bídaucházejícíjde topěknévynikající (Zatím nikdo nehodnotil, buď první.)
Loading...

12 aktů, 6 žen a jedna výborná hra

 

Příběh vypráví o zdánlivě obyčejných ženách scházejících se pravidelně ve spolku moderní ženy, kde zažívají vskutku neuvěřitelné věci – přednášky o historii vývoje utěrek, významnosti brokolice, soutěže v pečení, apod. Dávné přítelkyně ještě více spojí jedna smutná událost. Manžel Annie zemře na leukémii. Dámy se rozhodnou uctít jeho památku zakoupením nové pohovky do nemocničního pokoje pro příbuzné, neboť ta stávající by mohla způsobit to, že se sami příbuzní brzy stanou pacienty. Ale jak sehnat potřebné finance? Na čem je vydělat? Na umění! I když trochu specifickém – na kalendáři aktů.

Celia (K. Macháčková), Annie (D. Batulková), Ruth (J. Smutná), Chris (V. Gajerová) (Zdroj: www.mestskadivadlaprazska.cz)

Celia (K. Macháčková), Annie (D. Batulková), Ruth (J. Smutná), Chris (V. Gajerová) (Zdroj: www.mestskadivadlaprazska.cz)

Vůdčí osobností celé iniciativy je Chris, žena, která do spolku vstoupila jen proto, aby uklidnila svou tchýni. Žena, která nesnáší povidla, pletení a dorty kupuje v Marks & Spencer. Právě ona se s vervou pustí do organizování a marketingu celého projektu. Otázkou zůstává, zda to dělá ve všeobecném zájmu nebo v soukromém… Každá členka spolku je jiná, osobitá, a právě díky tomu může vzniknout tak neotřelý kalendář, jenž se zapíše do dějin.

Scénář Tima Firtha, který napsal i scénář ke stejnojmennému filmu, převedl na prkna Divadla ABC režisér Ondřej Zajíc. Myslím, že umně zachytil ducha celé hry. První část představení byla mému oku i srdci bližší. Byla dynamická a nechyběly v ní neotřelé vtipy, jako například model kapely Westlife z borovicových šišek či famózní králík stepní v podání Jitky Smutné. Naproti tomu ta druhá byla o poznání melancholičtější. Nu, což o to, hru je samozřejmě třeba dovést k závěru a nesmí v ní chybět prostor pro zamyšlení, ale i přesto bych se přimlouvala za drobné úpravy, možná i vypuštění některých scén, aby měla druhá polovina větší spád a aby hra netrvala celé tři hodiny.

Jak se fotí akt? Celia (K. Macháčková), Lawrence (P. Juřica) (Zdroj: www.mestskadivadlaprazska.cz)

Jak se fotí akt? Celia (K. Macháčková), Lawrence (P. Juřica) (Zdroj: www.mestskadivadlaprazska.cz)

Nejtěžším úkolem bylo dle mého názoru vymyslet, jakým způsobem bude na jevišti probíhat samotné focení aktů. Konečné řešení je více než důmyslné. Diváci se baví a čest hereček zůstane díky doslova „zastíracím“ manévrům nedotčena. I přesto samozřejmě patří všem protagonistkám můj hluboký obdiv, neboť tento krok jistě vyžaduje velkou odvahu. Úžasné je i to, jak si ze sebe herečky dokáží během představení udělat srandu. To vytváří příjemný náboj a podmanivou atmosféru.

V žádném případě se nejedná o plytkou komedii, nýbrž o dílo s posláním, které má v divácích vzbudit nejen salvy smíchu, ale i potřebu zamyslet se nad životem, jeho pomíjivostí a nad tím, že nemoci si nevybírají.  To vše se odehrává v linii jemných narážek, krátkých, ale úderných zkazek.

Na závěr si dovolím citovat ze hry samotné: „Kdy jindy, když ne teď?“ Správně. Kdy? Neodkládejte věci, které můžete udělat nyní na neurčito, třeba už na ně pak nebude čas. Nevíte jak začít? Jednoduše. Kupte si lístky na fascinující Holky z kalendáře.

Další informace, termíny představení a obsazení naleznete na oficiálních stránkách divadla – www.mestskadivadlaprazska.cz.

Katka Bartošová

Studentka cestovního ruchu na VŠE v Praze. Vyznačuje se velkou upovídaností a úsměvem. Miluje sport - tančí, plave, hraje fotbal, basket, jezdí na in-linech. Zajímá se o kulturu. Ráda poznává nové lidi a místa.

More Posts