Na vlnách inteligentního humoru

Richard Curtis nás tentokrát zavádí na palubu lodi – té nejzábavnější lodi, jakou si dovedete představit. Jak jinak, když posádku tvoří excentričtí dýdžejové, kteří zákaz vysílání nebezpečného rocku vyřešili vyplutím na Severní moře, těsně za hranice britských teritoriálních vod, odkud můžou vysílat svůj pornografický rock beztrestně a nonstop.

Zápletka je až urážlivě jednoduchá – „Aneb jak mladý hoch Carl přišel o panictví a stal se jedním z rockerů.“ V pozadí můžeme sledovat boj dobra se zlem v podání pirátských rockerů a vládních úředníků, kteří nesnáší rock’n’roll stejně tak jako všechny svobodomyslné lidi. Tento film si však zaslouží vaše přimhouřené oko nad zápletkou a dějem díky své dokonale stylové atmosféře, vytříbenému anglickému smyslu pro humor a hvězdnému, ale zároveň neotřelému hereckému obsazení, kterému kraluje především kapitán lodi Bill Nighy. Ten rozesmívá celé publikum svými gesty a připomínkami, aniž by se sám musel usmát. V tom také tkví humor, který může být inteligentní i když jde vlastně jen o drogy, sex a rock. Tento odvěký problém mnoha amerických komedií zvládli Britové svou ironií a nadsázkou na jedničku. Ani vám nepřijde trapné, že snad nejčastějším slovem ve filmu je slovo „péro“.

Herecké výkony jsou velmi zdařilé, ale kostýmy, účesy a navození atmosféry úžasných 60. let ještě zdařilejší. Režisér se snaží podat co nejpropracovanější obraz této rockové éry. Stylové sluneční brýle, vítr ve vlasech a zlaté prsteny dělají z filmu pěknou podívanou. Škoda je, že esteticky delikátní scény občas kazí kamera, která se chvílemi kýve snad více než samotná loď. Místy to navozuje pocit, že jste přímo na lodi, ale zároveň ruší obraz a snižuje kvalitu některých scén. Další vadou na kráse je přehnaná nadsázka. Nadsázka by se prostě už neměla nadsazovat a zveličené věci zveličovat. Po chvíli vás přestanou bavit i ty masy ječících fanynek strhávajících si šaty z těla. To jsou však jen drobnosti, které neubírají filmu na celkově vytříbeném smyslu pro humor. U tohoto filmu se nasmějete dosyta. Určitě si však pomyslíte, že některé vtipy byly zbytečně natažené a opakované. Můžete se vsadit, že si budete většinu času poklepávat do rytmu známých rockových vypalovaček, které dokonale podkreslují celý film a dávají mu ještě větší šťávu. Piráti na vlnách se nesnaží hrát si na nějaký muzikál – ono by to stejně bandě ožralých rockerů asi moc nešlo. Občas se mihnou nějaké pokusy o skupinový tanec, ale jsou spíš parodií na muzikál. Což je jen dobře.

Pěkný je kontrast scén s vládními úředníky a rockery (hlavně srovnání způsobu slavení Vánoc) stejně jako prostoupení celého filmu jakýmisi déle trvajícími podprahovými záběry tančících šťastných lidí, což uvede do chodu i vaši druhou nohu. Snad vám dojem z celého filmu nepokazí tak trochu trapný happy end a la USA, kdy film vrcholí scénou potápějící se lodi a následnou záchranou fanoušků ve člunech. Podotýkám že každého rockera zachrání vlastní člun s vlastními fanoušky a že při těchto scénách si hned několikrát vzpomenete na Lea a Kate z Titanicu. Nějak však tuto podařenou komedii ukončit museli a bylo by škoda ji nevidět kvůli pár nedostatkům.

Pokud jste muž, budete si po shlédnutí filmu přát žít na této lodi, pokud žena, budete doufat, že se tam dostanete aspoň jednou za týden o sexační sobotě…

Piráti na vlnách (The Boat That Rocked)
Scénář a režie: Richard Curtis
Hrají: Bill Nighy, Philips Seymour Hoffman, , Nick Frost, Rhys Ifans
Velká Británie/ Německo- 2009, 129 minut

Redakce