Huxley

Je noc. Prach se zvedá ze země jako duchové z dávných válek, zbrojní systémy tiše pulzují v šeru a svět, který kdysi patřil lidem, dnes připomíná spíš archeologickou naleziště budoucnosti. Tohle není další cyberpunková parafráze. Tohle je Huxley, monstrózní komiksový román od Bena Maura — umělce, který v Hollywoodu navrhoval technologie, tvory a světy pro District 9, Halo či Elysium. V Huxleym dostává prostor naplno — bez studiového filtru, bez kompromisu, bez milosti.

A výsledek? Komiks, který působí spíš jako artefakt z paralelního světa. Jako byste našli grafický román, který si někdo přinesl z roku 2160.

Ben Mauro: když koncept-artista pustíte ze řetězu

Mauro patří mezi umělce, jejichž rukopis poznáte na první dobrou: technický realismus, špinavá futuristika, brutální funkčnost, estetika, kterou spojuje jediná otázka: „Fungovalo by to v boji?“

V Huxleym se nic nepřehlíží. Každá zbraň, každé brnění, každý stroj má logiku a fyziku. Nic není jen „cool pro efekt“. Tohle není sci-fi, které si hraje na styl — tady styl vyrůstá z přesvědčivosti.

Příběh: kolos, který vás rozdrtí

Svět Huxleyho je dlouho po apokalypse. Ne po jedné — po sérii konfliktů, genetických experimentů, ekologických kolapsů a sociálního rozkladu. V troskách planety bojují frakce, které vypadají jako kříženci mechů, mutantů a kiborgů, a každý z nich přežívá jen díky tomu, že zabije někoho jiného.

A do toho všeho se vrací Huxley — tajemný artefakt, stroj, myšlenka a legenda v jednom. Něco, co může svět zachránit, nebo definitivně pohltit.

Mauro vypráví příběh překvapivě minimalisticky: postavy mluví málo, svět vysvětluje ještě méně, a velká část se odehrává v obrazech, ne ve slovech.

To je důvod, proč někteří čtenáři budou knihu milovat — a jiní s ní budou bojovat. Mauro vám neposkytne mapu, slovníček ani úvodní monolog. Příběh musíte prožít, ne přečíst.

Vizuál: každá stránka jako filmový shot

Huxley je graficky ohromující. Ale ne „krásný“ v tradičním smyslu. Je drsný, bolestně detailní, pískově zbarvený jako vyprahlá planeta a plný průmyslové estetiky na hranici body horroru.

Co na Huxleym fascinuje:

Je technologický fetišismus — stroje nejsou jen pozadí, jsou aktéry. Design mechů — brutální, funkční, s vizuální DNA válečných dronů. Syrové barvy — převaha kovových a zemitých tónů vytváří atmosféru úpadku. Kineticita scén — bojové výjevy působí jako storyboardy pro blockbuster, který zatím nikdo nenatočil.

Ben Mauro není kreslíř komiksů. Je to vizionář. A to je vidět na každé, ale opravdu každé stránce.

Dostanete příběh? Ano. Ale hlavně dostanete svět.

Huxley je v první řadě worldbuildingový projekt. Mauro nevypráví lineární dobrodružství hrdiny. On vám servíruje celou civilizaci — její pozůstatky, jizvy, fragmenty a sny o vykoupení.

Některé kapitoly působí jako úryvky z vojenského manuálu budoucnosti. Jiné jako vzpomínky na zaniklé civilizace. A další jako brutální akční scény, které se nezastaví, dokud poslední mech neexploduje

Slabiny: Huxley není mainstream. Ani omylem.

Je fér říct to na rovinu:

❗ Huxley není komiks pro každého.

• Nečekejte dialogy, které posunou děj dopředu.
• Nečekejte jemně vykreslené charaktery.
• Nečekejte tradiční hrdinský oblouk.

Mauro vyžaduje aktivního čtenáře. Někoho, kdo si rád skládá příběh z vizuálních stop, fragmentů a náznaků. Na čtenáře, kteří potřebují explicitní výklad, může Huxley působit hermeticky.

❗ Občas je vizuál tak hustý, že zahlcuje.

Mauro se nebojí detailu — až moc. Některé scény jsou tak vizuálně komplexní, že se čtenář musí zastavit a zorientovat se. Je to krásné, ale náročné.

Kultovní dílo, které vzniklo mimo pravidla

Huxley není komiks. Je to svět. Manifest.

A hlavně — je to projekt, který vám nedá vydechnout.
Když ho zavřete, budete mít pocit, že jste se probudili z cizí války. A přesto po něm sáhnete znovu, protože Mauro do něj vložil tolik vrstvení, že jeden průchod nestačí.

Pokud milujete: sci-fi, mech design, špinavé postapo, filmový vizuál,

pak je Huxley povinnost.

Pokud hledáte odpočinkové čtení… no, tohle není ono.

Ale pokud chcete vidět, co vznikne, když do komiksu pustíte konceptuálního génia, pak vítejte. Tohle je Huxley. A svět po něm je o něco chladnější — a výrazně fascinující.

Vašek Okapa