Omezené možnosti dialogu

E-mailový dialog mezi publicistou Fedorem Gálem a o dvě generace mladším neonacistou Matějem zaujme v kontextu současné literární produkce zejména svou exkluzivitou. Krajní pravice se se svými odpůrci potkává obvykle na opačných stranách policejního kordonu a bezprostřední, byť e-mailový, dialog je v sociologické literatuře raritou. Raritou o to větší, že oba protagonisté mluví bez obalu, k jádru věci a Matěj využívá anonymity literárního pseudonymu k tomu, aby zabalancoval na hraně politické korektnosti.

První Matějovy e-maily, jimiž osloví Fedora Gála, jsou plné potlačeného vzteku. Přestože mladý neonacista začne hned zkraje argumentovat kolektivní vinou světového židovstva, Gál odpovídá s laskavostí, blahosklonně přehlédne neomalenou nabídku k tykání a trpělivě uvádí fakta na pravou míru. Postupně se však charakter dialogu posouvá. Matěj nabývá životních zkušeností a jeho argumentační schopnosti se tříbí, zatímco na Gálovi je vidět jistá intelektuální únava. Jejich diskuse se tak stává čím dál více střetem faktů na straně Matěje a emocí na straně Fedora Gála. Postupně krystalizuje ústřední otázka: Jak dál s režimem, který se politicky a ekonomicky vyčerpal? I když se oba diskutéři shodnou v předmětu své kritiky (chudoba, korupce, beztrestnost politiků, rozpad hodnot…), řešení – byť extrémní – nabízí často jen Matěj. Gál v souladu s všeobecnou krizí liberalismu většinou jen abstraktně apeluje na udržení polistopadových hodnot. Přitom témata jako zločiny západu či okupace Palestiny se stále více objevují ve veřejném prostoru a společnost (nalevo i napravo) si uvědomuje, že zametat nepříjemné pravdy pod koberec není řešením.

Čtenář se po dočtení knihy musí nutně tázat: Co motivovalo Fedora Gála, aby korespondenci vydal knižně (kdybych byl antisemita, řeknu, že zisk)? Proč se Gál vůbec nepokusil bojovat na Matějově půlce hřiště a proč nechal řadu čtenářsky zajímavých témat, která Matěj nadhodil, bez odezvy? A konečně: proč Gál nepolemizoval s očividnými rozpory, které se v Matějových e-mailech objevily?

Zajímavý je například kontrast sociálně spravedlivé společnosti, po které volá Matěj a vyhroceného individualismu, jímž by podle něj měl disponovat správný nacionální socialista. Mohou si být lidé zároveň rovni a zároveň fungovat ve společnosti založené na soupeření? Pozoruhodný je rovněž Matějův soucit s chudými Romy, kteří jsou podle něj obětí systému, což mu zároveň nebrání být součástí hnutí, které romské etnikum programově nenávidí. A do třetice – každému čtenáři musí vrtat hlavou, jak by intelektuál a knihomol Matěj přežil ve společnosti založené na kultu síly, která by intelektuály již apriorně považovala za potenciální hrozbu.

Dojem z knihy je tedy rozpačitý; defenziva Fedora Gála byla buď programová a měla být prostředkem k prolomení bariér, anebo se zkrátka ukázalo, že liberální utopii čtvrt století po listopadovém převratu již neobhájí ani její hlavní protagonisté.

zdroj úvodního obrázku: nakladatelství Větrné mlýny

Filip Šimeček

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)