Jedna, dvě, klaun už jde, balónek má pro tebe

O tom, že se král hororu, Stephan King, vyhřívá na výsluní mediální pozornosti jsem mluvila už v recenzi časopisu Pevnost. King je vskutku mistrem svého děsivého fochu, a tak není divu, že po této klasice opět sáhli filmaři. A při té příležitosti si k radosti nás knihomolů polévčičku ohřálo také knižní nakladatelství Beta Dobrovský a  na regálech se objevil nový výtisk románu TO, který u nás poprvé vyšel v roce 1993. A pak pro svůj úspěch ještě šestkrát v rozestupech přibližně pěti let.

Stephen King absolvoval r.1970 univerzitu v Oronu, obory angličtina a tvůrčí psaní se zaměřením na učitelství. Protože se mu ale nepodařilo najít si hned zaměstnání, prodával do časopisů své povídky.O tři roky později vydává svůj první román – Carrie, který se okamžitě stává bestsellerem. Od toho okamžiku je jeho budoucí kariéra jasná. Do dnešního dne vydal kolem 80 knih, z nichž většinu tvoří horory a thrillery. Zajímavou výjimkou je například kniha O psaní: Memoáry o řemesle, která přibližuje autorův postoj k tvůrčímu psaní i jeho spisovatelskou biografii a není tedy divu, že se pro jeho fanoušky stal jakousi povinnou četbou. V současnosti pracuje na románu Outsider, který by měl v originále vyjít v červnu 2018. Vraťme se však k našemu příběhu.

Na románu TO pracoval King čtyři roky a získal za ni Cenu Augusta Derletha. V kniha je rozdělena na pět částí (Stín před tím, Červen roku 1958, Dospělí, Červenec roku 1958, Rituál chüd) a epilog. Každá část nás zavede do jiného časového období, které je však neustále pevně provázáno nití děje a nechává nás nahlédnout do života jednotlivých vystupujících postav. Byť se někteří můžou nechat rozmrzet občasnou popisnou vatou, dramatizace samotného děje a gradování mrazení v zádech až v čirý děs přinutí většinu čtenářů vracet se k autorovi znovu a znovu.

Příběh samotný

Bylo jednou jedno americké maloměsto, které na první pohled vlastně nebylo ničím zvláštní. Bylo to jen městečko v Main (pozn.: v tomto státě mimochodem autor žije), jehož obyvatelé celkem poklidně prožívali své všední dny. Tu a tam se ovšem stalo něco děsivého. Něco temného a hrozivého. Jako třeba vraždy dětí. Ale jak plynul čas, obyvatelé celou věc vytěsnili ze své paměti. Dokud neuplynulo sedmadvacet let a krvežíznivý stín se do města Derry nevrátil. A znovu a znovu. Někdy nenápadně a jindy nenasytně.

V létě 1958 se mu ale do cesty postavila parta sedmi odvážných dětí, z nichž každé musí denodenně čelit svému strachu. Jsou jimi koktající Bill, černoch Mike, obézní Ben, ukecaný Richie, astmatický Eddie, židovský chlapec Stanley a Beverly, dcera opilého hrubiána. Společně dokáží zlo zahnat, dospějí a rozprchnou se do světa. Jeden z nich se však stane místním knihovníkem a drží stráž. Jakmile uplyne obvyklá doba, zlo se vrátí a lační po intenzivní panice a bolesti, které přináší jen smrt. Nastává čas, svolat všechny do města a postavit se znovu zlu, které se pláží kanalizací v podobě děsivého klauna se vznášejícími se balónky. Ostatně, abych trochu navnadila vaše mrazení v zádech podotýkám, co uvádí web databazeknih.cz: „Postava klauna Pennywise byla inspirovaná americkým sériovým vrahem Johnem Waynem Gacym přezdívaným Klaun Zabiják.“

TO 2017 trailer, zdroj:www.youtube.com

Příběh byl dvakrát zfilmován. Poprvé se jednalo o snímek z roku 1990, který režíroval  Tommy Lee Wallace a v hlavních rolích jste mohli vidět např. Tima Curryho, Dennise Christophera nebo Richarda Masura. Podruhé se režie ujal Andy Muschietti, film měl premiéru v letošním roce a druhá část je plánována na rok 2019.

trailer TO 1990, zdroj: www.youtube.com

Úplným závěrem podotýkám, že se jedná o rozsáhlý hororový román, takže i takový zarytý vyznavač četby během cesty hromadnou dopravou, musel při pohledu na 109 stran v pevné vazbě ustoupit. A číst si pěkně večer před spaním, plně ponořen do děje. Proto knihu doporučuji pouze těm čtenářům, kteří se nebojí čelit strachu a vlastním myšlenkám, které autor umí náležitě rozvířit.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.