Poslední večírek Proti Směru

26. ledna, nejmrazivější noc tohoto měsíce a pro koncert si ji samozřejmě nemohl vybrat nikdo jiný než partička Proti Směru. A možná tomu bylo dobře. Jednalo se totiž o poslední koncert těchto opavských rebelů a počasí bylo opravdu jako na soudný den.

Než se člověk dostal tou zimou z nádraží do Artu, který byl, díky bohu, poměrně blízko, tak prošel očistcem, ale výsledek stál za to. Kolem osmé hodiny večerní se začal klub plnit prvními příchozími, kteří si čekání na „zahajovací“ kapelu zpříjemňovali, jak jinak, než alkoholem. Ten opravdu tekl proudem, mám dokonce pocit, že ke konci nastal akutní nedostatek piva. Co říct, punkáči vypili klub Art.

Ačkoli to v osm vypadalo poněkud prázdně, tak během hodiny se naplnil Art k prasknutí. Aby ne, vždyť několik dní před koncertem byla ohlášena ta nemilá zpráva, že lístky jsou bohužel vyprodány. Není se čemu divit, Proti Směru nesmazatelně patří mezi opavské hudební podsvětí a asi nejdéle hrající opavskou punkovou kapelu a takovou rozlučku jsme si přece nesměli ujít, ne?  Mohli jste tak potkat starší punkové pardály a známé tváře punkových „celebrit“, stejně jako se pokochat novou mládeží, která k této hudbě konvertovala nejspíše před nedávnem.

Ale teď už k samotnému koncertu. Jak to bývá, tak časy se nedodržují zrovna přesně a o to více u punkových koncertů. Nicméně zde nebyla prodleva zase tak strašná. Show otevírala kapela Wet Fox, či jak se jmenovala . Musím se přiznat, že jsem na ni byla poprvé, a ačkoliv se kluci snažili, tak mě nedonutili se odtrhnout od svého teplého místečka, nicméně jak jsem sledovala ostatní, tak je taktéž ne. Zato další kapela Nežfaleš už si to publikum k pódiu přitáhla.

Ale hvězdou večera byli Proti Směru. Ti začali show nějak kolem jedenácté. Jejich derniéra proběhla ve víru známých skladeb, zblázněného davu a velkého slavení. Kluci se své poslední show ujali opravdu tak, jako kdyby měli hrát naposledy. Bylo vidět, že si to náležitě užívají, stejně jako publikum pod nimi. Kotel narvaný k prasknutí a Proti Směru házeli jednu pecku za druhou, zazněly věci jak ze starších alb, tak i z těch novějších. Určitě potěší, když dav zpívá s vámi, jako tomu bylo u Chuligána, když se spustilo „Jsem chuligán tetovaný, co ukusuje dětem hlavy“ a dalších.  Co by to byl za koncert Proti Směru, kdyby nezazněl song Boot Boys. U toho se po boku Barta chopil mikrofonu i Standa ze Starých Pušek.  Kluci sršeli energií jako, koneckonců, skoro na každém koncertu, publikum jásalo. Číratí lidé, polonahé krásky a pogo aneb tak, jak to má na správném punkovém koncertě být.

Tím ale večer nekončil. Druhý den se překlenul do afterpárty, která nemohla proběhnout nikde jinde, než v opavském doupěti – Music baru Jam. Přes jeho malou kapacitu se tam nahrnul takřka celý koncert a rozjela celkem slušná afterpárty s punkovým Dj a tančícími lidmi na pódiu. Co dodat, poslední večírek se vším všudy (i na dort došlo). Zajímavostí nejspíše bude, že vůbec první koncert proběhl taktéž 26. ledna. Takže datum to bylo opravdu památkové. To by bylo ode mě vše, ale abych poskytla alespoň trošku z té sobotní atmosféry, tak přikládám video.

 Autorka fotografií: Eva Peterková

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!