Degradace nepřežívá, Degradace žije!

Ale začněme pěkně popořadě, jelikož pár slov si zaslouží už samotný název a obal. Degradace v roce 2005 vydala splitko s kapelou Proti Směru, na kterém zazněl, mimo jiné, song Heroes are back. Ačkoliv název nejnovějšího alba zrovna optimisticky nezní – Heroes are Dead, tak se jedná o uzavření starší éry. Jde totiž o první album (pokud nepočítáme splitko s kapelou Kaktus) po odchodu ex-zpěváka Sida, po němž mikrofonové žezlo převzal basák Rudee. Takže poslední výkřik hrdinů, kteří v roce 2005 hlásili, že jsou zpátky, vystřídal nový výkřik a zcela nová éra (rozhovor po odchodu zpěváka si můžete přečíst zde). Sidney je jednoduše minulostí a kluci do toho pěkně šlápli a ukázali všem, že se jen tak nevzdávají. Názvu tleskám a ačkoliv celkový design alba není nic extra, tak jistě ani ten nikoho neurazí.

Ale k samotnému obsahu CD. Hned první skladba Business vás pěkně nakopne. Na chvíli jsem dokonce zauvažovala, jestli mám v rukou opravdu správné CD. Hudba je totiž poněkud syrovější a jak to říct… rockovější? Ani jsem nemusela moc dlouho přemýšlet, co mi to sakra připomíná… Motorhead! Přesně tak, do téhle polohy zařadila Degradace otevírací skladbu. Nicméně štafetu přebírá singl Jsem Neviditelný. Ten kluci vyslali do světa ještě před vydáním alba a nutno říci, že se jim povedl. Klasický „degradatovský“ text, který vám utkví v hlavě, stejně jako hudba s výrazným riffem. Vsadím se, že tuto písničku bude na koncertech zpívat celý klub. Po téhle pecce začíná melodičtější Ne!, aneb příjemná věc na poslech, stejně jako následující Horrorshow – song, na který Degradace natočila před nedávnem videoklip. Tyhle skladby bych zařadila někde mezi průměry desky.

Ovšem, o čem stojí za to mluvit, je skladba Dance Dance Dance. Tenhle song mi evokuje starší časy Degradace a desky jako My love My grave, ovšem je v něm něco neskutečně nového a originálního. Člověk se dostává do potemnělé atmosféry nějakého baru, kde už vysvítají ranní hodiny a vy pořád sedíte u sklenky a zpíváte blues.  Píseň Nejsem sám v tomto příjemném tempu pokračuje, paradoxně z jejího textu na mě mluví největší zášť. Naprostou peckou je pro mě Blondie. To je přesně šálek mého čaje a další chytlavá věc na účtu Degradace. Předposlední tři písničky připomínají počátky kapely a styl prvního alba. Popěvky jako „ouo“ a podobné jsou u kluků na denním pořádku a ani tady nechybí – například v Generation F. A když nejsou vyloženě ulítlé, tak většinou nic nezkazí, spíše dodají songu hitovost a lehkou zapamatovatelnost. Jedenáctou písničkou dokonáno…. ta nejspíše shrnuje vše, co si Degradace myslí. Degradace přežívá? Nikoliv! Degradace žije na plný plyn.

Pokud se ještě vrátíme k textům, tak mi trošku chybí jejich hravost, na kterou jsem byla u Degradace zvyklá. Spíše ji vystřídala textová přímost a kapela rovnou říká, co si myslí (a ne vždy si myslí zrovna hezké věci). Nicméně najdeme zde klasické hity, chytlavé refrény a to, na co jsme zkrátka u Degradace zvyklí. K Rudeeho hlasu více jdou „uřvanější“ věci než ty pomalé, s výjimkou Dance Dance Dance, kde se falešný podtón přímo hodí k atmosféře skladby. Zpoza hudby celého alba se vynořuje větší syrovost, snad bych řekla punkovost? Ale vůbec to nezní špatně, spíš si budeme muset na novou polohu Degradace zvyknout. Každopádně mi Heroes are Dead připadá zatím nejosobnějším kouskem, co kluci vydali. Ať už hudebně a zvláště pak textově.

Co říct na závěr? Degradace měla před sebou poměrně těžký úkol a podle mě se ho zhostila na jedničku. Samozřejmě na albu najdeme slabší místa, ale stejně tak i ta silná. Na zadek si z toho nejspíše nesednete, ale vřele doporučuju všem fanouškům i nefanouškům.

Tracklist Heroes Are Dead

01. Business
02. Jsem Neviditelný
03. NE!
04. Horrorshow
05. Dance Dance Dance
06. Nejsem Sám
07. Blondie
08. Čeká Dál
09. Snít Svůj Sen
10. Generation F
11. Degradace

Název: Heroes are Dead
Vydání: 25. ledna 2013
 Label: Fuck All Records

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!