Svoboda slova v éře dezinformací: Nutnost, nebo zbytečný luxus?

V siti dezinformaci
Obálka knihy, Zdroj: grada.cz

Co je to vlastně dezinformace? Jiří Táborský ve své knize V síti (dez) informací sice zmiňuje nejkřiklavější případy kremelské (sestřelení letadla MH17) či nacionalistické (Karel Schwarzenberg jako nacista) propagandy, ale sám připouští, že metody manipulace existujív řadě odstínů. A dělící čáru mezi pravdou, názorem, lží či dezinformací lze nakreslit jen velmi obtížně.

Uveďme jako příklad tvrzení „Podmínkou demokracie je volný trh“, která se mj. nachází v učebnici dějepisu s doložkou MŠMT. Jakou demokracii máme na mysli? Liberální, participativní? Jak tomuto tvrzení odpovídá třeba situace ve skandinávských zemích, kde je volný trh výrazně regulován státem? Znamená to, že jsou nedemokratické? Existují ale i emocionálně zabarvenější příklady. Třeba tvrzení „Izrael se dopouští státního terorismu“ může být některými silně prozápadními politickými komentátory vnímáno jako typická dezinformace, jejímž cílem je podpora antisemitismu, zatímco striktní obhájce lidských práv, který se drží standardního výkladu mezinárodního práva, bude tvrdit opak.

Dezinformační weby si tyto rozpory uvědomují a zpravidla svou propagandu postaví na pravdivém základě, kterou ovšem zasazují do absurdního kontextu. Jako příklad uveďme třeba zprávy o neonacismu na Ukrajině. Pravdivým základem je informace o existenci organizovaného neonacistického hnutí, dezinformací pak tvrzení, že toto hnutí ovládá celý politický establishment.

Řešení, která jsou zatím na stole, ovšem nebývají úplně šťastná. Zákon o dezinformacích, který v současnosti připravuje ministerstvo vnitra, je zjevně dvojsečná zbraň. Co je dobro a zlo totiž určuje ten, kdo je právě u moci. A posvětit si tento patent zákonem je krajně nezodpovědné, protože takový krok předpokládá, že se k moci nikdy nedostanou ti, proti nimž je zákon určen. Realita je ovšem taková, že dezinformační aktivista se může stát i prezidentem USA, jak se to stalo v případě Donalda Trumpa.

Ostatně dobrým příkladem subjektivně uvažující autority, která stanovuje, co je to dezinformace, je už samotná kniha Jiřího Táborského. Autor vysvětluje, že i západní státy dělají (a musí dělat) svou vlastní propagandu, pojmově to však zarámují jako „strategickou komunikaci“. Podle knihy i NATO rozlišuje mezi bílou, šedou a černou strategickou komunikací, přičemž ta poslední z nich je svou formou v podstatě totožná s působením dezinformačních webů.

Jednou z forem bílo-šedé strategické komunikace je očividně i kniha V síti dezinformací. Jako příklady dezinformačních útoků uvádí výhradně kauzy spojené s Ruskem, přitom pro plastičtější vysvětlení této problematiky by bylo třeba zmínit i dezinformace spojené např. se zahájením invaze do Iráku či fake news, které ovlivnily Válku v Zálivu. Bez tohoto plastického vykreslení kniha říká, že dezinformace jsou doménou výhradně autoritářských, nikoli demokratických režimů. Autor, ač sám zkušený novinář znalý novinářských standardů, v knize navíc často stereotypizuje.

Odpůrce očkování proti koronaviru je v knize vykreslován jako hlupák, přestože právě vládní očkovací kampaň se v době pandemie nesla ve znamení velmi nešťastné strategické komunikace. Taktika vyděsit antivaxery k smrti (třeba pomocí argumentů kontroverzního biologa Jaroslava Flegra) vedla spíše k opačnému efektu, zejména ve chvíli, kdy se křivky o předpokládané úmrtnosti ukázaly jako značně nadsazené. Došlo tak k zajímavému jevu, kdy původně dobře myšlená strategická komunikace vlády vedla ke skepsi těch, kteří již měli první dávku vakcíny. Podobný příklad uvádí Táborský i ve své knize, kdy zmiňuje tehdejší vládu ODS, která v době těžké ekonomické recese ordinovala bezhlavou politiku škrtů a vnucovala společnosti kontroverzní důchodovou reformu.

Táborský ve své knize coby metodu boje proti dezinformacím správně doporučuje investovat do vzdělávání a učit lidi rozlišovat nejrůznější manipulativní techniky. Sluší se dodat, že to vše musí být doprovázeno svobodou slova, protože umlčení dezinformátorů z nich v očích některých bude dělat mučedníky. Přitom často bývá sporné, zda šlo o dezinformaci, či nikoliv ovšem zvláště na sociálních sítích pak dochází k blokaci na základě vyhodnocení ze strany chybujícího algoritmu.

Přitom problém je úplně jinde. Je to zejména společenská nerovnost, která je největší živnou půdou dezinformačního šílenství. Pokud je agenda setting v rukou úzké skupiny vlastníků (Andrej Babiš, Zdeněk Bakala), rozšiřuje se prostor pro opomíjená témata, která pak ale mnohdy artikulují nikoli poctiví nezávislí novináři (protože na svou práci zpravidla nemají finanční zdroje), ale trollové, kteří pracují v něčím zájmu. Zákaz obskurního magazínu Protiproud pak může v očích některých tváří v tvář největším deníkům vlastněným Andrejem Babišem působit jako snaha establishmentu vyrovnat se s nepohodlným disentem. Mocenská asymetrie mezi dominujícími médii a weby, které formulují nepohodlná témata, může vzbuzovat sympatie části veřejnosti a represe proti nim pak zbytečně kriminalizuje i projekty, které mohou legitimně kritizovat chování elit.

Ano, svoboda slova v éře dezinformací znamená mnohdy nekonečné debaty, kde fakta mnohdy téměř nehrají roli. Znamená i ovlivnění veřejného mínění a výsledků voleb jinak, než bychom si přáli. Znamená potenciální riziko, že radikalizovaní jedinci sáhnou pod vlivem dezinformací k násilným pokusům o řešení. Ale stále má hodnotu sama o sobě, chceme-li společnost nazývat svobodnou.

Jiří Táborský, V síti (dez)informací. 2019. Praha: Grada, 2019, 224 s.

V siti dezinformaci
Obálka knihy, Zdroj: grada.cz
Rate this post

Více z LaCultury...

  • Nápady pro život a byznys3. února, 2023 Nápady pro život a byznys Sami o sobě říkáme, že jsme lidé rozumní. Hrdě se titulujeme Homo sapiens sapiens. Při psaní recenze na Planta sapiens mi došlo, že chování rostlin má daleko větší logiku nežli chování […]
  • Domáci arteterapie s Gradou30. ledna, 2023 Domáci arteterapie s Gradou Arteterapie je obor umělecké terapie, kdy má dojít k uvolnění mysli a obnově duchovní pohody. My se dnes společně podíváme na publikaci Kruh života, která je souborem antistresových […]
  • Bojuj srabe nebo Se Stim smiř!21. ledna, 2023 Bojuj srabe nebo Se Stim smiř! Po komiksových knihách, mapách a karetní hře vydalo nakladatelství Grada i deskovou hru Se Stim Smiř, která volně odkazuje na fenomén Oprásků sčeskí historje. Nemusíte být ale zarytými […]
  • Nová publikace o terorismu vyznívá rozpačitě17. ledna, 2023 Nová publikace o terorismu vyznívá rozpačitě Napsat diplomovou či disertační práci a vydat ji knižně je poslední dobou častým způsobem, jimž se vědci v Česku dostávají do veřejného prostoru. Příkladem budiž dvě publikace o českých […]
  • Zločiny ve jménu vědy17. ledna, 2023 Zločiny ve jménu vědy Existuje hranice, kterou by vědci při cestě za poznáním nikdy neměli překročit? Lze omluvit etické prohrešky a zločiny tím, že se jich lidé dopustili v zájmu dosažení vědeckého pokroku […]
  • Devět studentů. Tři krvavé dny. Jedna zvrácená tradice16. ledna, 2023 Devět studentů. Tři krvavé dny. Jedna zvrácená tradice Greer získala stipendium na STAGS, nejstarší a nejprestižnější střední škole v Anglii. Myslela si, že je to skvělá příležitost, ale vše probíhalo jinak, než si představovala. Její bohatí a […]
  • Kandidát11. ledna, 2023 Kandidát Jméno Lenka Pastorčáková je vám určitě známé. Komu ne, tak je bývalou novinářkou a televizní moderátorkou na ČT, Nově a Primě. V roce 2017 působila jako tisková mluvčí Jiřího Drahoše, […]
  • Vizionáři fotografie3. ledna, 2023 Vizionáři fotografie Fotografie má fascinující moc zaznamenat okamžik v našem životě. Fotografie může sloužit buď k zachycení reality, nebo k vytvoření uměleckého díla. Umělečtí fotografové dokáží zachytit […]
  • Bible dřepu3. ledna, 2023 Bible dřepu Umíte dobře dřep? Provádíte tento základní cvik každý den?  Pokud je vaše odpověď dvakrát ne, tak jste na tom stejně jako já. Dřepování není moje oblíbené cvičení, byť vím, jak je dřep […]
  • Odstraňte chaos a vytvořte si více místa v hlavě31. prosince, 2022 Odstraňte chaos a vytvořte si více místa v hlavě Asi to známe všichni, ten pocit, kdy máme hlavu plnou všemožných myšlenek, informací a starostí, div nám hlava neexploduje. Někteří z nás vnímají stres silněji, jiní zase méně a ti šťastní […]
  • Tinnitus: řešení existuje!28. prosince, 2022 Tinnitus: řešení existuje! "Na tinnitus neexistuje žádný lék ani jiný podpůrný prostředek. Skutečnost, že tuto poruchu sluchu nelze takto odstranit, lze ovšem jen těžko přijmout." - citace z knihy, str. 39 - Kniha […]
  • Zapomenutá tajemství Prahy21. prosince, 2022 Zapomenutá tajemství Prahy Odhalte zapomenutá tajemství Prahy! Zajímá vás, kde se v Praze v horších časech skladovaly mrtvoly na ulici? Co zbylo ze Staroměstských hradeb a kde si můžete prohlédnout jejich […]

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)