Konec křesťanských vánočních svátků se pojí také s biblickým příchodem dne Tří králů: Kašpara, Melichara a Baltazara. Mudrci z Východu přinesli narozenému Ježíši vzácné dary: zlato, kadidlo a myrtu. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec. Chcete-li kousek jejich putování zažít, vydejte se do Chvalce. Již tradičně se zde 4. ledna koná oblíbená akce s herci a velbloudy, která jejich cestu připomíná.
Vše započne kolem 14. hodiny na zámeckém nádvoří u Chvalské tvrze. Průvod, v jehož čele se nacházejí právě Tři králové na velbloudech, vyrazí na symbolickou cestu ke Svaté rodině (v prostorách kočárovny). Přibližně po hodinovém programu se pak královský průvod rozloučí.
Návštěvníci pak mohou využít poslední příležitosti zavítat na zámeckou Vánoční výstavu aneb Putování s ovečkou. „Výstava je inspirovaná knihou Vánoční mystérium, kterou ilustroval slovenský výtvarník Vladimír Král. V prvním patře spatříte rozsáhlý keramický betlém, který zapůjčila Jarmila Straková, a krásné prostorové knihy prestižního ilustrátora Vojtěcha Kubašty, který ilustroval i knihy Medvídek Pú, Cvrček a mravenci a pracoval pro studio Walt Disney. V nejhlubším sklepení vás čeká překvapení: vzniká zde keramický betlém či město, který vytvářejí šikovní dospělí z keramického ateliéru Čáry Máry hronopočernického RC MUM pod vedením paní Míly Marešové,“ uvádí organizátoři na oficiálních stránkách Chvalovského zámku. Tuto výstavu pak od 17. ledna vystřídá interaktivní expozice Odysseova dobrodružství aneb Staň se hrdinou!
Vraťme se ale ještě na chvíli k legendě Tří králů. Dnes z jejich příběhu zbyla jen tradice požehnání na dveřích, kdy po koledě My tři králové jdeme k vám… je nad dveře příbytku vepsáno požehnání C † M † B † (Christus mansionem benedicat – Kristus žehnej tomuto domu). Většinou si jej ale lidé chybně vykládají jako zkratku jmen Mudrců z východu Kašpara (Caspara), Melichara a Baltazara. Jejich příběh začíná v evangeliu podle Matouše, kde však není zmíněn ani jejich počet, natož jména. Zmíněny jsou však vzácné dary: zlato – nejušlechtilejší kov a symbol bohatství, kadidlo – vonná pryskyřice používaná při mnohých náboženských obřadech a myrhu, která se používala jako balzamovací mast, její hodnota byla často větší než její váha ve zlatě. Podle některých pramenů pak měly dary zastupovat všechna známá skupenství a představovat tak vládu nad veškerou hmotou.
Jako se liší lidská víra, liší se i názory na původ Tří králů. Marek Slatinský na webu katolik.cz uvádí:„Přesně řečeno, nejednalo se o krále; tato myšlenka pochází z raně středověké tradice. Byli to „mudrcové“, tedy snad mágové či astrologové, nejspíše chaldejského či perského původu. O jejich jménech nevíme nic – Kašpar, Melichar a Baltazar jsou sice jména orientálního původu, ale známe je pouze z legend. I počet těchto mudrců není přesně znám; číslo tři se odvozuje od počtu darů – tedy zlata, kadidla a myrhy.“ Je obecně známo, že křesťanství se snažilo zaplnit pohanské svátky (proto bylo také zrození Krista přesunuto z července na čas zimního slunovratu – zrození světla). Jak do toho ale zapadá svátek Tří králů?
Šestého ledna končí Rauhnächte, období 12 „drsných nocí během kterých se pokud možno nepracovalo, pouze se lidé věnovali pozorování toho, co se děje. Původ mají Rauhnächte v jedenácti „přebytečných“ dnech, které zbývají mezi dvanácti lunacemi. Vynásobíme-li synodický měsíc dvanácti, obdržíme 354 dny (a kousek). Do 365 dnů tedy zbývá právě jedenáct dnů, nebo, chceme-li, dvanáct nocí.(…) Dále existovaly zvláštní noci – 28. 12. a 5. 1. Toto byly „mazací“ nebo „obracející“ noci – když například bylo 24.–27. hrozné počasí, nebo se rodina hádala, během noci 28.–29. bylo možno koncentrací na to, co se stalo a za pomoci představy, že se to vše obrací v dobré,“ dočteme se na stránkách věnovaných pohanství – www.konstelace.info.