Hledání mateřského stromu: pouť za moudrostí lesa

„Člověk je součástí přírody, a když válčí s přírodou, zákonitě vede válku proti sobě.“
– Rachel Carson –

Světově uznávané lesní ekoložce a bioložce Suzanne Simardové pocházející z Kanady, z rodiny pracující v dřevařském průmyslu, se podařilo svým bádáním pozměnit naše vnímaní ohledně přírody. Konkrétně se její vědecké pozorování věnuje stromům a jejich vzájemnému propojení s dalšími rostlinami a zvířaty.

V publikaci „Hledání mateřského stromu“ s podtitulem „Pouť za moudrostí lesa“, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Kazda, čtenáře zavede přímo do srdce lesa, kde stromy tvoří složitý a vzájemně provázaný koloběh života, ve kterém se zachovává rovnováha na principu „dávej a ber“.

Kniha však není pouze povídáním o významných faktech z rozsáhlého a dlouholetého výzkumu, jemuž Suzanne zasvětila celý svůj život, není jen manifestem souznění člověka s přírodou, ale jde v zásadě také o literaturu s prvky autobiografického románu. Její láska k přírodě je z textu jasně patrná a čtení této knihy pro mne osobně představovalo překrásnou procházku klikatými lesními stezkami za vytrvalého cvrlikání ptáků a zvuků, které jsou typické pouze a jen pro les. Přitom hluboce nasávám svěží vzduch a očkem hledám jedlé houby, jejichž nezaměnitelným odérem je ovzduší prosyceno. Les je plný hojnosti. Co takhle nasbírat si lesní jahody, maliny či borůvky?

Les má svůj podíl na věčném koloběhu v samotné tvorbě půdy, ale například i migraci druhů (rostlin, hmyzu, zvířat aj.) nebo dokonce proudění oceánů.

Stromy mezi sebou komunikují a sdílejí informace pomocí soustavy podzemních kanálků. Tomuto jevu, kdy se od sebe stromy navzájem učí a přizpůsobují se okolnostem, poznávají své sousedy a rafinovaně spolu soupeří i spolupracují, se říká „lesní internet“ (angl. wood wide web). Na základě pozorování Suzanne zjistila, že mohutné a nejstarší stromy jsou zdrojem houbových spojů pro malé semenáčky. Slouží jako centrální pilíře a za pomocí chemických signálů pracujících na bázi iontů proskakujících buněčnými membránami hub, dokáží tyto stařešinové rozeznat, které semenáčky patří do rodiny a poskytují omladině potravu i vláhu. Tyto stařešinové jsou vlastně mateřskými stromy a fungují na stejném principu jako matka starající se své dítě. Naprosto fascinující! A podobně inspirujícími zajímavostmi je tato kniha nabitá až k prasknutí.

Stejně tak, jako je tomu u podobně laděných knih z nakladatelství Kazda, si i u této pokládám zásadní otázku – jak dnešní mladé generaci, která visí na mobilních telefonech, tabletech a bůhví čem ještě, jejíž oblíbenou kratochvílí je bloudit po nákupních střediscích, vysvětlit, že je potřeba chránit a bojovat za malebnou krajinu, lesy a veškerou zeleň, které ve světě nezadržitelným tempem ubývá? Je nadmíru jasné, že běžný jedinec má nepatrnou šanci ovlivnit masivní a obludně scestné kácení pralesů, hubení významných ekosystémů a dalších šílených zvráceností, kterých se člověk na přírodě dopouští, ale může se zasloužit o záchranu lesa, který má nedaleko svého domova, za chatou, za městem, může se zasloužit o ochranu národních parků, na které můžeme být právem pyšní.

Přála bych současné mladé generaci, aby se do této knihy plné ohromných životních pravd začetla a aby ji přivedla k lásce a touze po objevování přírodních krás, protože právě s přiblížením se k přírodě můžeme nejlépe pochopit, jak se k ní chovat, jak k ní přistupovat, jak ji chránit, a ne jen bezduše mluvit do prázdna o ekologických otázkách, kterým bez poznání její podstaty jen těžko porozumíme…

Autorka v roce 2015 spustila projekt s názvem „Mateřský strom“ (The Mother tree Project), kdy sama po rakovině procházela znovuzrozením. Ústřední myšlenkou projektu je zachovat mateřské stromy a udržet v lesích podzemní vazby, aby se porosty dokázaly obnovovat, a to zejména s postupující změnou klimatu. I o něm hovoří, a to konkrétně v doslovu knihy.

Povídaní je doprovázeno barevnými i černobílými fotografiemi a v samotném závěru nalezne čtenář podrobný soupis použité literatury i rejstřík.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Kazda.

Denisa Šimíčková