Rybičky 48 vydaly DESKU ROKU

Pro milovníky Rybiček a jejich věrné fanoušky je nově vydané album této pop-punkové partičky rozhodně další výbornou deskou, a jak říkám výše, zřejmě i deskou roku. Pro mě, jakožto neutrálního a nezaujatého posluchače a částečně i pozorovatele, bohužel není. A musím zdůraznit, že opravdu nezaujatého – proti kapele opravdu žádnou vnitřní zášť nechovám. Ačkoli mě kluci několikrát svými rýmy pobavili a pohledem na naši společnost rozesmáli, nějak mi tomu všemu chybí „šťavnatost“ a šmrnc.

(Ne)šťastná třináctka

Hoši mají zřejmě v oblibě obvykle neoblíbenou „smolnou“ třináctku. Už tradičně vydávají desky s třinácti písničkami. A ani tentokrát tomu není jinak. Někteří by mohli oponovat, že na Desce roku je o jednu více. To mají zmínění aktivisté bezesporu pravdu, je pak ale zřejmé, že cédéčko ani neviděli. Kdyby ano, přišli by na to, že „Rádiová“ je ve své rádiové verzi onou jednou navíc.

Musím říct, že na Desce roku by písniček, podobných těm, které na desce vyšly, mohlo být méně. Bohužel se mi hudebně rozpíjejí a vpíjejí mezi ostatní jako vylitý inkoust na sajícím papíře. Zaposlouchám se a najednou zjistím, že jsem si ani neuvědomila, že už hraje další několikerá písnička. Je pochopitelné, že na každém albu „pop-jakékoli“ skupiny najdeme songy, které jsou si podobné. Vyplývá to zřejmě z orientace dané kapely na určitý typ muziky, kterého se drží a díky jemuž ji můžeme žánrově zaškatulkovat. Charakteristické rysy kapel (mám na mysli ty hudební) ale přece nemusí nutně znamenat totožnost, která bezesporu stojí na druhé straně barikády od odlišnosti a jedinečnosti. A právě ona zmiňovaná výjimečnost písním schází jak po stránce muzikální, aranžérské, tak i textové.

Pravdou je, že všechna proti mají svá pro. Nové album R48 působí soudržně. Nevýhodou je, že za celistvost, která rozhodně jde ruku v ruce s návazností písní a dobře zvolenou kompozicí, kluci zaplatili vysokou daň v podobě neatraktivnosti.

Fanoušci budou nadšeni

Jak jsem zmínila už na začátku, nechci kritizovat ničí práci. Neberte tedy mou minirecenzi jako odborný posudek. Naopak. Spíše jako pohled a pocity, troufnu si říct, že objektivního posluchače. Věřím, že se nové album bude fanouškům této kapely sršící energií a chutí do koncertování líbit a budou ji považovat za letošní DESKU ROKU. My ostatní si ji poslechneme, když prostě budeme mít chuť, náladu nebo jen trochu volného času.

Redakce