Když se přihodí nějaká ostuda, aktéři se s ní obvykle moc nešíří. Když se stane skandál, aktéři se ho snaží ututlat stůj co stůj. V mnoha případech se to i podaří. Zamést veškeré stopy je ale daleko těžší. A tak je naše historie plná příběhů, které byste neměli znát.
Proč celý svět zná Alžbětu Báthoryovou, zatímco její českou předchůdkyni nezná nikdo? Proč se archeologové dodnes bojí otevřít hrobku významného šlechtice? Proč se středobodem českého protinacistického odboje staly obložené chlebíčky? Nejen to se dozvíte v knize Přísně tajné skandály, kterou vydalo Nakladatelství Epocha.
Autorem této knihy je Jaroslav V. Mareš, známý televizní reportér. Ten několik let působil v České televizi, kde v roce 2005 za cyklus reportáží pro pořad Reportéři ČT získal ocenění v kategorii publicistika na mezinárodním festivalu Ekofilm. Od roku 2014 byl členem týmu reportéra Josefa Klímy. Je autorem nejúspěšnějšího badatelského pořadu u nás TaJeMno a pořadu TaJeMné podzemí na stream.cz. Provozuje také webové stránky badatele.net a stejnojmenný kanál na serveru YouTube.
V knize najdete čtrnáct příběhů zpracovaných ve formě reportáží z různých období naší historie. Některé z nich jsou známé, avšak i když jste o nich pravděpodobně slyšeli, autor o nich přináší další informace, které bezpochyby překvapí. Většina je ale opravdu „tajná“ – jsou to příběhy, o nichž se toho moc neví. Autor si však dal záležet na tom, aby provedl kvalitní výzkum, a své vyprávění postavil na ověřitelných faktech. Jistě, častokrát přináší více otázek než odpovědí, avšak je dobré, že napíše jen to, co má podložené. Co se týká toho ostatního, nechává čtenářovi prostor zamyslet se a vytvořit si vlastní názor.
Součástí reportáží jsou i výpovědi očitých svědků nebo odborníků. Ty jsou vytištěny na šedém podkladu a přinášejí další cenné informace, které příběh nejen obohatí, ale pomohou ho také vnímat v širších souvislostech. Text je doplněný bohatým obrazovým materiálem. Nechybí černobílé fotografie lidí i míst, plánek města, kopie dobových dokumentů ani ukázky z dobového tisku. Pokud máte rádi historii nebo záhady nebo prostě jen rádi čtete fascinující příběhy, sáhněte po této knize. Uvidíte, že vás autorovo poutavé vyprávění zaujme.
Obálka knihy, Zdroj: epocha.cz
Více z LaCultury...
6. července, 2024 Přísně tajné ostudy
Naše historie je plná příběhů, na které nejsou jejich aktéři hrdí. Čím mocnější jsou tito aktéři, tím hlouběji jsou tyto příběhy zastrkané.
Jak moc uvěřil federální ministr vnitra na […]
3. listopadu, 2024 Skoncujeme s nimi!: Tragický příběh Varšavského povstání 1944
Když šéf SS Himmler posílal Hitlerovi hlášení o výbuchu Varšavského povstání, vložil do něj i dvě krvelačné pomstychtivé věty: "Skoncujeme s nimi! Varšava bude zničena!". Neuvěřitelných […]
22. června, 2024 Jaké by to bylo nic necítit? A jak těžké může být dopadení vraha?
Emma si o sobě myslí, že je sociopatka, protože nedokáže nic cítit. Chodí na terapie, aby tento svůj problém vyřešila, a přitom se snaží vyrovnat se s tragickými událostmi, které prožila. […]
2. června, 2024 Příběh samurajů aneb Život a svět válečníků starého Japonska Japonští středověcí válečníci – samurajové – se stali jedním ze symbolů Země vycházejícího slunce. Jejich zobrazení v nesčetných filmech, knihách či komiksech jim propůjčilo téměř mytickou […]
17. září, 2023 Člověk, umělá inteligence a svět ve 22. století Sofie Adlerová strávila v kryogenní stázi místo půl roku více než sto šedesát let. Střet s realitou je zničující: lidé, které milovala, jsou už dávno mrtví, svět, který znala, už […]
18. července, 2023 Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice v letech 1906 až 1914 Vznik spolku centrálních mocností, jehož součástí bylo Rakousko-Uhersko a Německo, v období před první světovou válkou zásadně zasahoval do evropského i světového dění. Mezi evropskými […]
17. července, 2023 Války Lva severu Švédský král Gustav II. Adolf, smělý vojevůdce a jedinečný politik, měl pověst cílevědomého, inteligentního a zbožného muže, kterého protestanti nekriticky obdivovali. Jeho názoroví […]
24. února, 2020 100 hodin, kdy umírala republika
Sto hodin, to je něco málo přes čtyři dny. Je to krátké časové období, které v našich životech a v chodu států téměř nic neznamená. V roce 1939 to ale byly právě čtyři dny - od 13. do 17. […]