická strana Kampučie fungovala v tak dokonalém utajení, že se mnohdy ani neznali její členové mezi sebou. Nikdo netušil, kdo je Pol Pot, ačkoli formálně řídil zemi. Jednotliví pěšáci při převratu poskytovali občanům pouze nejnutnější instrukce, sami netušili, jaká je organizační struktura tzv. Angky. Zejména ale Rudí Khmerové nedisponovali žádným vypracovaným programem, podle nějž by se přestavba země v agrární diktaturu řídila. Zfanatizovaní Rudí Khmerové pouze vyřvávali revoluční hesla o velké solidaritě a soběstačnosti, nic konkrétního z nich ale nebylo možno vyčíst. Nevycházely noviny, nefungoval rozhlas, neexistovaly televize. Odboj nemohl ani vzniknout, protože absolutně chyběla infrastruktura, podle které by se organizoval.

Další zažitou představou, kterou Ngor bortí, je invaze Vietnamu v roce 1975. Zatímco dnes chápeme Vietnamskou invazi čistě jako akt osvobození, ve skutečnosti šlo o dlouholetou okupaci, nastolení diktatury a drancování přírodního bohatství země. Pro mnohé Kambodžany tak v roce 1979 peklo neskončilo, pouze změnilo podobu.

Cenný je i závěr knihy, kdy Ngor popisuje emigraci do USA. Zcela bez jakékoli politické korektnosti odhaluje kulturní rozdíly mezi malým asijským státem a západní velmocí a analyzuje důvody, proč se mnoho asijských emigrantů nedokázalo začlenit do americké společnosti.

Ukázka:
Jestliže jsem si nedělal starosti s Rudými Khmery, bylo to proto, že jsem nevěřil, že by mohli být horší než Lon Nolův režim. Dokonce i Sam Kwil s tím souhlasil. Na každý příběh, který jsme slyšeli o zvěrstvech páchaných Rudými Khmery, existovalo několik podobných o Lon Nolově režimu – většinou o masakrech civilistů, etnických Vietnamců, které Lon Nolovi vojáci nenáviděli ještě víc než etnické Číňany. Každý den jsme slýchali historky o tom, jak vládní vojáci kradou na venkově civilistům slepice a dobytek nebo staví silniční zátarasy, aby mohli vybírat bonjour. Ale nikdy jsme neslyšeli, že by Rudí Khmerové něco ukradli, ani kus papíru či zrnko rýže.

Vrazedna pole
Obálka knihy, Zdroj: jota.cz
Rate this post

Více z LaCultury...

  • Slib je rozdělil. Překazí jejich lásku druhá světová válka?24. června, 2022 Slib je rozdělil. Překazí jejich lásku druhá světová válka? Nina Argentová netouží po tradičním životě italské venkovanky. Jako dcera tvrdohlavé porodní báby je odhodlána, že si o svém životě rozhodne sama. Když ale její bratr emigruje do Ameriky, […]
  • Recenze Průvodce přežitím6. června, 2022 Recenze Průvodce přežitím „Úspěch je schopnost pokračovat od jednoho neúspěchu k druhému bez ztráty nadšení.“ – Winston Churchill, citace z knihy, str. 40 – Knihu se smělým názvem „Průvodce přežitím“, kterou […]
  • Knihovnice z Troublesome Creeku24. dubna, 2022 Knihovnice z Troublesome Creeku Americká spisovatelka Kim Michele Richardsonová před lety narazila na článek, který líčil práci knihovnic z pojízdných knihoven v Kentucky. Zajímala se o jejich život a chtěla nám čtenářům […]
  • Doktor z Varšavy9. dubna, 2022 Doktor z Varšavy Elisabeth Giffordová je autorkou knihy Doktor z Varšavy. Lákalo ji napsat knihu o varšavském ghettu. Poctivě studovala materiály, které se tohoto tématu týkají a chtěla tak čtenářům […]
  • Knihovnice z Troublesome Creeku22. března, 2022 Knihovnice z Troublesome Creeku V pořadí první román nadějné americké spisovatelky Kim Michele Richardson s názvem "Knihovnice z Trouble some Creeku" vypráví příběh obyvatel odlehlé horské části amerického státu […]
  • Každá ráda kamaráda20. února, 2022 Každá ráda kamaráda Všem čtenářům přeji krásné odpoledne. Christina Laurenová je pseudonym pro dvě americké spisovatelky a to Christine Hobbsovou a Lauren Billingsovou. Společně napsaly již několik knížek […]
  • Houslistka z Osvětimi12. února, 2022 Houslistka z Osvětimi Ellie Midwoodová napsala poutavý příběh s názvem Houslistka z Osvětimi. Je to příběh inspirovaný skutečností, protože houslistka Alma Rose skutečně žila. Díky svému nadání a popularitě se […]
  • Historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé4. února, 2022 Historický román o životě slavné rakouské houslistky Almy Rosé Alma má na ruce vytetované číslo 50381. Kdysi byla slavnou houslistkou, teď je vězenkyní v Osvětimi. Když ji velitelka ženského tábora jmenuje dirigentkou táborového orchestru, který hraje […]
  • Recenze knihy Levá strana světa31. ledna, 2022 Recenze knihy Levá strana světa První knihou, kterou jsem od autorky četla, byla „Poslední věta“. Ta mě tedy doslova srazila na kolena. Bože, něco tak smutného popsat tak čtivou a dojemnou formou, to se podaří jen málo […]
  • Recenze knihy Houslistka z Osvětimi30. ledna, 2022 Recenze knihy Houslistka z Osvětimi „Alma byla v orchestru pověřena vytvořením něčeho z naprosto tvrdého kamene.“ - str. 355 - O tématice koncentračních táborů a Osvětimi samotné, jsem přečetla již spousty knih. Mnohé z […]
  • Wim Hof. Cesta Ledového muže30. ledna, 2022 Wim Hof. Cesta Ledového muže V květnu minulého roku jste si mohli přečíst na LaCultuře recenzi na Ledového muže Wim Hofa. Wim udělal díky své vášni k ledu velkou díru do světa. Stal se star, který lámal jeden rekord […]
  • Doktor z Varšavy25. ledna, 2022 Doktor z Varšavy „Svět nemůže zůstat takový, jaký je. Musíme ho udělat lepším.“ - str. 345 - Treblinka… Tak lahodné slovo, a přesto po jeho vyslovení zůstává člověku hořkost v ústech. Treblinka byl […]

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)