Španělský film Vše o mé matce v divadelním kabátě

Samo Almodóvarovo jméno by mohlo být zárukou kvality, ovšem bez promyšlené scény a vynikajícího nastudování by se hra nesetkala s tak valným přijetím. Film sám o sobě se stal světovou podívanou, roku 1999 za něj španělský režisér a scénárista v jedné osobě obdržel prestižní ocenění – Oscar za nejlepší zahraniční film.

Příběh, dramatický a jímavý již na filmovém plátně, se na divadelních prknech stává ještě naléhavějším. Počátkem všeho je tragická smrt osmnáctiletého chlapce Estebana, jehož stín však ulpívá i na rozvoji následujících událostí. Chlapec obdrží k narozeninám od své matky lístky na divadelní představení Humy Rojo, uznávané umělkyně a jeho oblíbenkyně. Když za ní na ulici pospíchá se žádostí o autogram, srazí ho projíždějící automobil. Tato událost diametrálně změní do té doby jinak poklidný život jeho matky Manuely. Zoufalá Manuela se vydává do Madridu, aby tam našla Estebanova otce, který o něm neměl sebemenší tušení. Ovšem z muže, se kterým Manuela chlapce počala, se postupem času stala spíše žena, Lola, jež není nikde k nalezení. A právě v Madridu se pak začnou proplétat osudy Manuely, jejího „parťáka“ z mládí Agrado, mladé jeptišky Rosy, herečky Humy Rojo a její přítelkyně.

Během představení proniknete hluboko pod povrch světa žen. Dílo ukazuje, jak se vyrovnávají se ztrátou svých nejbližších, jak se radují a trpí, jak milují či nenávidí. Kromě toho zde nalezneme i další typická autorova témata jako transsexualitu, drogy, závislosti obecně či sex.

Herecké výkony byly vesměs na vysoké úrovni. Dovolila bych si zde vyzdvihnout jména představitelek obou hlavních ženských rolí, a to Dany Batulkové (Manuela) a Dany Syslové (Huma Rojo). Ovšem můj největší obdiv si vysloužil Vladimír Marek, jenž ztvárnil transsexuála Agrado. Téměř tříhodinové představení „odchodil“ v červených lakovaných lodičkách s nejméně deseticentimetrovým jehlovým podpatkem a ještě při tom vypadal koketně.

Představení je plné protikladných momentů – při humorných výstupech Agrado se celý sál otřásá smíchy v základech, a v zápětí byste mohli upustit na zem špendlík a ozvěna jeho dopadu by se rozlehla místností nabitou napětím. Nečekejte, že budete odcházet s úsměvem na rtech, ten Vám na nich spíše zmrzne. Ovšem zážitek si odnesete neopakovatelný.

Shlédnutí tohoto divadelního kusu nedoporučuji dětem a slabším povahám. Promeškat by ho neměli náročnější diváci, silnější nátury a lidé, kteří se zajímají o španělskou kulturu.

Více informací o představení Vše o mé matce naleznete na oficiálních stránkách divadla – www.mestskadivadlaprazska.cz.

Katka Bartošová

Studentka cestovního ruchu na VŠE v Praze. Vyznačuje se velkou upovídaností a úsměvem. Miluje sport - tančí, plave, hraje fotbal, basket, jezdí na in-linech. Zajímá se o kulturu. Ráda poznává nové lidi a místa.