Není pouť jako pouť

Pocházím z vesnice, která leží na hranicích se Slovenskem a odjakživa přitahovala turisty. Aby ne – je tu celá škála turistických, cyklistických a běžkařských tras krásnou přírodou, kulturní památky a spousta zařízení spojených s cestovním ruchem (od ubytování, přes stravování až po zábavní akce). K největší akci roku patřila odjakživa pouť, která tu probíhá téměř týden a její součástí je i pestrý kulturní program.

Pouť vznikla jako duchovní oslava a je proto spjata s kostelem. „První mše svatá obětována v novém chrámu se konala 15. srpna 1754, poté byl 21. srpna kostel slavnostně požehnán meziříčským děkanem. Tento den se také slavila první pouť, a to až do roku 1811, poté byla přeložena na neděli, která připadne po 5. srpnu, což se tak děje dodnes,“ dočteme se na oficiálních stránkách obce. Velké Karlovice jsou plné pověstí a příběhů a samozřejmě máme nějaké spjaté i s kostelem. Traduje se, že na jeho stavbu nebyl použit jediný hřebík (je srouben ze dřeva a napočítáte zde 24 úhlů). Podle jedné pověsti se Karlované dohadovali, kde kostel postavit, až rozhodla vyšší moc a kostel je postaven na místě, kde nasněžilo, ačkoli byl teprve srpen. Kostel je zasvěcen Panně Marii Sněžné (více se dočtete ve sbírkách pověstí od Marie Mičkalové, případně zde).

Pouť se ale stala také lidovou veselicí. Mnoho poutí je založeno na kolotočích a  nepřeberném množství stánků s oblečením, „šmuky“ (tedy lacinými napodobeninami šperků) a cukrlátky. Nebudu vám tvrdit, že u nás je tomu jinak – tyto stánky tu jsou každoročně taky. Karlovská pouť ale zve a přitahuje zejména lidové řemeslníky. Je tu proto plno stánků s řezbářskými výrobky, lidovou ruční keramikou, domácími likéry, klobouky, drátenickým zbožím, včelařskými produkty, apod.

Pouť každoročně doprovází také kulturní program. Od čtvrtka 2. 8. 2018 do neděle 5. 8. 2018 bude v areálu Karlovského muzea probíhat tradiční Setkání řezbářů, kde si můžete prohlédnout a zakoupit výrobky i pozorovat lidové umělce při práci. Akce probíhá za doprovodu příjemné kulisy živé cimbálové muziky (viz plakát).

Probíhat ale budou i další koncerty. Kromě tradiční předpouťové diskotéky a hudební zábavy u fotbalového hřiště, můžete zavítat do hudebního stanu. Ten je několikadenní součástí pouti a s trochou nadsázky bychom jej mohli nazvat multi-žánrovým mikro-festivalem.

Jediné před čím je třeba nezkušené návštěvníky varovat je dav. Pouť obvykle přiláká mnoho turistů (letos se bude navíc 3. 8. konat závod Valachy Man) i návštěvníků z okolních vesnic. Pro mne byla od dětství pouť nejoblíbenějším svátkem v roce, vlastně jsem ji měla raději než vánoce. Sešla jsem se s většinou kamarádů a příbuzných nebo jsme se jen potkali „na cestě“ a chvíli se pobavili. Jak se doba mění, známých tváří ubývá a objevují se spíše zvědaví lidé zlákáni vyprávěním o velkoleposti. Inu uvidíme, co přinese letošní ročník. Ostatně přijďte se přesvědčit sami.

Korektura: K.Ch.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.