Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

My Dead Cat, The Mood & Pavilon M2 – Melodka, 19.3.2008

Do oblíbeného klubu na Kounicově ulici jsem dorazila něco málo po půl osmé s očekáváním, že večírek už bude v plném proudu. S vědomím toho, že tři kapely musí odehrát kvůli nočnímu klidu do desáté hodiny večerní, mi už předem bylo líto, že přijdu o začátek My Dead Cat, avšak při pohledu na snad ani ne do poloviny zaplněnou Melodku jsem se už u vchodu uklidnila.

Když My Dead Cat začínali hrát, pod pódiem se pohupovalo do rytmu jen několik malých skupinek, ale charismatický projev celé kapely postupně přitáhl zájem návštěvníků klubu a party mohla začít. Nejsem zrovna fanoušek nějak moc tvrdé hudby a kluky jsem nikdy předtím neměla možnost vidět, proto jsem se celkem obávala avizovaného post-hardcoru či emocoru (jak jsem se kdesi dočetla), ale přesto jsem už od prvních tónů pocítila ke kapele sympatie. Není to tedy zrovna hudba pro měkké povahy, ale i když někomu nesedne, musí alespoň s otevřenou pusou pozorovat obdivuhodný projev zpěváka, který by těžko našel v české (či moravské) kotlině konkurenci. Z jejich vystoupení čišela energie a samozřejmě byla cítit domácí atmosféra, i když kapele trochu vadilo prázdné místo hned před pódiem… a taky že nám to dal zpěvák Igor názorně znát.

Další v pořadí, babičtí The Mood, natěšili publikum na svoje kousky už laděním nástrojů a zvukovou zkouškou. Na první pohled skromně působící kapela s velice sympatickou slečnou basačkou ale už od první chvíle všem ukázala, že se rozhodně nedá zahanbit. Zazněla spousta songů z jejich loňského alba Makes Us Wonder, které přiváděly obzvláště některé návštěvníky do euforie. Pro milovníky britpopu a indie rocku musí The Mood představovat další nadějnou hvězdičku na nebi české alternativní scény; jen škoda, že jejich hudba místy víc než je zdrávo připomíná tvorbu jejich starších a slavnějších kolegů SunShine.

Důvěrnější kontakt s publikem během koncertu, obzvlášť v tak malém prostoru, by pro příště jistě také neuškodil.

Asi největším překvapením museli být pro brněnské publikum Pavilon M2 – kapela, která do moravské metropole přijela až z Hradce Králové. Už od prvních tónů jejich skladeb bylo jasné, že náš čeká zase trochu jiný hudební zážitek. V pomalejším tempu, místy až post-rockových skladeb, se nás „Paviloni“ snažili navnadit na svoji novou desku, která prý vyjde co nevidět (však taky tu poslední vydali už před čtyřmi lety). Na vlnách jejich psychedelických kytarovek jsme se dohoupali až k dvaadvacáté, kdy nastal nemilosrdný konec trojkoncertu (i když publikum by jistě bylo bývalo jiného názoru). Ale alespoň jsme se na závěr dočkali i toho, pořadateli slibovaného, zpěvu à la Thom Yorke z Radiohead.

Všechny tři naděje české rockové scény předvedli, co se v nich skrývá, ale jistě by zasloužili větší publikum a především delší čas k hraní, aby dokázali, jak umí svoje fanoušky i náhodně zbloudilce dostat do varu. Snad příště. Každopádně další z příjemných večerů na Melodce je za námi a my se můžeme jen těšit na další.

Lucie Šmídová

Jsem, jaká jsem...až mě napadne něco originálního, tak to sem napíšu || keywords: hudba, umění, (nová) média

More Posts