Benátská noc 2015 – pátek – Začíná to!!!

Konečně to začalo!!! Čtvrteční večer v poklidu začal Benátskou noc a s Krausberry v hlavě jsem odcházel na Noc. Když srovnám předchozí ročníky Benátské, tak výrazně ubylo stánků před vchodem, kde se dalo pořídit i jiné pivo než Gambrinus na jediný stánek – Gambrinus. Přijde mi to škoda. Průchod areálem je něco mezi reklamami v televizi na nejrůznější produkty a festivalovými tretkami, za které jsem na druhou stranu rád. Netuším, proč se pořadatel víc neptá lidí, co by tu rádi, ale lidí tu je dost, tak snad je to pouze můj pohled na věc. ;-)
Teď se tu chystá Michal Hrůza a mně tak dochází, že pitný režim je důležitý, tak jdu opět do víru festivalu a budu vám dál přinášet novinky co nejvíce online. Pepa

Pokračujeme dál a momentálně hraje Arakain s Lucií Bílou. Vraťme se ale z Arakainu na Michala Hrůzu. Jednoduché chytlavé texty, opakující se text a máte rozjetý dav. Tolik otevřených chřtánů jsem už dlouho neviděl. ;-) Teď mě berte trochu s nadsázkou, ale kdo měl pusu a uměl mluvit, zpíval. Každý ze sebe vydával maximum při zpěvu a Michalovi Hrůzovi nedalo opravdu moc práce nás všechny dostat do dobré nálady. Škoda jen že velikáni jako Blue Effect měli čas tak těsně navazující na Michala Hrůzu, že člověk nestihl přeběhnout tak jak by rád. To bych bral jako lehkou slabinu tohoto festivalu, že stavějí proti sobě dvě takřka srovnatelný soupeře o diváky a chudák divák lítá jako pingpongový míček mezi stage. Vraťme se ale k Arakainu a Lucii Bílé. Arakain se drží pořád rocku, jaký hrál před lety, a ten je dobře vyváženým koláčem vařeným s láskou. Škoda jen, že někoho napadlo vpustit do kapely znovu Lucii Bílou, která místo třešničkou na dortu připomíná období, na který je lepší zapomenout. Zpěv je čistý, o tom žádná, ale nesedí to do toho tvrdého rocku, jaký patří k Arakain. Je to jako návrat za každou cenu. Po absolutně tragickém posledním albu Lucie, je tohle snaha napravit si reputaci, ale poslouchat se to dá, až když nedominuje zpěvačka. Možná to vidím jen já. Ale abych nebyl jen negativní, tak po poslední benátské, je paní Bílá oblečená rockově (palec nahoru) a má chvíle, kdy zpívá dobře (ne naplno). Pepa

A jedeme dál!
Arakain dohrál, co dál? Jasná volba. Kamil Střihavka. Tento člověk je člověk se zlatým hrdlem a popravdě, jeho projev se prostě dá poslouchat. Nemohl jsem se utrhnout z jeho koncertu a fandil jsem mu do konce. Jeho Země vzdálená je prostě megahit, a to mu nelze upřít, a opět zpívali všici. Zastihl jsem i Koblížky a musel jsem si říct, jaká je škoda, že si zvolili tak přihřátý jméno, jinak by byly celkem poslouchatelný. ;-)
A teď Chinaski. Jak zpívají Kabáti: To nejde nepochválit. Text znali davy, zpívala kupa holek, takže většina obsazenstva, strhávalo to i knižní pany. Básník tím chtěl říct, že se bavili všichni zůčastnění bez rozdílu. Pro mě je v tuto chvíli Chinaski tahoun Benátské. Pepa

Po Chinaski je tu hvězda Village People. Inu v období disca frčelo být mucho men. Dneska mi chlap v tričku bez rukávů přijde spíš jako jistá menšina (nebo už většina???). Inu oblečení této kapely jistě rozjásalo kde jakého diskofila, ale mě, jakožto rockera zvyklého na párek maximálně v rohlíku, to dojem udělalo malý. Ale abych jim jen nekřivdil, tak kupa lidí to brala s nadsázkou jak doufám se tato skupina má brát a žila si tato kupa lidí show jak má být. Můj kulturní zážitek z pátka završil kabrio autobus, který neměl chybu. Sice chyběl big beat, který údajně obvykle hraje, ale i tak to byl solidní zážitek, za který těch 20 Kč rád dám znovu. ;-) Dobrou noc – Pepa

Rate this post

Více z LaCultury...

  • Brilantní Rytmická Akustická Nakládačka – BRAN29. září, 2014 Brilantní Rytmická Akustická Nakládačka – BRAN Nebojte, takhle pražská kapela specializující se na bretaňskou hudbu vážně ke svému jménu nepřišla – alespoň myslím. Nicméně klidně mohla. Na jejich koncertě jsem byla před měsícem a […]
  • Pimprlárium – když divadlo slaví narozeniny 14. ledna, 2014 Pimprlárium – když divadlo slaví narozeniny Divadlo loutek v Ostravě slaví 60. výročí od svého založení, a že je třeba oslavit to pořádně, probíhá již od 13. prosince bohatý program. Kromě představení pořádaných divadlem probíhá […]
  • Prázdninová soutěž: Pojďte se zchladit do stínu, tady je Všude kolem černý les1. července, 2016 Prázdninová soutěž: Pojďte se zchladit do stínu, tady je Všude kolem černý les Ach, jak ráda bych zase měla prázdniny! Kdepak dva měsíce volna, mě čeká každé ráno budíček a cesta do práce, práce, a cesta z práce a pak odpolední prázdniny. Ještěže jsou ty letní dny […]
  • 11. června, 2017 Bard Beedly vs. Albus Brumbál Dnes se opět podíváme do světa fanoušků Harryho Pottera, a to na doplňkovu knihu k této sérii. Jedná se o sbírku kouzelnických "pohádek" s názvem Bajky barda Beedleho. Její autorkou je […]
  • Jakub Křelina – Poezie1. října, 2017 Jakub Křelina – Poezie Ukázka z díla pražského autora, básníka, ale i sběratele starých tisků a grafik  Jakuba Křeliny. Poezie Některým lidem nevysvětlíš, proč múza jim do číše lije, […]
  • Tropické noci21. května, 2024 Tropické noci Útlá knižka českého autorka Jakuba Fránka „Tropické noci“ odhaluje, kam až nás může dovést naše dlouho ukrývaná a opomíjená minulost. A už podle názvu je jasné, že vám bude při čtení […]
  • 17. října, 2015 Prčou napakovaný potlach Opravdu můžeme očekávat prčou napakovaný potlach, jak nás láká přebal komiksu? Nezklame nás žlutá rodinka ze Springfieldu? Není už povedené rodinky trochu moc? Ne, není a srandy není nikdy […]
  • Provance – uskutečněný sen holky z Moravy9. července, 2017 Provance – uskutečněný sen holky z Moravy Autorkou knihy Provance jako sen je Lenka Horňáková - Civade. Jak napovídá její příjmení jedná se o autorku, která se narodila v České republice, ale život ji zavál do Francie. A to rovnou […]
  • Divadlo je zrcadlem života25. října, 2010 Divadlo je zrcadlem života Broňa Kotiš vystudoval Státní konzervatoř Praha obor hudebně dramatický, poté účinkoval v několika pražských divadlech a nakonec zakotvil v Plzni, kde je od roku 1998 stálým členem souboru […]
  • Jedenáctý ročník PoD PaRoU osvětlují hvězdy12. června, 2013 Jedenáctý ročník PoD PaRoU osvětlují hvězdy Po loňském desetiletém jubileu, kdy byla třemi pódii a devadesátkou kapel, mezi nimiž zazářila taková jména, jako Dead Kennedys nebo Misfits, je laťka nasazena velmi vysoko. Přesto má […]
  •  Štěpánka Šimlová: Jdi a nestřílej4. června, 2013 Štěpánka Šimlová: Jdi a nestřílej Instalací Jdi a nestřílej pokračuje Národní galerie v Praze v mapování díla umělců mladé a střední generace. Výstava Štěpánky Šimlové vychází z autorčiných osobních zkušeností z pobytu v […]
  • JANA FARMANOVÁ – „NIEČO ZÁKLADNÉ“23. dubna, 2013 JANA FARMANOVÁ – „NIEČO ZÁKLADNÉ“ Osobnost současné slovenské malby Jana Farmanová v  prostorách galerie Sýpka vystaví své obrazy vystihující postřehy ze života, které nás denně emocionálně obohacují. Malby vyznačující se […]

3 komentáře

  1. Nemůžu si pomoct, ale strašně mi vadí ty smajlíky…. to si nechce na fejsbůk do zpráv, ale do článku se to moc nehodí. A jinak nechápu, proč je za každým odstavcem „Pepa“. Pokud to pan redaktor posílal přes mobil a podepisoval se, tak to měli korektoři vymazat.

  2. no tohle totiz melo vycházet jako rychlé posty přímo z akce a Pepa si poprvé tyhle věci vydával sám, protože LC prostě nemá dostatečnou IT podporu,nebo jak to mám nazvat. A smajlíci jsou nahodou božíí,protože vyjadřují uvolněnou atmosféru a my nejsme žádný hogo fogo web, ale normální klubová záležitost pro novináře amatéry, vzpomínáš Evi?

Komentáře jsou uzavřeny.