Skafandr a motýl

2. července, 2009 Iva Adamová Nezařazené 4

Dvaačtyřicetiletý šéfredaktor francouzského časopisu Elle se po mrtvici opravdu nemůže dorozumívat jinak než právě mrkáním. Člověk, který byl zvyklý si života užívat plnými doušky a choval se často bezohledně, je nyní zcela odkázán na ostatní, cítí samotu a nekonečnou prázdnotu. Tíha situace silně doléhá na něj i jeho okolí. Bezvýchodnost a zoufalství člověka, které jej ukazuje v celé své bezmocnosti, se odráží v myšlenkách i chování jednotlivých protagonistů.

Skafandr a motýl, zdroj: Artcam
Skafandr a motýl, zdroj: Artcam

Poslední dvě věci, které Jeanovi-Do ještě zbyly, je představivost a paměť. Jedině fantazie a staré vzpomínky mu dávají motýlí křídla a možnost alespoň na chvíli se vyvléci z těžkého skafandru, který ho dělí od světa kolem něj. Rozhodne se dokonce napsat knihu – jde to ztěžka a pomalu – doslova po písmenkách – protože jedinou metodou psaní podle diktátu je mrkání. Přesto se to povede, díky trpělivosti, vytrvalosti a přirozené touze bojovat.

Není snadné psát o filmu, který vás vtáhne do děje a nepustí ani po závěrečných titulcích. Obsah takového snímku vám zůstane v paměti po zbytek života. Podíl na tom nemají pouze vynikající herecké výkony, ale také fakt, že takový příběh píše život sám.

V některých pasážích se mi linuly slzy po tvářích, někde uvnitř mě se něco pohnulo. Ale pozor, nebyly to lacině dojímavé scény, které mě rozplakaly. Šlo o tiché souznění, spříznění duší, sdílení pocitů s osobami na plátně. Film, který dokáže tohle všechno v divákovi vyvolat, si žádá silný příběh. A ten Skafandr a motýl bezesporu má.

Skafandr a motýl, zdroj: Artcam
Skafandr a motýl, zdroj: Artcam

V ostrém světle neštěstí se některé věci našeho života jeví jako povrchní a bezcenné maličkosti. Stín utrpení zapůsobí na každého a já po tomto bolestném, ale nekonečně cenném filmovém zážitku odcházela domů úplně vytržená z reality, každodenní rutiny, která v nás dusí smysl pro opravdové životní hodnoty.

Le scaphandre et le papillon

FR/USA 2007

107  min

Více z LaCultury...

Studentka Masarykovy univerzity, oboru Evropská hospodářská, správní a kulturní studia, která by ráda procestovala celý svět. Píše ráda o všem, co se děje kolem, zajímá se o kulturní dění, politiku, jazyky a ve volném čase o sport - zejména běh a snowboarding. Její "srdeční" zemí je Francie a "cestovatelským snem" Kapské město.

1 komentář

  1. Skvělá recenze ! Autorka výborně vystihla pocity, které tento vyjímečný snímek musí v každém divákovi zanechat. Mě tento film také velmi zaujal, a proto jsem rád za každý pozitivní názor, který může pomoci k jeho propagaci.

Komentáře jsou uzavřeny.