Pátrejte se mnou v šarlatové

Studie v šarlatové, anglicky A Study in Scarlet, je Doylova první novela datující se do roku 1886. Čelíc zpočátku odmítnutí nakladatelů vyšla až následujícího roku v Beeton’s Christmas Annual a roku 1888 knižně. Novela jako taková je rozdělena do dvou částí; první jest seznámení se s hrdiny a samotný případ vraždy. V závěru vyšetřování je vrah překvapivě zatčen, aniž by se čtenář dovtípil, jak byl Holmesem odhalen. V druhé části pak poznáváme vrahův příběh i s jeho motivem a vše pomalu zapadá do jediné souvislé skládačky. Ač se to zpočátku může zdát lehce matoucí, našel jsem v této kombinaci pozoruhodnou úlevu a osvěžení ze stereotypů všelijakých detektivek, kterými bývá dnešní televizní a knižní publikum přehlceno.

Vrah zabil, ale možná měl svůj důvod

Pohledem vojenského lékaře dr. Watsona se prodíráme životem Londýna na konci 19. století. Náhoda tomu chtěla, abychom tak poznali extravagantního mistra dedukce, pana Sherlocka Holmese, který se zpočátku zavrtává v naší mysli jako marnivý, sebelibý a posměchářský podivín. Ale když tento zvláštní člověk dostává dopis od detektivů ze Scotland Yardu s prosbou o pomoc v objasnění záhadné vraždy na Lauriston Gardens, Watson začne tušit, že vychloubání jeho společníka může být založeno na skutečných schopnostech.

V případu nadmíru podivném zůstávají londýnští detektivové na falešných stopách, zatímco Holmes exceluje ve svých dedukčních tezích. A hle, zde, přímo ve svém bytě se všemi gentlemany přítomnými, zatýká z ničeho nic vraha. Opona padá a překlenujeme se do druhé části vypravované zločincem samým.

Už jenom vsazení vrahova příběhu do náboženské církve Mormonů v Salt Lake City oplývá mysteriózní atmosférou. Postupně se dozvídáme, odkud se vrah vzal a proč měl důvod k tomu, aby svou oběť tak chladnokrevně usmrtil. Jak vyprávění postupuje a my pochopíme všechny aspekty jeho nesnadné životní situace, náhle necítíme k vrahovi odpor jako na konci první části. Náhle cítíme něco jako pochopení, říkáme si, zda-li bychom se tak náhodou nezachovali i my. Může to takto znít děsivě, ale po přečtení tohoto klasického kusu pochopíte. Zločin totiž může být právně nepřijatelný, ale mnohdy morálně opodstatnitelný.

Na konci novely se přesouváme zpět do Londýnské horečky a přichází rozuzlení se svou vlastní spravedlností. Holmes odkrývá svou kaskádu myšlení, čímž vysvětluje vyvozený závěr. Vrah je potrestán a tisk obdivuje detektivy ze Scotland Yardu, kteří slízli smetanu. Nicméně to Sherlocku Holmesovi nezabránilo v jeho odhalování pravd v následujících novelách, neboť:

„Veřejnost na mě syčí, ale já se veselím, když u sebe doma rozjímám nad mincemi ve své truhlici.“

Václav Rejlek

Student 3. lékařské fakulty a zpěvák kapely Thenemis, ve volném čase (jehož je málo, tak málo) literatuře se věnující.