Chinaski na plavbě po moři plném novinek

Poslední věta přímo koresponduje s názvem aktuálně vydaného alba. To se dostalo na trh ve dvou verzích. Digitální, která vyšla začátkem září za „příjemnější“ cenu, ovšem pouze s desítkou skladeb. A klasické (v CD nebo CD+DVD edici), obohacené o tři další písně a drobný dárek k tomu.

Jak už jsem uvedl, souhrnně se na deskách objevilo 13 nových písní. Některé z textů jsou ještě částečně dílem tragicky zesnulého Pavla Grohmana, které kapela dopracovala do finální podoby a společně s dalšími kousky vydala na desce Není na co čekat.

Nový počin se ve výsledku poměrně vydařil, byť jsem mu po prvním poslechu nedával velké naděje. Deska se vám ale postupem času vryje pod kůži a v celkové tvorbě Chinasek určitě neupadne. Rádiový Spáč i 3 pasty jsou velmi chytlavé, na nostalgickou vlnu naladí vzpomínková Šatna a experiment (Digitálně) v podobě rapujícího Oty Petřiny, alias Marpa, rovněž není k zahození, i když to není právě směr, kterým by se tato šestice měla ubírat.

Jak už to tak byvá ani tato akce se neobešla bez nepříjemných komplikací, které se v tomto případě odehrály ještě před zahájením celé tour. Frontman Michal Malátný se totiž na jedné ze zkoušek zranil, a tak se dva z úvodních koncertu (Pardubice – Ostrava) musely přesunout na pozdější data. Z úvodního pardubického koncertu se tímto stal koncert závěrečný.

Pojďme ale k tour samotné, která jak už bylo mnohokrát uvedeno, slibovala nečekaný zážitek. Trumfy kapela vsadila na ostříleného Simona Sidiho, který již dříve pracoval se jmény jako Pink, Annie Lennox nebo Depeche Mode a významně se podílel také na soutěži American Idol (SuperStar). Spolupráce s českou kapelou pro něj byla něco nového. V rámci šestizastávkového T-Music tour se podařilo přichystat netradiční pódium, několik velkých obrazovek, díky kterým dobře viděli i ti, kteří neměli to štěstí sledovat dění na hlavní ploše ze speciálně vyhrazeného prostoru. Nešlo ovšem o jedinou „vychytávku“. Ve výsledku to vše pěkně svítilo a pro turné vytvořené loutkové projekce, o které se postarala Petra Novotná Stránská, příjemně dokreslovaly atmosféru večera. Kluci z kapely se samozřejmě také nemalou měrou aktivně zapojili do netradičního pojetí. Prim hrály různé módní doplňky od vojenské přilby po stylová tetování a svou chvilku slávy zažila i sekretářka Marcelka (z písně Vedoucí).

Vedoucí byl ostatně jedním z řady známých hitů, které Chinaski během koncertu zahrály a že jich nebylo málo (Můj svět, 1. signální, Klára, 1970, Rádio Bubeneč…). Na své si tak přišli všichni fandové kapely, ať už se jim nová deska líbí nebo ne.

Chybou by bylo opomenout pozitivně naladěnou předkapelu Eddie Stoilow, která vždy přijemně rozproudila atmosféru každého z dosavadních pěti koncertů. Publikum jejich hudební vstup pokaždé náležitě ocenilo a zejména singl Floating z poslední desky The Best Of nenechal nikoho na pochybách, že to v příštích letech bude právě tato plzeňská partička, kdo si bude shánět předkapela pro své velké tour.

Aby toho nebylo málo, dostal svůj prostor také energický Ota v bubenickém sólu, které bylo na druhou stranu kompenzováno jemnější chvilkou pomalých písní. Zkrátka příjemná všehochuť, kterou by mohlo mnoho českých interpretů jen závidět. Ano, některé drobnosti by se nepochybně vytknout daly, ale na příjemný pocit po dohrání posledního hitu by to stejně žádný vliv nemělo. Sliby zůstaly naplněny a spolupráce se Simonem Sidim nejspíš nebyla tou poslední. Příznivci jedné z nejpopulárnějších tuzemských kapel současnosti se tak mají do budoucna rozhodně na co těšit. Vzhůru do Pardubic!

Zajímavosti nejen o nové desce a právě probíhajícím turné jste se mohli dočíst v nedávném rozhovoru Ivany Bednářové.

Daniel Šácha

Potulný pisálek a nadšený japanofil. A nejlépe obojí dohromady.