3 hororové série, které měly v nejlepším přestat

I SPIT ON YOUR GRAVE

Když v roce 1978 spatřil světlo světa snímek o ženě, která se krutě pomstí sexuálním násilníkům, jako kdyby vznikl nový hororový subžánr. Konzervativní kritika dštila síru a snímek se pevně usadil mezi filmy s nálepkou kontroverzní. O třicet let později vznikl vcelku povedený remake: Spisovatelka odjede na venkov, aby v klidu odlehlé chalupy napsala svou knihu, nicméně čeká ji nepříjemná návštěva ze strany místních buranů… no a zbytek si domyslíte. O tři roky později však ve spolupráci s bulharskými herci natočili dvojku. A divák sa začíná – navzdory snaze o neotřelý scénář – nudit. Je to prostě stejný příběh, jen v jiných kulisách.

Přesto se značky chytl další režisér a za dva roky natočil trojku, tentokrát coby volné pokračování verze z roku 2010. Podprůměrné hodnocení však stále nestačilo k tomu, aby se série důstojně ukončila, a tak letos Meir Zarchi, autor původní předlohy z roku 1978, natočil I spit on your grave 5. Jak stárne režisér, stárnou i filmové hrdinky, takže Zarchimu nezbylo,
než natočit rozvleklou dvouhodinovou nudu o staré paní, která svá traumata svěří knížce, kvůli níž si na ni došlápnou příbuzní někdejších násilníků. Autorita osmdesátiletého režiséra k úspěchu filmu bohužel nepomohla a na ČSFD to slízlo 17%.

Šestku už prosím ne! Lze namítnout, že hlavní hrdinku ještě přece mohou vykopat z hrobu či do scénáře nějak zapojit vendetu ze strany její neklidné duše, ale přiznejme si, že I spit on your grave měl přestat už před deseti lety.

HOROR V AMITYVILLE

Horory podle skutečné události táhnou. Nejinak tomu bylo v roce 1979, kdy bylo natočeno legendární béčko Horor v Amityville. Popisuje příběh chlapce, který vyvraždí – údajně veden ďáblem – celou svou rodinu. Rodina Lutzů, která se do domu nastěhuje později, popisuje nevýslovné hrůzy a musí se z domu po několika týdnech odstěhovat. Zajímavý námět byl zdrojem inspirace pro několik pokračování, která strašila v osmdesátých letech diváky po celém světě. Dům, ve kterém se natáčelo, se dokonce stal vítanou turistickou atrakcí.

Pak se ale filmaři rozhodli, že ze značky Amityville by se přece jen dalo ještě něco vymáčknout a začali si reálnou předlohu přibarvovat dle svého gusta. V roli vraždící bestie se postupně objevily starožitné hodiny, zrcadlo či domeček pro panenky. Diváci přestávají být velkorysí a slovo Amityville v názvu již přestává stačit. Přestože se na stejné motivy podaří natočit ještě divácky úspěšný 3:15 zemřeš, remaky po roce 2010 už se topí v podprůměru. Třeba Amityville Exorcism, lišácky založený na tom, že kdosi použil při rekonstrukci prokleté amityvillské cihly, dostal krásných 11%.

KRUH

Kultovní japonský horor se od doby svého uvedení dočkal několika amerických i japonských remaků či pokračování a originální námět diváky vždy přilákal do kin. Příběh o tajemném videu, záhadném telefonátu a luštění jednotlivých záběrů ze strany hlavních hrdinů se dal několikrát docela dobře variovat.

Všechna sláva ale jednou končí. Když se v roce 2017 snažili Samaru a její studnu opět vytasit ve snímku Kruhy, šlápli vedle. Příběh, odehrávající se v současnosti (místo videopřehrávače už jsme si osudovou sekvenci mohli pustit na internetu!) dokládá, že čaj prostě desetkrát po sobě nevylouhujete.

Filip Šimeček

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)