zdroj: ckrumlov.info

Je krásná, povznáší ducha, ale v dnešní době se na ni nestojí fronty, ani její interprety nečekají před svatostánkem umění houfy ctitelů s fotkami a památníčky. Ano, tušíte správně, řeč je o dnes v záplavě superstar a megastar opomíjené popelce – o opeře. V současné době panuje názor, že opera je pro starý, pro snoby, ale přes to všechno mají zpívané příběhy, v nichž nejde o příběh samotný, ale o jeho dramatické, psychologické a hlasové ztvárnění, hodně co říci i dnes v době popu, rocku, housu, metalu a jiných moderních stylů. V tomto seriálu se budeme věnovat velikánům operní tvorby a pozornost budeme věnovat i jejich nejvýznamnějším dílům. Dříve než začneme hovořit o tvorbě konkrétních autorů, uděláme si krátký výlet do historie opery.

Jako trvalý hudební útvar vznikla opera až po roce 1600 a dlouhou dobu byla doménou Italů a jejím mezinárodním jazykem byla italština. Prvními dějišti oper také nebyly jiné budovy než italské šlechtické paláce a sály italských renesančních budov,  ale i v Čechách bychom našli mnoho architektonických skvostů, již byly dějišti slavných zpěvoher – Český Krumlov, Holešov, Jaroměřice, Litomyšl.

První velké divadlo však vzniklo až v roce 1637 v Benátkách, po něm následovaly další podobné stavby v Drážďanech, slavné divadlo La Skala v Miláně (1778), Moskvě, Vídni, Paříži i dalších městech, Češi si na vlastní stánek umění museli počkat až do let 1868-1883, kdy bylo postaveno Národní divadlo, o jehož historii budu podrobněji hovořit v některém z dílů tohoto seriálu, který bude věnován české operní tvorbě.

(pokračování příště)