Home » Divadlo

Podzimní probuzení jara

26. Listopad 2009 Komentářů: 6
Podzimní probuzení jara

Na muzikál Probuzení jara jsem šel s rozpaky. Program sliboval mezigenerační podívanou plnou emocí, předsudků, prvních sexuálních zážitků a různých forem lásky. Zpracování takovéto tématiky je velmi ošidné – buď se změní v přehnaně sexuální rádobypoučnou podívanou, u které budou diváci radši zavírat oči, anebo zajímavým způsobem ztvární toto téma tak, aby nikomu nebylo nepříjemné. Na konci jsem si hluboce oddychl, když se jednalo o druhou variantu.

Divadelní hru napsal v roce 1891 Frank Wedeking a v době svého vzniku se jednalo o skandální tragédii o dětství a dospívání. Obviňovala morální autority ze lhostejnosti k novým nápadům mladé generace a otevřené povídání o sexualitě se tehdy jevilo jako nevídané. V roce 2006 se muzikálu ujal textař Steven Sater a skladatel Duncan Sheik, aby divadelní hru trochu oprášili a dodali jí hudební jazzrockovou složku. Muzikál měl premiéru v červnu 2006 a o půl roku později už byl zkoušen na Broadwayi.

Probuzení jara, zdroj: www.mdb.cz

Probuzení jara, zdroj: www.mdb.cz

Celý muzikál otevírá scéna, kdy se asi osmnáctiletá dívka Wendla snaží z matky vymámit, jak vznikají děti. Puritánská ‚mama‘ se však tématu vyhýbá a skončí slovy, že se dva lidi musí mít hodně rádi. Poté se přesouváme do ryze chlapecké školy, kde pedantský profesor učí žáky sekat latinu a rákoskou dává najevo, že zásadně nechce slyšet osobní úvahy studentů a jejich názory na životní témata. Další scény pokračují v tomto duchu a myslím, že můžu ještě prozradit, že jak dívka Wendla, tak i jeden ze studentů s vlastními názory jsou si citově blízcí a tvoří milostný román celého příběhu.

Kdo však čeká suchopárný děj, který pouze rozvíjí uvedené scény, bude velmi mile překvapen. Příběh se vyvíjí zcela neočekávaně, místy je velmi temný a místy zase velmi odvážný a intimní. Přesto sexuální scény nikomu nebyly nepříjemné a byly pouze logickým vyústěním děje. Některé situace se daly předvídat, jiné mě zase docela zaskočily. Kdyby se jednalo o film, zcela jistě by byl nominován na Oscary. Je plný vtipných kontrastů s dnešní společností (neinformovanost mládeže o sexuálním životě, přísná výchova, asketický rodinný život), ale na druhou stranu je se současností až nebezpečně stejný (otcovo násilí a znásilňování dcery, problémy mezi rodiči a dětmi či homosexualita a první erotické zážitky).

Slabou stránku celého muzikálu tvoří paradoxně písně. Herci je sice odzpívali dobře, ale melodie písní za moc nestojí. Skoro všechny jsou víceméně průměrné, pouze dvě mě zaujaly natolik, že jsem byl i chvíli schopen si zapamatovat jejich motiv – píseň Krásné léto a studentské Bla Bla Bla. Zbytek písní sice neurazil, ale nebyl ničím výjimečný.

Probuzení jara, zdroj: www.mdb.cz

Probuzení jara, zdroj: www.mdb.cz

Scéna byla koncipována velmi zajímavě. Všichni herci i hudebníci celou dobu seděli na židlích v půlkruhu kolem jeviště a ten, kdo zrovna hrál, vstal a šel doprostřed. Občas si s sebou na jeviště přinesl i židli, které společně s plyšovými medvídky byly jedinými rekvizitami. Velmi působivý byl pak obraz, kdy herci z židlí složili náhrobní kříž, kterému osvětlení dodávalo přímo magickou sílu. Celé jeviště bylo navíc obehnáno klecí, která měla uvěznit nejen herce, ale i diváky. Za dobrou myšlenku považuji nápad, že skupina asi deseti diváků byla umístěna přímo na jeviště na židle vedle herců.

Na závěr musím pochválit herce, protože jsem byl s jejich výkony spokojen. Každý se do své role vcítil a oba hlavní hrdinové mi byli velice sympatičtí. Je zajímavé, že všechny „dospělácké“ role , jako jsou otcové a matky, učitel s učitelkou, farář, doktor a učitelka klavíru měli na starosti jen dva herci – jeden zastával všechny mužské role a druhá zase všechny ženské. Oba dva podali velmi dobrý výkon, stejně jako ústřední trojce celého muzikálu. Rolí mládeže byl nespočet – odhaduji kolem dvaceti lidí, každý hrál sám sebe a nikdo neměl dvojroli. Našel bych i malou výtku vůči hercům mládeže – v některých scénách mohli dodat více vtipu, aby trochu odlehčili pochmurný děj. Zato nová tvář Městského divadla Brno Svetlana Slováková se dle mého názoru uvedla velmi dobře, ať už čistým zpíváním, tak i svými hereckými výkony.

Výsledný verdikt: Probuzení jara obsahuje nejen vtipné první sexuální zážitky mládeže před sto lety, ale až mrazivým způsobem poukazuje na problémy přetrvávající dodnes. Pokulhávající hudební složku podrží zvraty v ději a donesou ji až do hořkého, ale nesentimentálního konce.

Autor: Steven Sater, Duncan Sheik
Režie: Stanislav Moša

Dirigent: Karel Škarka

Hrají: Jiří Mach/Ondřej Bábor, Vojtěch Blahuta/Lukáš Janota/Ján Jackuliak, Svetlana Slovakova/Ivana Skálová/Sára Milfajtová, Milan Němec/Zdeněk Junák, Irena Konavlinová/Jana Musilová

Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading ... Loading ...