Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Rozhovor: Nový rok ve Vietnamu

Pan Nguyen Huu Xuan a paní Trang Bich Noc spolu žijí v České republice  patnáct let, mají dvě děti a v současné době žijí v Ostravě.

Pan a paní Nguyenovi žijí spolu v Česku 17 let, mají taktéž dvě děti a bydlí v Ostravě.

Za povídání o tom, jak sami slavili a slaví Nový rok, o zvycích a tradicích a taky o tom, co si myslí o českých oslavách oběma manželům děkuji.

Nový rok ve Vietnamu nemá pevné datum jako v Česku. Podle čeho se u vás určuje konkrétní den a proč je tomu tak?

Nový rok, autor: David Bulawa

Nový rok, autor: Nguyen Ngoc Thuy

Paní Trang Bich Noc: Nový rok má přesný den. Jenom kalendář tady v Evropě se liší od kalendáře v Asii, proto to vychází každý rok na jiný den. Při určování data se řídíme podle Měsíce. Kalendářem se řídíme všichni stejným, rozdíl je vtom, že vy se řídíte pouze jedním, my sledujeme dva.

Pan Nguyen: Datum se určuje podle lunárního kalendáře – ten má pouze max. 30 dní. Záleží také na tom, zda je přestupný rok, nebo ne.

Pro český Nový rok platí název Tết Nguyên Đán, můžete čtenářům charakterizovat význam a postavení tohoto svátku pro vás, Vietnamce?

Paní Trang Bich Noc:  Český Nový rok nemá nijaký velký význam, nepořádají se žádné velké oslavy. Mladí si jako každý běžný večer vyjedou ven na nějaký drink a tím to končí. Volno má sekundární sféra (průmysloví pracovníci – pozn.), ale terciární sféra (služby – pozn.) funguje. Také studenti v tento den chodí normálně do školy jako v běžný den. Není to jako Lunární nový rok, kde oslavy trvají třeba 3 dny a volno mají všichni 8 dní.

Paní Nguyen: Způsob oslavy se může lišit mezi různými kmeny či národnostmi. My obvykle chodíme na návštěvy. Na nich dáváme dětem a starým lidem červenou obálku s penězi, tomuto zvyku se říká „li xi“. S tímto svátkem je spojená hlavně červená barva – symbol veselosti, radosti a štěstí.

Češi jídlo ani pití příliš neřeší, slyšel jsem, že vy si naopak chystáte speciální pokrmy. Můžete je nám přiblížit, popřípadě, umíte je stále připravit?

Paní Trang Bich Noc: V každé domácnosti to může být jiné. Od určitého roku, např. slepic, se odvíjí také jídla. Ale takové tradiční pokrmy, které nesmí chybět, jsou Banh Chung a Gio a Cha. Banh Chung je rýžová cihla, tedy rýže zkombinovaná s vonnou lepkavou rýži, která je plněná masem a mungem (podobné fazolím -pozn.) to celé je balené v banánových listech. Balení se liší také podle provincií Vietnamu, kde to vypadá různě, ale základ je stejný. Gio a Cha je jídlo udělané z rozemletého vepřového masa. K pití je jako u zdejšího nového roku alkohol.

Paní Nguyen: Je toho strašně hodně, hlavní je však tzv. Banh Chung. Vaří se asi 8 hodin v kuse. Dále máme jarní závitky, vepřové placky – něco na způsob vaší šunky, výhonky bambusu – ať už do polívky nebo orestované s masem, lepkavou rýži atd. Máme kandované ovoce jako sladkost. Když chystáme ovoce jako oběť pro své předky, musíme mít 5 druhů ovoce.

Nový rok, autor: David Bulawa

Nový rok, autor: Nguyen Ngoc Thuy

Seznámíte nás s nějakými u nás neobvyklými tradičními zvyky?

Paní Trang Bich Noc: Chodí se na návštěvy, dětem se dávají obálky s peněžním obnosem. Má to být něco jako přání zdraví, štěstí a dobrých studijních výsledků.

Pan a paní Nguyenovi: Ve Vietnamu chodíváme do buddhistických chrámů, kde si vytahujeme různé obálky – v některých jsou dobré věci, v některých zase špatné. Hodně lidí chodí do chrámů, kde se modlí nejen ke svým předkům, ale taky za svou žijící rodinu. Pak chodíme kupovat větvičky pro štěstí. Kdysi si lidi chodili větvičky trhat sami, ale teď je to zakázané, protože všichni trhali a pak ničili stromy. Pak si také chodíme k pisatelům pro různé čínské znaky, např. když si přejete pro svou rodinu zdraví, tak vám ten pisatel napíše štětcem čínský znak pro zdraví.

Pro většinu východoasijských zemí je důležitý i náboženský prvek a vzpomínání na zesnulé. Je to ve Vietnamu podobné?

Paní Nguyen: Chystáme pro ně jídlo a zveme je v modlitbách, aby s námi přišli opět slavit Lunární nový rok. Zapalujeme vonné tyčinky na speciálním oltáři, který máme doma.

Na rozdíl od Čechů začínají přípravy na Nový rok poměrně brzo dopředu. Co se při tom děje a zařizuje?

Pan Nguyen Huu Xuan: Úklid, nakupování surovin pro pokrmy. Nic zvláštního co se týče přípravy. Vypadá to jako před vánocemi, s tím rozdílem, že nemusíme kupovat dárky.

Paní Nguyen: Před novým rokem připravujeme jídlo, modlíme se k předkům a zveme je k nám, poté co zhasne vonné tyčinky, tak sfoukneme svíčky, předkové už „dojedli“ nebo také se říká, že jsou sice po smrti a nemůžou jíst, ale aspoň můžou cítit tu vůni jídla. My pak teprve můžeme jíst. Kupujeme si květiny na zdobení domu, hodně oblíbené jsou sakury (druh třešně – pozn.). Vynášíme před půlnocí koše a smetí, protože nechceme, aby nějaký zbytek zůstal ze starého roku.

Vybavíte si na průběh vašich oslav Nového roku před příchodem do České republiky? Jak na ně vzpomínáte?

Paní Trang Bich Noc: Chodí se do ulic, převážně ale ve velkých městech jako je Hanoj. Lidé mají zakázáno pouštět petardy. Většinou jsme se sešli jako velká skupinka a dívali se na ohňostroj pořádán městem. Někteří chodívali do „chrámu Buddhy“ pro štěstí. Bary nejsou vůbec otevřené jako tady na Silvestra.

Jak a kde slavíte vietnamský Nový rok u nás, v Česku, respektive Ostravě?

Pan Nguyen Huu Xuan: Tady v Česku vietnamská komunita pořádá každý rok nějakou akci, kde si pronajme bar či hospodu. Vstup je kolem 400 korun i víc, někteří dávají víc, něco jako sponzorské dary. Je to převážně akce pro děti.

Pan a paní Nguyenovi: Slavíme je většinou spolu doma, ale v posledních několika letech, se pořádají hromadné oslavy např. v centru Ostravy v některém z kulturních domů. Naše rodina se těch oslav účastnila jen jednou.

Nový rok, autor: David Bulawa

Nový rok, autor: Nguyen Ngoc Thuy

Slavíte také český Silvestr 31. prosince podobně jako Češi? Jak jej vnímáte?

Pan Nguyen Huu Xuan: Jelikož tu žijeme, tak ten den taky slavíme. Ale nijak extrémně. O půlnoci si dáme šampus a připijeme si. S mladším synem zajdeme pustit petardy a to je asi vše. Ve Vietnamu se tento den tolik neslaví, tudíž oslavy nejsou stejné jako vaše silvestrovské oslavy 31. prosince.

Pan Ngyuen: Myslím si, že máte smutnější oslavy, protože lidé nechodí hromadně do ulic.

Myslíte si, že by se Čechům vaše oslavování Nového roku líbilo? Myslíte, že by je to obohatilo?

Pan Nguyen Huu Xuan a paní Trang Bich Noc: Nevíme, jestli by se jim to líbilo. Myslíme, že Češi jsou rádi, že se 31. prosince můžou opít, aniž by museli mít třeba nějaké výčitky svědomí. Nevěřím, že by se dokázali držet tradic a podobně. Jestli by je to obohatilo? Určitě, vždyť všechno nové vás něčím obohatí.

Pan a paní Nguyenovi: Myslíme si, že by se jím líbila hlavně ta atmosféra. Tam všichni lidi jdou po půlnoci do ulic, navštěvovat známé. Tady jste tak více zavření doma. Tam to prožívají všichni spolu.

Zvláštní poděkování za pomoc s překladem a osvětlením některých detailů patří Nguyen Ngoc Thuy a Nguyen Anh Khoa.

David Bulawa

Obyčejný, snad milý student z Ostravy s multi-rozsahem zájmů. Čeká mne studium kulturně-politické geografie a biologie na Ostravské univerzitě, které bych chtěl více usměrňovat k asijským nejen lingvistickým vědám. Miluji Japonsko, v poslední době i Koreu, Taiwan, Čínu i jiné země jihovýchodní Asie. Miluji hudbu, jak západní tak východní - nalézt v mém ipodu poslední hit Nelly Furtado nebo Kobukura není tedy výjimečný jev. Miluji filmy, jsem závislý na CSFD, a taktéž bedlivě sleduji a kritizuji západní a východní kinematografii. Miluji zvířata - a to většinou ne ta moc oblíbená. Proto mi vadí, když někdo nazve delfíny rybami nebo napíše ve slově medúza kroužkované u. Díky příležitosti přispívat na LaCultuře vás budu chtít seznámit s u nás neoprávněně opomíjenými kulturními střípky daleké Asie.

More Posts