Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Škréta není jen baroko

Celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic se narodil roku 1610 Konrádu Škrétovi a Kateřině Herkulesové z Morchendorfu. Pocházel z Prahy, přesněji z domu U Černého jelena vedle Týnského chrámu. Jeho otec kladl velký důraz na vzdělání, proto Karel uměl latinsky, německy a italsky. Po bitvě na Bílé hoře rodina musela emigrovat kvůli své protestantské víře. Útočištěm se pro ně stal Stuttgart. Ve 30. letech se mladý Karel přiučoval italskému baroknímu malířství v Benátkách, poté působil v Římě. Přes Sasko se vrátil zpět do Čech, kde přestoupil ke katolictví.

Podobizna řezače kamenů Dionysia Miseroniho (Zdroj: skreta.cz)

Podobizna řezače kamenů Dionysia Miseroniho (Zdroj: skreta.cz)

Na výstavě si přijdou na své nejen milovníci baroka, ale i obdivovatelé malířství vůbec. Samotnou mě překvapilo, jak Škréta dokázal ve své portrétní tvorbě zachytit výraz i celou osobnost zobrazovaného. Ať se jedná o sv. Ludmilu či italského vojevůdce Ottavia Piccolominiho, umělec jakoby postavy maloval svým vnitřním okem. Nechybí ani rozsáhlý pašijový cyklus původně tvořený pro kostel sv. Mikuláše na Malé Straně. Působivé byly také Škrétovy proslulé lunety s výjevy ze života sv. Václava. Nelze opomenout ani jeden z malířových nejslavnějších obrazů Podobizna řezače kamenů Dionysia Miseroniho.

Expozice ale není jen představením díla „pražského Apella“. Mezi 400 exponáty nechybí obrazy italských mistrů (Annibala a Ludovica Caracciů, Johanna Karla Lotha, Carla Maratty, Bernarda Strozziho a Quida Reniho), tak i jejich zaalpských kolegů (Joachima von Sandrarta, Johanna Heinricha Schönfelda a Tobiase Pocka). Dále jsou obrazy doplněny sochami především z dílny Jana Jiřího Bendla. V neposlední řadě je pozornost věnována také umělcovu synu Karlu Škrétovovi ml.

Sv. Martin se dělí se žebrákem o plášť (Zdroj: skreta.cz)

Sv. Martin se dělí se žebrákem o plášť (Zdroj: skreta.cz)

Kdo by čekal jen těžké, ponuré baroko, ten může být mile překvapen. Typický šerosvit samozřejmě na obrazech nechybí, ale mnoho výjevů je bohatě kolorováno tak, jak známe z benátské renesance. Jsou zde průhledy do krajiny i strohá antická architektura.

Škrétovo dílo je Praze představeno již počtvrté, ale tentokrát se expozice skládá i z dosud nevystavovaných děl poskytnutých sběrateli z Česka, Rakouska, Itálie, Nizozemí nebo USA, ale také z muzeí Albertina, Kunsthistorisches Museum, Österreichische Galerie Belvedere, dále z berlínských státních muzeí, florentské Uffizie či Pinacotecu Nazionale v Bologni. Katalog editovali Vít Vlnas a Lenka Stolárová.

Výstava potrvá až do 10. dubna, takže záleží jen na vás, jestli si zpříjemníte sychravé odpoledne nebo vyrazíte na hory a počkáte do jara.