Péct, milovat a žít

aneb jak se z kluka z Moravy stane cukrář světové ligy – a pořád zůstane člověkem

Existují kuchařky, které tě naučí recept.
Existují životopisy, které tě naučí obdivovat úspěch.
A pak je tu Péct, milovat a žít — kniha, která ti nenápadně vysvětlí, že úspěch není o slávě, ale o vytrvalosti, pokoře a o tom, že se zvedneš, i když se ti dort právě sesunul.

Josef Maršálek dnes patří mezi nejznámější tváře českého pečení a cukrařiny.
Vidíme ho v televizi, obdivujeme jeho preciznost, klid, eleganci.
Ale tahle kniha není o televizní popularitě.
Je o cestě.

A ta cesta je mnohem drsnější, než by se mohlo zdát z dokonale uhlazeného krému na dortu.

Od kluka s talentem k profesionálovi světové ligy

Maršálek nezačíná pohádkou.
Začíná realitou malého města, obyčejné poměry, sen, který není vždy samozřejmý ani vítaný.

Popisuje svou cestu, svou rodinu, ale i tvrdou disciplínu gastronomie, často nekompromisní šéfy, ale není divu, když pekl pro samotnou královskou rodinu.
Můžete se těšit na skvělé recepty například na kynutou bábovku s mandelmi, borůvky a tymiánem.

Žádné „šel jsem si za snem a ono to vyšlo“.
Spíš:
šel jsem, padal, pochyboval, bolelo to… a šel jsem dál. Měl jsem však štěstí na babičky, kamarádky, přátelé.

Když se dostane do zahraničí, pochopíš, že „velký svět“ není jen o prestiži, ale o osamění, perfekcionismu na hraně vyčerpání, pocitu, že nikdy nejsi dost dobrý.

Ale vše, co bývá v  životě těžké je popsáno s laskavým nadhledem.

Pečení jako řemeslo, ne jako pozlátko

Jedna z nejhezčích rovin knihy je vztah k řemeslu.
Maršálek mluví o pečení s respektem, téměř pokorou.

Ne jako o umění pro vyvolené.
Ale jako o poctivé práci, kde chyba je součást učení, přesnost není posedlost, ale nutnost a trpělivost je důležitější než talent.

Člověk si při čtení uvědomí, proč ho lidé tak rádi sledují.
Není to jen proto, že umí krásné dorty.
Je to proto, že své řemeslo bere vážně – ale nebere vážně sám sebe.

Milovat: sebe, lidi i cestu, která není rovná

Velká síla knihy je otevřenost.
Nepíše to dramaticky.
Píše to klidně, laskavě, civilně, s nadhledem.
A právě proto to funguje.

Kniha nepůsobí jako „zpověď“, ale jako vyprávění někoho, kdo si už nemá potřebu nic dokazovat.

Styl psaní: lehký, čitelný, lidský

Kniha se čte velmi dobře.
Není literárně exhibiční.
Je upřímná a plynulá.

Ideální čtení ke káva, k víkendovému pečení a jistě oceníš i recepty.

Nebo ve chvíli, kdy si říkáš, jestli má cenu jít za tím, co tě baví

A odpověď je (bez klišé):
ano, má — ale připrav se, že to nebude zadarmo.

Kniha, která zahřeje, ale neuspí

Péct, milovat a žít není motivační příručka či prostá kuchařka.
Je to poctivý životní příběh o práci, odvaze a o tom, že úspěch není cíl, ale vedlejší produkt vytrvalosti.

Díky této knize věříš, že i obyčejný kluk může dojít daleko, i když zůstane slušný.

Vašek Okapa