Hitlerovy placky – úryvek z knihy Luboše Pavla

Já nevím, že si ti lidi dneska stěžujou, že už ani nemají nic do huby. To když já neměl nic do huby, chachá! to se s dneškem nedá srovnávat. Jenom si vemte, co se všechno vyhazuje do popelnic. Dneska už máme i speciální hnědý popelnice jenom na jídlo. Chudák se nemusí přehrabovat.

Takže, když jsem bydlel s mým kamarádem Martinem Ferdusem ve sklepním bytě, tak jsme často neměli co jíst. Vedli jsme bohémský život, to znamená, že jsme to nechávali na bohu. Byli jsme svým způsobem věřící. Například jsme věřili, že se uživíme jako umělci. Já psal ulítlý, temný povídky, tak záhadný, že jsem jim nerozuměl ani já a Ferdus psal scénáře a točil filmy. Tak symbolický, že každýmu musel vysvětlovat, co ty symboly znamenají a navíc ho to stálo všechny peníze, co vydělal po brigádách.

Nejčastěji chodil do Douwe Egberts balit kafe a z legrace přidával do těch pytlíků projímadlo, protože jinak to byla dost nudná práce, tak si to dělal kreativnější. On tam chodil pod falešným jménem Petr Koníček, protože to byla brigáda jen pro studenty, což on nebyl. Tak on tam stál u toho pásu jako Charlie Chaplin a promýšlel si zasněně ty svoje scénáře a občas na něj někdo zavolal „Petře!“ nebo „Koníčku!“ a on vůbec nereagoval, což je pochopitelný, jelikož nebyl zvyklej, aby na něj někdo volal Petře nebo Koníčku. Takže si brzo vysloužil přezdívku „Mimoň“ a bylo to s tím jménem vyřešený.

Ale to jsem utekl od jídla. Někdy jsme opravdu neměli co jíst, kafe bylo vždycky, z nějakého záhadného důvodu, asi proto, že kafe jsme ani jeden z nás nepili. Ferdusovi to nedělalo dobře na ledviny a já zas po kafi okamžitě usnul. To bylo až záhadný, jak já rychle usnul, jako Vávra, že ano, dva tři loky, něco jsem zažbrblal k Ferdusovi, estli je to kafe z obchodu nebo z Douwe Egberts a odpověď jsem žádnou neslyšel. I kdyby byla, už byl v limbu.

Návštěvám chutnalo, to ano, kafe je vždycky nakoplo a už letěli ze dveří. My měli totiž toaletu venku na dvorku. Martin se jim pak omlouval, že vzal v práci špatnou várku…. Já ho za to nesnášel, kolik holek už potom ke mně podruhý nepřišlo. Takže s holkama to u nás bylo blbý. No a tím se dostávám k jádru pudla. Vařit jsme si tudíž museli sami. A jednou, když nebylo z čeho, Ferdus povídá: „Uděláme si hitlerovy placky.“

Je vám jasný, že jsem se na něj díval dost nedůvěřivě? Ukázalo se ale, že hitlerovy placky jsou mouka, voda a sůl. Vodu a sůl jsme měli, s moukou to bylo horší. Řekl jsem mu: „Hele, je to tvůj nápad, běž vyžebrat od sousedů trochu mouky. Na, vem si pytlík od tabáku, aby to nevypadalo, že chcem všechnu. Já zatím rozdělám v míse sůl s vodou.“

Ferdus se skutečně za chvíli vrátil s moukou i se sousedkou, protože když jí Martin pověděl, že má v plánu dělat hitlerovy placky, tak jí to velmi zaujalo. V životě o ničem podobném neslyšela. Znělo to exoticky. A v tu chvíli dostal Ferdus ten spásný nápad a odběhl ven obtelefonovat pár známých a pozvat je na naše hitlerovy placky.

Samozřejmě nikdo nechtěl přijít jen tak, takže jeden přinesl kus sýra, jiný domácí marmeládu, i pár vajíček někdo donesl, objevila se tam i lahvinka vína, někdo, když viděl, jak teprve kuchtíme, odběhl na roh pro špenát, zkrátka, bylo to tenkrát celkem fajn.

Lidem hitlerovy placky ohromně chutnaly, povídalo se, popilo se, byla dobrá nálada, a my od té doby vždy věděli, co máme dělat, když se nám ve spíži proháněla meluzína. A tato setkání později mezi našimi přáteli vešla ve známost jako „oslava konce 2. světové války“. Pravda, vzniklo to původně jako krycí název těch kamarádů, kteří potřebovali říct něco doma rodičům, když odcházeli a brali sebou z ledniček a spíží zásoby, ale časem se na tento pravý důvod zapomnělo a názvu jsme užívali všichni.

Webstránka autora: www.lubospavel.cz

Zdroj obrázku: pixabay.com

Více z LaCultury...

  • Luboš Pavel na Čaji o páté8. září, 2017 Luboš Pavel na Čaji o páté Luboš Pavel napsal několik knih, divadelních her a filmových scénářů. V roce 2000 vyšla novela Dumbstin, pak pohádka pro děti i dospělé Neobvyklá pohádka o Šídlovi a Teplomilovi, na cestě […]
  • „Stodolní, Stodolní žijem tady už sto dní…“ 18. října, 2010 „Stodolní, Stodolní žijem tady už sto dní…“ Ve středu 13. října se naposledy proměnilo jeviště Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě ve slavnou ulici Stodolní. Konalo se zde totiž představení stejnojmenného muzikálu s […]
  • Pod Parou 2014: Bláto je vlastně děsná hlína15. srpna, 2014 Pod Parou 2014: Bláto je vlastně děsná hlína Období festivalu Pod Parou se skoro pokaždé může chlubit extrémním počasím. Zatímco minulé dva roky jsme umírali vedrem, letos jsme se málem utopili v blátě, a to bez nadsázky. Ale počasí […]
  • Hlavně všechno přežít4. října, 2024 Hlavně všechno přežít Kniha „Hlavně všechno přežít“ (v originále „How to Survive Everything“), napsaná Ewanem Morrisonem, je fascinující a napínavý thriller, který vás vtáhne do světa plného nejistoty, přežití […]
  • Vítr ze Studia Ghibli vtrhne do kin v létě 2013!14. ledna, 2013 Vítr ze Studia Ghibli vtrhne do kin v létě 2013! Ředitel a zakladatel Studia Ghibli Hayo Miyazaki představil společně se svým společníkem a spoluzakladatelem Isao Takahatou (Hrob světlušek) 2 filmy na následující léto. Oba dva vstoupí do […]
  • Co spojuje fekální transplantace a jogurty Activia?30. září, 2017 Co spojuje fekální transplantace a jogurty Activia? Zhruba tříset stránková publikace s na první dojem zvláštním názvem Obsahuji davy je fascinujícím příběhem mikrobů žijících uvnitř i vně nás, zvířat a vlastně všeho okolo. Ačkoliv se […]
  • Příběh o naději, lidské důstojnosti, cti a o síle laskavosti15. listopadu, 2021 Příběh o naději, lidské důstojnosti, cti a o síle laskavosti V roce 1941 Děti v internátní škole ve Čchü-fu nedočkavě vyhlížely Vánoce. Tak, jako každý rok. Většina z nich na prázdniny odcestovala za svými rodiči, kteří pracovali jako diplomaté nebo […]
  • Mělčiny9. srpna, 2016 Mělčiny Studentka medicíny Nancy Adamsová (Blake Lively) našla podle fotografií osamělou pláž, kam chodila její matka, když čekala její narození. Nancy se tedy rozhodne toto místo poznat a protože […]
  •  Odstartoval další ročník festivalu Bohemia JazzFest20. července, 2010 Odstartoval další ročník festivalu Bohemia JazzFest V úterý 13. července se na Staroměstském náměstí v Praze rozezněly první jazzové tóny a byl tak zahájen další, v pořadí už šestý, ročník festivalu Bohemia Jazz Fest, který nabízí […]
  • Výstava Retro v Národním muzeu29. prosince, 2016 Výstava Retro v Národním muzeu Pokud rádi vzpomínate na časy minulé, bude se vám líbit výstava Retro v Nové budově Národního muzea v Praze. Můžete ji navštívit do konce dubna 2017, denně od 10 do 18 a ve středu už od […]
  • Noc v muzeu: Tajemství hrobky23. prosince, 2014 Noc v muzeu: Tajemství hrobky V newyorském přírodovědném muzeu ožívají každou noc muzejní exponáty. Jsou mezi nimi americký prezident Theodore Roosevelt (Robin Williams), faraón Ahkmenrah (Rami Malek), hunský vládce […]
  • Románový debut známé novinářky vypráví o uprchlických dětech8. května, 2022 Románový debut známé novinářky vypráví o uprchlických dětech Dvě dcery řeckých uprchlíků, dva životy mezi dvěma zeměmi. Jaké to je, když se v deseti letech dítě ocitne samo v daleké cizí zemi, neumí jazyk, neví, kam se ztratili jeho rodiče, a vůbec […]

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis