Jak jsem se poprvé cítila stará na YA…

Milé čtenářky (a čtenáři), jistě i vy rády (rádi) občas uniknete před realitou. Zaboříte se do svého oblíbeného ušáku, zhluboka se nadechnete vůně inkoustu a propadnete myšlenkami do příběhu plného lásky a dobrodružství, kde se fantasii meze nekladou. Takovými romány rozhodně oplývá i žánr Young adult (YA), na který je u nás zaměřeno nakladatelství CooBoo, z kterého pochází Stránky světa od oblíbeného německého autora, Kaia Meyera.

Kai Meier patří mezi nejúspěšnější německé autory pro mládež a z jeho pera vzešly světy fantasy ság jak jsou Piráti z Karibiku, Oblačný ostrov nebo Sedm pečetí. Patří k nim také trilogie Stránky světa, jehož první díl nese stejnojmenný název a jež mi padl do rukou při poslední návštěvě knihovny. Německý originál vyšel sice již před dvěma lety, překladu jsme se ale dočkali až letos.

Stránky světa lákají čtenáře do reality, ve které láska ke knihám může změnit svět. Kde se můžete narodit s magickými vlastnostmi a svou sílu čerpat z knih, přesněji tedy ze své konkrétní dušeknihy. Pátrat po ní nemusíte, najde si vás sama. A pak se z vás stane bibliomat. Kdo ví, možná, že bude stejně dobří jako Tiberius Faerfax, otec hlavní hrdinky. Faira Salamandra Fairfaxová žije se svým otcem, desetiletým bratrem Pipem skrytá v rozlehré rodinné rezidenci s laskavou kuchařkou Paulinou, podivným řidičem Sunderlandem a staroušem domovníkem Wacfordem, který je zároveň strážcem obrovské knihovny v suterénu. Právě tady se skrývá kniha, která je pro Fairu jedinou vzpomínkou na matku.

Kromě postav z dobrodružné pohádky totiž nemá žádné kamarády, až na Severina, který si s ní dopisuje prostřednictvím 200 let staré knihy. Na blízku ale číhá nebezpečí, které všechno změní. Faira musí opustit svůj domov a zachránit bratra z moci Okouzující. Na své dobrodružné výpravě nachází nejen svou dušeknihu (která patří k jedněm z nejzábavnějších prvků románu), ale jak už to bývá i nové přátele a mnohá poučení.

Nejprve jsem se do příběhu hladově pustila. Děj nabíral poměrně rychle spád, popisy míst zpestřovaly četné dialogy a překvapující postavy, které uměly pobavit či náležitě zaujmout. Třetí část knihy už jsem ale četla, jen abych věděla, jestli to aspoň dobře dopadne, což u průkopního dílu trilogie považuji za osobní fiasko. Románek odehrávající se mezi hlavní postavou vyšumí do ztracena a toužebný vztah mezi vedlejšími postavami bych snad radši příliš nenazývala romancí. V tomhle příběhu je totiž hrozně málo růžovoučkého oparu – inu doba těžké časy, revoluce, rasová nadřazenost, hrozba apokalypsy – pardon Librokalypsy, boje na život a na smrt. Ačkoli nesmírně oceňuji originalitu hlavní dějové myšlenky, v jejím koncovém zpracování jsem se cítila nesvá.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.