bídaucházejícíjde topěknévynikající (Zatím nikdo nehodnotil, buď první.)
Loading...

Praha vzdává poctu svému rabínovi

Ladislav Šaloun (1870-1946), Model k plastice rabiho Löwa na budově pražského magistrátu na Mariánském náměstí, 1910, Židovské muzeum v Praze, zdroj: Tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky

Ladislav Šaloun (1870-1946), Model k plastice rabiho Löwa na budově pražského magistrátu na Mariánském náměstí, 1910, Židovské muzeum v Praze, zdroj: Tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky

Rabi Löw, celým jménem Jehuda Liva ben Becalel či hebrejským akronymem Maharal, se pravděpodobně narodil v polské Poznani. Na našem území působil na Moravě a v Praze, kde založil a vedl talmudistickou školu a stal se rabínem (duchovním vůdcem židovské obce, rádcem a učitelem). Rabi sepsal za svůj život mnoho spisů, ve kterých se zabývá otázkami etiky a vzdělání. Některé prameny uvádí, že to byl právě on, kdo přišel s revoluční myšlenkou vyučování od jednoduššího ke složitějšímu, jak později prosazoval i Jan Ámos Komenský.

Zemřel roku 1609 v Praze. Spolu se svou druhou manželkou je pochován na Starém židovském hřbitově. Místo jeho věčného odpočinku se těší velké návštěvnosti. Lidé různých národností i náboženského smýšlení na hrobku pokládají malé lístečky, na něž píší svá nejtajnější přání. Všechny v tomto počínání spojuje víra, že jim Rabi svou přímluvou u Hospodina dopomůže k jejich splnění.

Golem, dle legend dílo Rabiho Löwa, zaujímá na výstavě čestné místo. Nejnovější poznatky hovoří o tom, že Maharal Golema nestvořil. Uznával možnost jeho vytvoření, ale sám se o takovou věc nikdy nepokusil. Golem se dočkal světové slávy. Jeho příběh se stal předlohou knižní, filmovou i divadelní. Všichni si jistě vzpomenete na populární české filmy Císařův pekař a Pekařův císař s Janem Werichem v hlavní dvojroli.

Autoři neopomenuli upozornit ani na postavení židovského obyvatelstva v Praze. Židovské ghetto bylo uzavřenou čtvrtí uprostřed města. Představu o jeho vzhledu Vám pomůže vytvořit digitalizovaný Langweilův model Prahy a množství jeho detailních fotografií.

Náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze, slivenecký mramor, 1610, Židovské muzeum v Praze, zdroj: Tiskový odbor Kanceláře pražského hradu

Náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze, slivenecký mramor, 1610, Židovské muzeum v Praze, zdroj: Tiskový odbor Kanceláře pražského hradu

Výstava také přibližuje rudolfínskou éru. Císař Rudolf II. Maharala velmi obdivoval a dokonce se s ním i osobně setkal. Dle neověřených zdrojů se jejich schůzka týkala alchymie, kterou byl císař fascinován.  Neméně pozornosti věnoval vládce astronomii a astrologii. Význačnými vědci na jeho dvoře byli například Tycho de Brahe a Johannes Kepler, kteří mu mimo jiné sestavovali každodenní horoskop. Mezi exponáty se nacházejí i předměty z Rudolfova osobního vlastnictví – prsteny či zvonek ze slitiny „sedmero kovů“, který pravděpodobně sloužil jako pomůcka při tajemných obřadech.

Po obsahové stránce se nedá snad nic vytknout, každý si přijde na své – ať už milovníci starých textů, obdivovatelé dobových rytin Prahy či fanoušci umění malířského. Jediné negativum shledávám v poněkud stísněném prostoru, který je způsoben rozestavěním stěn s informačními panely. Avšak chápu touhu autorů vměstnat do prostor Císařské konírny co nejvíce exponátů a zajímavého čtení. Díky tomuto ušlechtilému zájmu, se jim dá lehce odpustit.

Katka Bartošová

Studentka cestovního ruchu na VŠE v Praze. Vyznačuje se velkou upovídaností a úsměvem. Miluje sport - tančí, plave, hraje fotbal, basket, jezdí na in-linech. Zajímá se o kulturu. Ráda poznává nové lidi a místa.

More Posts