Současná společnost jako válka informací

Nápad udělat knihu z původní akademické práce bývá většinou sázka na jistotu. Nejinak tomu bylo u publikace Informační válka generála Karla Řehka, která vznikla v rámci projektu na FFUK. Text je podaný čtivě a srozumitelně a ideálně tak splňuje nároky, které jsou na populárně-naučnou literaturu kladeny.

Pronikne-li čtenář do základních definic, záhy pochopí, že kniha se klidně mohla jmenovat „Současná válka“, protože v kontextu mediálního věku je vlastně každá válka převážně informační. Autor trefně poznamenává, že klasická představa války coby lineárně bojujících vojsk dvou armád je dnes spíše raritou. Prizmatem informační války tak lze velmi dobře pochopit logiku některých současných konfliktů, ať už války v Perském zálivu v devadesátých letech, bombardování Srbska letouny NATO či ruského angažmá v Čečensku a Gruzii.

Za klíčovou kapitolu, která může fungovat i jako marketingový tahák nabádající ke koupi knihy, lze považovat pojednání o současném Rusku, v němž autor polemizuje o jeho současné démonizaci. Je zřejmé, že jako vysoký důstojník české armády si nemůže dovolit plně projevit vlastní názor, o to víc ale můžeme vyčíst mezi řádky. Přestože Řehka nijak nezpochybňuje oficiální linii zahraničněpolitické orientace státu, paniku ohledně ruské hrozby vysvětluje nepochopením ruských zájmů ze strany Západu. Jeho zahraniční politika podle autora totiž není založena primárně na ekonomické převaze, ale spíše na velmocenském postavení, kterým po dlouhých desetiletí silně otřásla chaotická devadesátá léta.

Autor rovněž upozorňuje na fakt, že současné mediální dělení světa na „dobro“ a „zlo“ je pouze otázkou terminologie. Co je totiž ve vztahu k Rusku popisováno jako propaganda, je ve vztahu k Západu popisováno jako strategická komunikace. Terorista se najednou stává bojovníkem za svobodu a naopak. Tím se ovšem také smazává hranice mezi válkou a mírem. Je-li podle autora informační válkou i používání dezinformací a prosazování mocenských zájmů prostřednictvím médií, pak již ve válce jsme. Válečným aktem může být v tomto případě třeba zveřejnění protivládního článku. A využívá-li Rusko v rámci tzv. „hybridní války“ kybernetické útoky či špionáž, Evropa je tím pádem v hybridní válce i s USA, která – jak odhalila kauza Wikileaks – dlouhodobě špehovala své spojence.

V kontextu relativizace určitých mediálních zkratek je proto kniha Karla Řehka nesmírně důležitá.

Korektura: K.Ch.

Filip Šimeček

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)